Česnekovník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
66 569 editací
m →‎Externí odkazy: {{Taxonbar}} za použití AWB
m Typo
Řádek 33: Řádek 33:
Česnekovníky jsou opadavé nebo poloopadavé [[strom]]y, dorůstající výšky až 50 metrů. [[List]]y jsou střídavé, spirálně uspořádané, sudozpeřené nebo řidčeji lichozpeřené, zpravidla složené z více než 8 jařem celokrajných, zubatých nebo pilovitých lístků. [[Borka]] bývá šedohnědá, rozpukaná a někdy se odlupující v nepravidelných plátech. Vnitřní vrstva je růžová nebo červená.
Česnekovníky jsou opadavé nebo poloopadavé [[strom]]y, dorůstající výšky až 50 metrů. [[List]]y jsou střídavé, spirálně uspořádané, sudozpeřené nebo řidčeji lichozpeřené, zpravidla složené z více než 8 jařem celokrajných, zubatých nebo pilovitých lístků. [[Borka]] bývá šedohnědá, rozpukaná a někdy se odlupující v nepravidelných plátech. Vnitřní vrstva je růžová nebo červená.
[[Květ]]y jsou drobné, jednopohlavné s dobře zachovalými zbytky orgánů opačného pohlaví nebo výjimečně oboupohlavné, uspořádané v bohatě větvených, převislých [[thyrsus|thyrsech]], jejichž délka často přesahuje jeden metr. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je tvořený 5 (až 6) volnými nebo srostlými lístky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bílá, smetanová nebo růžová, tvořená 5 (6) volnými plátky.
[[Květ]]y jsou drobné, jednopohlavné s dobře zachovalými zbytky orgánů opačného pohlaví nebo výjimečně oboupohlavné, uspořádané v bohatě větvených, převislých [[thyrsus|thyrsech]], jejichž délka často přesahuje jeden metr. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je tvořený 5 (až 6) volnými nebo srostlými lístky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bílá, smetanová nebo růžová, tvořená 5 (6) volnými plátky.
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 (výjimečně 6) a jsou volné, vyrůstající z krátkého [[androgynofor]]u a někdy se střídající s 1 až 5 nitkovitými [[patyčinka|styminodii]].
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 (výjimečně 6) a jsou volné, vyrůstající z krátkého [[androgynofor]]u a někdy se střídající s 1 až 5 nitkovitými [[patyčinka|staminodii]].
[[Semeník]] obsahuje 5 přihrádek, v nichž je po 6 až 10 vajíčkách. [[Čnělka]] je v samičích květech krátká, zatímco sterilní pistilodium v samčích květech je dlouhé a tenké.
[[Semeník]] obsahuje 5 přihrádek, v nichž je po 6 až 10 vajíčkách. [[Čnělka]] je v samičích květech krátká, zatímco sterilní pistilodium v samčích květech je dlouhé a tenké.
Plodem je tence dřevnatá, přehrádkosečná (septifrágní) [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho křídlatých semen.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
Plodem je tence dřevnatá, přehrádkosečná (septifrágní) [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho křídlatých semen.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie

Verze z 8. 10. 2021, 01:17

Jak číst taxoboxČesnekovník
alternativní popis obrázku chybí
Česnekovník brvitý (Toona hexandra)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďzederachovité (Meliaceae)
Rodčesnekovník (Toona)
(Endl.) M.Roem., 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Soubor:Australian rain-forest trees, excluding the species confined to the tropics (1929) (20162670440).jpg
Fotografie česnekovníku brvitého v australském pralese, pocházející z roku 1929

Česnekovník[1] (Toona) je rod rostlin z čeledi zederachovité (Meliaceae). Zahrnuje 5 druhů opadavých nebo poloopadavých stromů se zpeřenými střídavými listy a drobnými květy v bohatých květenstvích. Plodem je tobolka. Česnekovníky jsou rozšířeny zejména v Asii, v menší míře i v Austrálii. Česnekovníky poskytují kvalitní a vysoce ceněné dřevo, mají význam v lokální medicíně a jsou zdrojem barviv. Hospodářsky nejvýznamnější je česnekovník brvitý. V některých českých botanických zahradách a arboretech je vysazován česnekovník čínský. Rod Toona byl v minulosti spojován s příbuzným americkým rodem cedrela (Cedrela).

Popis

Česnekovníky jsou opadavé nebo poloopadavé stromy, dorůstající výšky až 50 metrů. Listy jsou střídavé, spirálně uspořádané, sudozpeřené nebo řidčeji lichozpeřené, zpravidla složené z více než 8 jařem celokrajných, zubatých nebo pilovitých lístků. Borka bývá šedohnědá, rozpukaná a někdy se odlupující v nepravidelných plátech. Vnitřní vrstva je růžová nebo červená. Květy jsou drobné, jednopohlavné s dobře zachovalými zbytky orgánů opačného pohlaví nebo výjimečně oboupohlavné, uspořádané v bohatě větvených, převislých thyrsech, jejichž délka často přesahuje jeden metr. Kalich je tvořený 5 (až 6) volnými nebo srostlými lístky. Koruna je bílá, smetanová nebo růžová, tvořená 5 (6) volnými plátky. Tyčinek je 5 (výjimečně 6) a jsou volné, vyrůstající z krátkého androgynoforu a někdy se střídající s 1 až 5 nitkovitými staminodii. Semeník obsahuje 5 přihrádek, v nichž je po 6 až 10 vajíčkách. Čnělka je v samičích květech krátká, zatímco sterilní pistilodium v samčích květech je dlouhé a tenké. Plodem je tence dřevnatá, přehrádkosečná (septifrágní) tobolka pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho křídlatých semen.[2]

  • Listy česnekovníku čínského
    Listy česnekovníku čínského
  • Květy česnekovníku brvitého
    Květy česnekovníku brvitého
  • Suché plody česnekovníku čínského
    Suché plody česnekovníku čínského
  • Semeno filipínského druhu Toona calantas
    Semeno filipínského druhu Toona calantas

Rozšíření

Rod česnekovník zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen v Asii a Austrálii. Přirozený areál sahá od východního Pákistánu přes jižní Asii, Indočínu, Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Papuasii po východní Austrálii. Největší areál má česnekovník brvitý (T. hexandra). Toona calantas je endemit Filipín.[3] Česnekovníky rostou spíše v nižších nadmořských výškách s výjimkou česnekovníku čínského, který v Asii vystupuje i do montánních lesů. Na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi zederachovité často obsazují světliny a okraje cest a rostou i v sekundárních lesích.[4]

Ekologické interakce

Česnekovníky jsou v Asii hostitelskými rostlinami housenek přástevníků Creatonotos transiens a Spilosoma obliqua a různých drobných druhů můr z čeledí píďalkovití, obalečovití, slimákovcovití aj. Ve větvích vrtají housenky drvopleně Zeuzera coffeae.[5] V tlejících kmenech česnekovníku brvitého se v severovýchodní Austrálii vyvíjejí larvy vzácného roháče Phalacrognathus muelleri. V minulosti se mělo za to, že larvy obývají převážně jen tento druh stromu, později však byly nalezeny i v tlejícím dřevě dalších druhů.[6] Dalším druhem, který se vyvíjí ve dřevě tohoto stromu, je tesařík Acalolepta mixta.[7] Na rubu listů česnekovníků bývají domatia v podobě trojúhelníkovitých kapsiček věnčených chlupy. Domatia jsou obývána symbiotickými roztoči.[2]

  • Přástevník Creatonotos transiens
    Přástevník Creatonotos transiens
  • Housenky přástevníka Spilosoma obliqua
    Housenky přástevníka Spilosoma obliqua
  • Drvopleň Zeuzera coffeae
    Drvopleň Zeuzera coffeae
  • Australský roháč Phalacrognathus muelleri
    Australský roháč Phalacrognathus muelleri

Taxonomie

V minulosti byl rod Toona někdy vřazován do neotropického rodu Cedrela. Podle výsledků fylogenetických studií jsou oba rody monofyletické a představují sesterské větve v rámci tribu Cedreleae čeledi Meliaceae. Jsou dobře vymezeny i na základě morfologických znaků.[8]

Zástupci

Význam

Česnekovníky jsou zdrojem kvalitního dřeva. Největší hospodářský význam má česnekovník brvitý, jehož dřevo je vysoce ceněno zejména v Indii a Austrálii. Je známo pod názvem spanish cedar nebo australian red cedar a má široké použití ve venkovních i vnitřních podmínkách. Slouží jako stavební dřevo, k výrobě lodí, luxusního nábytku i hudebních nástrojů, sportovního náčiní aj. Těží se také česnekovník čínský a Toona sureni, jejichž dřevo je obchodováno pod názvem surian.[9][2] Odvar z květů česnekovníku brvitého slouží v Indii k barvení hedvábí do žlutých a červených odstínů. Obsaženým pigmentem je ester krocetinu.[10] Některé druhy mají význam v asijské medicíně. Kůra česnekovníku brvitého a Toona sureni má silně svíravé účinky a používá se při léčbě průjmů, úplavice ap.[11][2] Listy česnekovníku čínského jsou v Číně a jihovýchodní Asii používány jako zelenina, v Indii jako krmivo pro dobytek. Česnekovník brvitý je v Indii často vysazován jako pouliční strom.[2]

Česnekovník čínský je jediný druh čeledi zederachovité, který je možno pěstovat ve středoevropských podmínkách celoročně venku. Je vysazen v Průhonickém parku, Pražské botanické zahradě v Tróji a v Arboretu Žampach.[12] Zcela výjimečný je jeho kultivar 'Flamingo', jehož mladé olistění na jaře má růžovou barvu. Tento kultivar je vysazen např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Bývá nabízen i v České republice, je však choulostivý a v zimě trpí namrzáním.

  • Kmeny česnekovníku brvitého z plantáží v Brazílii
    Kmeny česnekovníku brvitého z plantáží v Brazílii
  • Dřevo česnekovníku brvitého
    Dřevo česnekovníku brvitého

Přehled druhů a jejich rozšíření

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c d e PENG, Hua; EDMONDS, Jennifer M. Flora of China: Toona [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  5. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ HANGAY, George; ZBOROWSKI, Paul. A guide to the beetles of Australia. [s.l.]: Csiro Publishing, 2010. (anglicky) 
  7. ↑ SLIPINSKI, Adam; ESCALONA, Hermes E. Australian Cerambycidae. Vol. 1. [s.l.]: CSIRO Publishing, 2013. ISBN 978-1-486-30004-4. (anglicky) 
  8. ↑ MUELLNER, Alexandra N.; PENNINGTON, Terence D.; CHASE, Mark W. Molecular phylogenetics of Neotropical Cedreleae (mahogany family, Meliaceae) based on nuclear and plastid DNA sequences reveal multiple origins of ‘‘Cedrela odorata”.. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2009, čís. 52. 
  9. ↑ Tropical timbers [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SINGH, Har Bhajan; BHARATI, Kumar Avinash. Handbook of natural dyes and pigments. New Delhi: Woodhead Publishing, 2014. ISBN 978-93-80308-913. (anglicky) 
  11. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  12. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česnekovník&oldid=20533114“