Madame d’Ora: Porovnání verzí

Madame d’Ora
Madame d’Ora
Rodné jméno	Dora Philippine Kallmus
Narození	20. března 1881; Vídeň
Úmrtí	30. října 1963 (ve věku 82 let); Frohnleiten
Místo pohřbení	Židovský hřbitov ve Štýrském Hradci
Povolání	fotografka, módní fotografka a portrétní fotografka
Nábož. vyznání	judaismus (do 1910); Evangelická církev a.v. v Rakousku (od 1919)
Rodiče	Philipp Kallmus
Příbuzní	Anna Malvine Kallmus (sourozenec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 12. 2021, 15:29

Madame d’Ora (umělecké jméno od roku 1907) nebo Dora Philippine Kallmusová (nepřechýleně Kallmus; 20. března 1881 ve Vídni - 30. října 1963 ve Frohnleiten) byla rakouská fotografka.

Život

Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z Prahy. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z Krapiny v Chorvatsku. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době národního socialismu v koncentračních táborech. V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa Hanse Makarta a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.

Aby získala zkušenosti, učila se fotografování a retuši od roku 1906 u Nicoly Perscheida a o rok později si otevřela pod uměleckých jménem Madame d’Ora společně s Arthurem Bendou ateliér d’Ora v prvním vídeňském okrese. Pořizovala portréty „neznámých“ lidí, proslavila se ale především portrétováním vídeňských umělců a intelektuálů. Fotografovala tyto osobnosti: Alma Mahler-Werfel, Arthur Schnitzler, Anna Pawlowa, Gustav Klimt, Emilie Flöge, Marie Gutheil-Schoder, Pablo Casals, Berta Zuckerkandl-Szeps a Anita Berber.

Roku 1916 fotografovala korunovaci Karla I. na uherského krále a zhotovila sérii portrétů celé císařské rodiny. Byla stále úspěšnější doma i v zahraničí, od roku 1917 fotografovala módu.

Roku 1927 předala ateliér Bendovi a odešla do Paříže, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky Maurice Chevalier. Pořizovala i snímky těchto osobností: Josephine Bakerová, Tamara de Lempicka, Fritzi Massary a Coco Chanel. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy Die Dame, Madame a Officiel de la Couture et de la Mode a velké pařížské módní domy jako Rochas, Patou, Lanvin a Chanel.

Začátek druhé světové války znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku 1940 při vstupu německých vojsk do Francie spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v Ardèche v jižní Francii. Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku 1946 vrátila do Rakouska, fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například Somerset Maugham, Yehudi Menuhin a Marc Chagall, v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.

Následkem autonehody roku 1959 ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě Frohnleiten, kde roku 1963 zemřela.

Dílo

Mezi lety 1907-1927 vytvořila kolem 90 000 fotografií. Jejich velká část se dnes nalézá v majetku obrazového archivu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Bildarchiv und Theatersammlung) a Muzea umění a živností v Hamburku (Museum für Kunst und Gewerbe).

Vyznamenání

Císařsko-královská fotografická společnost přijala Madame d’Ora roku 1905 za člena jako první ženu.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Madame d’Ora na Wikimedia Commons
Atelier d´Ora v obrazovém archivu Rakouské národní knihovny
Biografie (německy)
Lisa Silverman: Madame d'Ora In: Jewish Women's Archive (anglicky)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madame d’Ora na německé Wikipedii.

Literatura

Fritz Kempe (Hrsg.): Dokumente der Photographie. Band 1: Nicola Perscheid, Arthur Benda, Madame d'Ora. Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg 1980,
Monika Faber: Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907–1957. Edition Christian Brandstätter, Wien 1983, ISBN 3-85447-069-X.
Claudia Gabriele Philipp: Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora. In: Fotogeschichte. 12, 1984, ISSN 0720-5260, S. 55–66.
Anna Auer (Hrsg.): Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940. = Exodus from Austria. Kunsthalle Wien, Wien 1997,
Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute. Kunstforum Wien, Wien 1999.
Sabine Schnakenberg: Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938. Univ. Diss., Kiel 2000.
Monika Faber, Janos Frecot: Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900–1938. Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, ISBN 3-7757-1563-0.
Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 ISBN 3-499-16344-6
The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO., 2011. ISBN 978-80-85739-55-8

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Život ==
-Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z [[Praha|Prahy]]. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z&nbsp;[[Krapina|Krapiny]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době [[národní socialismus|národního socialismu]] v&nbsp;koncentračních táborech.
+Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z [[Praha|Prahy]]. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z&nbsp;[[Krapina|Krapiny]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době [[národní socialismus|národního socialismu]] v&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].
 V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa [[Hans Makart|Hanse Makarta]] a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.
 [[Soubor:Madame d'Ora & Ernst Benda, signature.jpg|náhled|Signatura fotografie atelieru d’Ora]]
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Roku [[1927]] předala ateliér Bendovi a odešla do [[Paříž]]e, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky [[Maurice Chevalier]]. Pořizovala i snímky těchto osobností: [[Josephine Bakerová]], [[Tamara de Lempicka]], [[Fritzi Massary]] a [[Coco Chanel]]. Pokračovala i v&nbsp;práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy [[Die Dame]], [[Madame (časopis)|Madame]] a [[Officiel de la Couture et de la Mode]] a velké pařížské módní domy jako [[Rochas]], [[Patou]], [[Lanvin]] a [[Chanel (značka)|Chanel]].
-Začátek [[druhá světová válka|druhé světové války]] znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku [[1940]] při vstupu německých vojsk do Francie spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v&nbsp;klášteře v&nbsp;[[Ardèche]] v&nbsp;jižní Francii. Její sestra, s&nbsp;níž žila v&nbsp;Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku [[1946]] vrátila do Rakouska, fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například [[Somerset Maugham]], [[Yehudi Menuhin]] a [[Marc Chagall]], v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v&nbsp;drastických barvách např. koňská embrya v&nbsp;popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.
+Začátek [[druhá světová válka|druhé světové války]] znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku [[1940]] při vstupu německých vojsk do [[Francie]] spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v&nbsp;klášteře v&nbsp;[[Ardèche]] v&nbsp;jižní Francii. Její sestra, s&nbsp;níž žila v&nbsp;Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku [[1946]] vrátila do [[Rakousko|Rakouska]], fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například [[Somerset Maugham]], [[Yehudi Menuhin]] a [[Marc Chagall]], v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v&nbsp;drastických barvách např. koňská embrya v&nbsp;popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.
 Následkem autonehody roku [[1959]] ztratila paměť. Poslední léta života strávila u&nbsp;přítelkyně své zavražděné sestry Anny v&nbsp;rakouském městě [[Frohnleiten]], kde roku [[1963]] zemřela.
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 * Monika Faber: ''Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907–1957.'' Edition Christian Brandstätter, Wien 1983, {{ISBN|3-85447-069-X}}.
 * Claudia Gabriele Philipp: ''Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora.'' In: ''Fotogeschichte''. 12, 1984, {{ISSN|0720-5260}}, S. 55–66.
-* Anna Auer (Hrsg.): ''Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940.'' = ''Exodus from Austria.'' Kunsthalle Wien, Wien 1997,
+* Anna Auer (Hrsg.): ''Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940.'' = ''Exodus from Austria.'' [[Kunsthalle Wien]], Wien 1997,
 * ''Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute.'' Kunstforum Wien, Wien 1999.
-* Sabine Schnakenberg: ''Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938.'' Univ. Diss., Kiel 2000.
+* Sabine Schnakenberg: ''Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938.'' Univ. Diss., [[Kiel]] 2000.
 * Monika Faber, [[Janos Frecot]]: ''Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900–1938.'' Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, {{ISBN|3-7757-1563-0}}.
 * Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): ''Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert''. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 {{ISBN|3-499-16344-6}}