Berta Zuckerkandlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berta Zuckerkandlová
Berta Zuckerkandlová (Desetiletí od 1930)
Berta Zuckerkandlová (Desetiletí od 1930)
Rodné jménoBerta Szeps
Narození13. dubna 1864
Vídeň
Úmrtí16. října 1945 (ve věku 81 let)
Paříž
Místo pohřbeníkrematorium s kolumbáriem Père-Lachaise
Povolánípřekladatelka, novinářka, kritička umění, saloniérka, spisovatelka a divadelní kritička
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Manžel(ka)Emil Zuckerkandl (od 1886)
DětiFritz Zuckerkandl
RodičeMoritz Szeps
PříbuzníJulius Szeps (sourozenec)
Paul Clemenceau (švagr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berta Zuckerkandl-Szeps (13. dubna 1864 Vídeň16. října 1945 Paříž) byla rakouská spisovatelka, žurnalistka a kritička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Berta Szepsová vyrostla ve Vídni v rodině rakouského novináře Mortize Szepse a jeho ženy Amelie. Provdala se za rakouského anatoma a antropologa Emila Zuckerkandla. Díky své sestře byla sešvagřena s francouzským prezidentem Georgesem Clemenceauem.

Berta Zuckerkandlová byla významnou činitelkou vídeňského kulturního života. Od konce 19. století až do roku 1938 vedla přední literární a umělecký salón, nejprve v Nusswaldgasse v Döblingu, později ve Oppolzergasse. V jejím salónu se stýkali přední duchové rakouské kultury, např. Gustav Klimt, Arthur Schnitzler, Otto Wagner, Max Reinhardt nebo Gustav Mahler, který se právě u ní setkal v roce 1901 se svou budoucí ženou Almou Mahlerovou. Díky této společnosti se živě zajímala o vídeňskou uměleckou modernu.

Napsala několik publikací, byla angažovanou novinářkou (přispívala do Wiener Allgemeinen Zeitung) a také překládala divadelní hry z francouzštiny, neboť byla velkou obdivovatelkou francouzské kultury.

V roce 1938 emigrovala do Paříže, později do Alžíru. Zemřela v Paříži v roce 1945.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Die Pflege der Kunst in Österreich 1848-1898. Dekorative Kunst und Kunstgewerbe, 1900.
  • Zeitkunst Wien 1901-1907, 1908.
  • Ich erlebte 50 Jahre Weltgeschichte, 1939.
  • Clemenceau tel que je l'ai connu, 1944.

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]