Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 1. 2012, 21:24

Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň - 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Původ

Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce).

V roce 1736 se mladá arcivévodkyně provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.

Sourozenci

Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)

Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)

Dětství

Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ájou“). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.

Studiu se zřejmě moc nevěnovala a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.

Život

Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například polský král Stanislav II. August či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského). 15. srpna 1767, krátce před svatbou s neapolsko-sicilským králem Ferdinandem IV./III., zemřela její sestra Marie Josefa na neštovice. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, 29. října dostala poslední pomazání, ale nezemřela. Zato ji nemoc tak zošklivila, že na sňatek mohla zapomenout. Stala se abatyší v Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Genealogie

**Předci Marie Alžběty ve třech generacích**
Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská	Otec: František I. Štěpán Lotrinský	Děd: Leopold Josef Lotrinský	Praděd: Karel V. Lotrinský
			Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská
		Babička: Alžběta Charlotta Orléanská	Praděd: Filip I. Orléanský
			Prababička: Alžběta Šarlota Falcká
	Matka: Marie Terezie	Děd: Karel VI.	Praděd: Leopold I.
			Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská
		Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická	Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
			Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Marie Alžběta''' Josefa Johana Antonie '''Habsbursko-Lotrinská''' ([[13. srpen|13. srpna]] [[1743]], [[Vídeň]] - [[22. září]] [[1808]], [[Linec]]), [[Rakouské císařství|rakouská]] [[arcivévodkyně]], byla považovaná za nejhezčí z dcer [[Marie Terezie]]. Zůstala, stejně jako její sestra [[Marie Anna Habsbursko-Lotrinská|Marie Anna]], neprovdaná a po matčině smrti se stala [[Abatyše|abatyší]] [[Ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]] v [[Innsbruck]]u.
-{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
- {{Příbuzný|otec|[[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]]}}
- {{Příbuzný|matka|[[Marie Terezie]]}}
- {{Příbuzný|děd|[[Leopold Josef Lotrinský]]}}
- {{Příbuzný|babička|[[Alžběta Charlotta Orléanská]]}}
- {{Příbuzný|děd|[[Karel VI.]]}}
- {{Příbuzný|babička|[[Alžběta Kristýna Brunšvická]]}}
- }}
 == Původ ==
-Narodila se 13. srpna 1743 [[panovník|královně]] Marii Terezii a jejímu manželovi, [[císař]]i [[František I. Štěpán Lotrinský|Františku I. Štěpánovi]], jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]], neteří císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] a dcerou císaře [[Karel VI.|Karla VI.]], který měl se svojí manželkou [[Alžběta Kristýna Brunšvická|Alžbětou Kristýnou]] pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou ([[Pragmatická sankce#Pragmatická sankce Karla VI. 1713|Pragmatická sankce]]). V roce [[1736]] se mladá arcivévodkyně provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]] ve prospěch [[Francouzské království|Francouzského království]]. V roce [[1745]] byl pak zvolen císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
+Narodila se 13. srpna 1743 [[panovník|královně]] Marii Terezii a jejímu manželovi, [[císař]]i [[František I. Štěpán Lotrinský|Františku I. Štěpánovi]], jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]], neteří císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] a dcerou císaře [[Karel VI.|Karla VI.]], který měl se svojí manželkou [[Alžběta Kristýna Brunšvická|Alžbětou Kristýnou]] pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou ([[Pragmatická sankce#Pragmatická sankce Karla VI. 1713|Pragmatická sankce]]).
+V roce [[1736]] se mladá arcivévodkyně provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]] ve prospěch [[Francouzské království|Francouzského království]]. V roce [[1745]] byl pak zvolen císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
 === Sourozenci ===
@@ Řádek 66: / Řádek 59: @@
 [[Kategorie:Arcivévodkyně]]
 [[Kategorie:Ženy]]
+[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]]
 [[bs:Marija Elizabeta Austrijska (1743–1808)]]