Negroidní rasa: Porovnání verzí
m →Genetika[15][16][17]: typo značka: editace z Vizuálního editoru |
v souladu s článkem "lidská rasa", NPOV značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}} |
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}} |
||
|}|alt=]] |
|}|alt=]] |
||
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''', '''černá''' nebo '''černošská''' '''rasa''') je |
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''', '''černá''' nebo '''černošská''' '''rasa''') je označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných biologických, nebo somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie |
||
| příjmení1 = Laurie |
| příjmení1 = Laurie |
||
| jméno1 = James |
| jméno1 = James |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| strany = 107 |
| strany = 107 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> Člověk se typicky dělí do tří hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní),<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta |
|||
| příjmení = Pickering |
|||
| periodikum = is.muni.cz |
|||
| jméno = Robert |
|||
| url = https://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html |
|||
| titul = The Use of Forensic Anthropology |
|||
| datum přístupu = 2020-08-24 |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=V0JheWC85h4C&pg=PA82&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |
|||
| vydavatel = CRC Press |
|||
| místo = Boca Raton, Florida |
|||
| rok = 2009 |
|||
| strany = 82–83 |
|||
| isbn = 978-1-4200-6877-1 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = The Race question |
|||
| url = https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000128291 |
|||
| vydavatel = [[UNESCO]] |
|||
| datum vydání = 1950 |
|||
| datum vydání = 1950 |
|||
| vydavatel = [[UNESCO]] |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}} – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“</ref> |
}} – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = negroidní - Slovník současné češtiny {{!}} Lingea s.r.o. |
|||
| příjmení1 = Norton |
|||
| periodikum = www.nechybujte.cz |
|||
| jméno1 = Heather L. |
|||
| url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/negroidn%C3%AD? |
|||
| příjmení2 = Quillen |
|||
| datum přístupu = 2020-08-24 |
|||
| jméno2 = Ellen E. |
|||
}}</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch. V současnosti je dělení člověka na [[Lidská rasa|rasy]] často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukci]]<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení3 = Bigham |
|||
| příjmení = Kokaisl |
|||
| jméno3 = Abigail W. |
|||
| jméno = Petr |
|||
| příjmení4 = Pearson |
|||
| titul = Základy antropologie. |
|||
| jméno4 = Laurel N. |
|||
| url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=QCNzyl9K5ckC&oi=fnd&pg=PA3&d&ots=-whbETEpcE&sig=Dau5xwfJP9PJ8kt6ngTlhIOC35w&redir_esc=y#v=onepage&q=mongoloidn%C3%AD&f=false |
|||
| příjmení5 = Dunsworth |
|||
| vydavatel = NOSTALGIE Praha |
|||
| jméno5 = Holly |
|||
| počet stran = 184 |
|||
| titul = Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy |
|||
| isbn = 978-80-213-1722-2 |
|||
| url = https://evolution-outreach.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12052-019-0109-y#citeas |
|||
| poznámka = Google-Books-ID: QCNzyl9K5ckC |
|||
| vydavatel = Evolution: Education and Outreach |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> |
|||
| rok = 2019 |
|||
| vydání = 12 |
|||
| svazek = 17 |
|||
| doi = 10.1186/s12052-019-0109-y |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> Rozvoj [[molekulární biologie]] nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Lee |
|||
| jméno1 = Sandra SJ |
|||
| příjmení2 = Mountain |
|||
| jméno2 = Joanna |
|||
| příjmení3 = Koenig |
|||
| jméno3 = Barbara |
|||
| příjmení4 = Altman |
|||
| jméno4 = Russ |
|||
| titul = The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2530857/ |
|||
| vydavatel = Genome Biology |
|||
| místo = USA |
|||
| rok = 2008 |
|||
| vydání = 7 |
|||
| svazek = 9 |
|||
| počet stran = 404 |
|||
| doi = 10.1186/gb-2008-9-7-404 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství [[gen]]ů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.<ref name="b" /> Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek [[dědičnost|dědičných]] [[Sekvence DNA|znaků DNA]], které u lidí vznikaly nezávisle postupnou [[adaptace|adaptací]] na [[podnebí|klima]] a [[životní prostředí|prostředí]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení1 = Takezawa |
|||
| jméno1 = Yasuko I. |
|||
| příjmení2 = Wade |
|||
| jméno2 = Peter |
|||
| příjmení3 = Smedley |
|||
| jméno3 = Audrey |
|||
| titul = Race |
|||
| url = https://www.britannica.com/topic/race-human |
|||
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]] |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci [[forenzní antropologie]] pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Roberts |
|||
| jméno = C. A. |
|||
| titul = Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=p-jZ6nwokdwC&pg=PA116&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false |
|||
| vydavatel = Routledge |
|||
| místo = Londýn, New York |
|||
| rok = 2013 |
|||
| strany = 116 |
|||
| isbn = 978-1-135-86287-9 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukt]] považováno za problematické a překonané,<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Berthier-Foglar |
|||
| jméno1 = Susanne |
|||
| příjmení2 = Collingwood-Whittick |
|||
| jméno2 = Sheila |
|||
| příjmení3 = Tolazzi |
|||
| jméno3 = Sandrine |
|||
| titul = Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=CW5rbC40IVEC&redir_esc=y |
|||
| vydavatel = Rodopi |
|||
| místo = Amsterdam |
|||
| rok = 2012 |
|||
| strany = 186 |
|||
| isbn = 978-9401208666 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}} – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“</ref><ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Keita |
|||
| jméno1 = S. O. Y. |
|||
| příjmení2 = Kittles |
|||
| jméno2 = R. A. |
|||
| příjmení3 = Royal |
|||
| jméno3 = C. D. M. |
|||
| příjmení4 = Bonney |
|||
| jméno4 = G. E. |
|||
| příjmení5 = Furbert-Harris |
|||
| jméno5 = P. |
|||
| příjmení6 = Dunston |
|||
| jméno6 = G. M. |
|||
| příjmení7 = Rotimi |
|||
| jméno7 = C. N. |
|||
| titul = Conceptualizing human variation |
|||
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455 |
|||
| vydavatel = Nature Genetics |
|||
| místo = USA |
|||
| rok = 2004 |
|||
| vydání = 11 |
|||
| svazek = 36 |
|||
| strany = 17–20 |
|||
| doi = 10.1038/ng1455 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a [[rasismus|rasistickou]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin |
|||
| url = https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0043:en:HTML |
|||
| datum vydání = 2000–06-29 |
|||
| vydavatel = [[Rada Evropské unie]] |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}} – „[[Evropská unie]] odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch. |
|||
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" /> |
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" /> |
||
Verze z 25. 8. 2020, 01:46
Šablona:Dlouhodobě polozamčeno
etnografická mapa
| Kavkazoidní: Negroidní: Afričtí černoši Nezařazení: | Mongoloidní: Severní Mongolové |
Negroidní (též kongoidní, černá nebo černošská rasa) je označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky na základě společných biologických, nebo somatických (vzhledových) vlastností[1] Člověk se typicky dělí do tří hlavních rasových skupin (europoidní, mongoloidní a negroidní),[2][3][4] Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch. V současnosti je dělení člověka na rasy často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za sociální konstrukci[5]
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.[1]
Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[6] Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako urážlivé kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu.[7][8] Některé rasové teorie pracovaly s označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.[9]
Genetika[10][11][12]
Homo sapiens je v současnosti jediným recentním lidským druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve východní Africe, přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl Homo rhodesiensis. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém mitochondriálním genomu informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako mitochondriální Eva a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.
Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry, jako první se od zbytku lidstva oddělili Khoisanové. Zachovali si dodnes řadu původních znaků, díky kterým byli vyčleněni do samostatné kapoidní rasy. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány jako negroidní rasa. Ta je však ve skutečnosti parafyletická, jelikož onu šestou větev tvoří populace, které později opustily Afriku, tedy příslušníci zbylých ras.
K negroidní rase bývali dříve řazeni také příslušníci kapoidní a australoidní rasy. Příslušníci těchto tří plemen jsou adaptováni na život v teplých klimatických podmínkách a morfologicky se velmi podobají nejstarším lidem. Znaky jako je tmavá kůže proto považujeme v rámci našeho druhu za pleziomorfní. Khoisanové jsou však sesterskou větví zbytku lidstva a australoidi jsou až potomky první lidské migrace z Afriky, proto bývá negroidní rasa dnes uváděna nejčastěji pouze jako soubor zbylých populací subsaharské Afriky. Ani takto se však nevyhneme její parafylii, jelikož společný předek negroidů je stále také společným předkem všech neafrických ras (australoidní, mongoloidní a europoidní). Jako první se od Khoisanům sesterské větve odštěpila mitochodriální haploskupina L1, která se vyskytuje v genomu středoafrických Pygmejů. Dále se postupně oddělili populace hovořící kúšitskými jazyky (haploskupina L5), nigerokonžskými jazyky (haploskupina L2) a nilosaharskými jazyky (haploskupina L6). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti (haploskupina L3) a jim sesterští Hadzové (haploskupina L4).
Reference
- ↑ a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky)
- ↑ Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ The Race question [online]. UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky) – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
- ↑ negroidní - Slovník současné češtiny | Lingea s.r.o.. www.nechybujte.cz [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ KOKAISL, Petr. Základy antropologie.. [s.l.]: NOSTALGIE Praha 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-213-1722-2. Google-Books-ID: QCNzyl9K5ckC.
- ↑ Negroid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KENNEDY, Randall. Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word. The Washington Post [online]. 2001-01-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nigger [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COON, Carleton S.; HUNT, Edward E. The living races of man. 1. vyd. New York: Knopf, 1965. 344 s. OCLC 577068430 (anglicky)
- ↑ Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1). 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2015-11-21 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-06-18 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SVOBODA, JIŘÍ A., 1953-. Předkové : evoluce člověka. 2. upravené vydání. vyd. Praha: [s.n.] 479 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2750-4, ISBN 80-200-2750-5. OCLC 1011114578