Rákosník zpěvný: Porovnání verzí

Rákosník zpěvný
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Podřád	zpěvní (Passeri);
Infrařád	Passerida;
Nadčeleď	Sylvioidea;
Čeleď	rákosníkovití (Acrocephalidae);
Rod	rákosník (Acrocephalus);
Binomické jméno
	Acrocephalus palustris; (Bechstein, 1798)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 5. 2011, 15:45

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) je středně velkým druhem monotypického^[1] pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Popis

Je jen o něco menší než vrabec; dorůstá délky 12–13 cm, v rozpětí křídel měří 17–21 cm a váží 11–14 g. Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný rákosníku obecnému (A. scirpaceus), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.

Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků.

Rozšíření

Areál rozšíření rákosníka zpěvného sahá od jižní Británie a Francie východně až po západní Kazachstán a severně po jižní a jihovýchodní Finsko; jižní hranice pak prochází severní Itálii, Řeckem, Bulharskem a podél jižního pobřeží Černého moře i Tureckem.^[2] V posledních desetiletích se šíří dále na sever, o čemž svědčí rostoucí počet hnízdících ptáků ve Skandinávii a severozápadním Rusku. Je tažný se zimovišti v Africe jižně od rovníku. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.

Evropská populace je odhadována na 1,5–2 miliony párů.^[2] V České republice hnízdí na většině území po 800 m n. m. v počtu 50–100 tisíc párů.^[3]

Biotop

Hnízdí v hustých vysokých bylinných porostech s keři v blízkosti vod nebo na přilehlých polích. V rákosinách se vyskytuje většinou až na podzim.^[3]

Potrava

Po potravě pátrá nejčastěji v husté vegetaci. Je převážně hmyzožravý, ale živí se i jinými bezobratlými, včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule.

Hnízdění

Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce. Hnízdí 1x ročně od května do července. Páry jsou obvykle sezónně monogamní. Hluboké miskovité hnízdo ze stonků a listů trav vplétá mezi nízkou vegetaci. Samice snáží 3–6 bělavých, tmavě skvnitých vajec o velikosti 18,6 x 13,8 mm,^[3] na kterých sedí po dobu 12–13 dnů oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští ve věku 11–13 dnů.

Je častým hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus).

Reference

↑ Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.
↑ ^a ^b ^c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.

Externí odkazy

Zvukové nahrávky s hlasem rákosníka zpěvného na webu xeno canto

Související články

Seznam ptáků v Česku

Šablona:Sisterlinks

[1] Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)

[gunther-2] BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.

[atlas-3] DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
  | barva = pink
  | jméno = Rákosník zpěvný
- | obrázek = Acrocephalus palustris (Marek Szczepanek).jpg
+ | obrázek = Acrocephalus palustris 2 (Marek Szczepanek).jpg
  | šířka obrázku = 220px
  | popis obrázku = Rákosník zpěvný
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
  }}
 [[Soubor:Acrocephalus palustris.jpg|thumb|Hnízdo rákosníka zpěvného s vejci v [[Chráněná krajinná oblast Poodří|CHKO Poodří]]]]
+'''Rákosník zpěvný''' (''Acrocephalus palustris'') je středně velkým druhem [[monotypický taxon#V zoologii|monotypického]]<ref>{{Citace monografie|vydavatel=The Internet Bird Collection|titul=Marsh Warbler (Acrocephalus palustris)|url=http://ibc.lynxeds.com/species/marsh-warbler-acrocephalus-palustris|datum přístupu=2011-05-28|jazyk=anglicky}}</ref>  [[pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[rákosníkovití|rákosníkovitých]] (Acrocephalidae).
-'''Rákosník zpěvný''' (''Acrocephalus palustris'') je [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] pěnicovitých. Hnízdí v mírných oblastech [[Evropa|Evropy]] a západní Asie. Je tažný se zimovišti v jihovýchodní Africe, odkud se zpět do [[Česká republika|České republiky]] navrací na přelomu dubna a května. Doposud je na našem území stále běžný, ročně zde hnízdí v počtu 50 - 100 000 párů.
+== Popis ==
-Rákosník zpěvný je malý pěvec dorůstající o něco menší velikosti než [[vrabec domácí|vrabec]] (12,5 - 13 cm). Dospělci mají hnědý hřbet a světlou spodinu těla. Obě pohlaví jsou si zbarvením velmi podobná, mladí ptáci mají žlutavější opeření na břiše.
+Je jen o něco menší než [[vrabec domácí|vrabec]]; dorůstá délky 12–13 cm, v rozpětí křídel měří 17–21 cm a váží 11–14 g. Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný [[rákosník obecný|rákosníku obecnému]] (''A. scirpaceus''), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.
-Rákosník zpěvný k životu preferuje lokality s vyšší hustou rostlinnou vegetací v blízkosti močálů nebo řek. Podobně jako většina pěnicovitých ptáků je převážně [[hmyz]]ožravý, ale v menší míře požírá také [[bobule]]. Je většinou [[monogamie|monogamní]] a hnízdí jednou do roka. Hnízdo si důkladně vplétá mezi rákosová stébla nebo mezi jinou hustou přízemní vegetaci a během května až června do něj klade 3 - 6 světlých vajec s občasným tmavým skvrněním, na kterých sedí oba rodiče 12 - 13 dnů. Vylíhlá mláďata zůstávají následně v hnízdě dalších 11 - 13 dnů. Během období rozmnožování je jeho poznávacím znakem výrazný, rychlý zpěv s množstvím melodických cvrčivých, flétnovitých a štěbetavých zvuků, často při něm imituje i hlasy jiných druhů ptáků.
+Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků.
-== Zdroje ==
-{{Překlad|en|Marsh Warbler|280635418}}
-* [http://www.ptacisvet.cz/index.php?browser=nn&menutype=Reduced&special=None&action=Detail&skupina=Druh&detail=R%E1kosn%EDk+zp%ECvn%FD Ptačí svět.cz]
-* Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''; str. 190. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
+== Rozšíření ==
+Areál rozšíření rákosníka zpěvného sahá od jižní [[Velká Británie|Británie]] a [[Francie]] východně až po západní [[Kazachstán]] a severně po jižní a jihovýchodní [[Finsko]]; jižní hranice pak prochází severní [[Itálie|Itálii]], [[Řecko|Řeckem]], [[Bulharsko|Bulharskem]] a podél jižního pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] i [[Turecko|Tureckem]].<ref name=gunther>{{Citace monografie|příjmení=Bauer|jméno=Hans-Günther|příjmení2=Bezzel|jméno2=Einhard|příjmení3=Fiedler|jméno3=Wolfgang|titul=Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel|vydavatel=Aula-Verlag Wiebelsheim|místo=Wiesbaden|rok=2005|isbn=3-89104-648-0}}</ref> V posledních desetiletích se šíří dále na sever, o čemž svědčí rostoucí počet hnízdících ptáků ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a severozápadním [[Rusko|Rusku]]. Je tažný se zimovišti v Africe jižně od [[rovník]]u. Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] se vyskytuje od dubna do září.
+Evropská populace je odhadována na 1,5–2 miliony párů.<ref name=gunther/> V [[ČR|České republice]] hnízdí na většině území po 800 m n. m. v počtu 50–100 tisíc párů.<ref name=atlas>{{Citace monografie|příjmení=Dungel|jméno=Jan|příjmení2=Hudec|jméno2=Karel|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2001|isbn=978-80-200-0927-2}}</ref>
+== Biotop ==
+Hnízdí v hustých vysokých bylinných porostech s keři v blízkosti vod nebo na přilehlých polích. V rákosinách se vyskytuje většinou až na podzim.<ref name=atlas/>
+== Potrava ==
+Po potravě pátrá nejčastěji v husté vegetaci. Je převážně [[hmyz]]ožravý, ale živí se i jinými [[bezobratlí|bezobratlými]], včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule.
+== Hnízdění ==
+Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce. Hnízdí 1x ročně od května do července. Páry jsou obvykle sezónně [[monogamie|monogamní]]. Hluboké miskovité hnízdo ze stonků a listů trav vplétá mezi nízkou vegetaci. Samice snáží 3–6 bělavých, tmavě skvnitých [[vejce|vajec]] o velikosti 18,6 x 13,8 mm,<ref name=atlas/> na kterých sedí po dobu 12–13 dnů oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští ve věku 11–13 dnů.
+Je častým hostitelem [[kukačka obecná|kukačky obecné]] (''Cuculus canorus'').
+== Reference ==
+<references />
+== Externí odkazy ==
+* [http://www.xeno-canto.org/europe/browse.php?query=acrocephalus+palustris Zvukové nahrávky s hlasem rákosníka zpěvného na webu xeno canto]
+== Související články ==
+* [[Seznam ptáků v Česku]]
 {{sisterlinks
  | commons = Acrocephalus palustris