Leo Marian Vodička: Porovnání verzí
úpr. |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Vystudoval [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkovu akademii múzických umění]] v Brně ([[1968]]–[[1972]]), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války. |
Vystudoval [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkovu akademii múzických umění]] v Brně ([[1968]]–[[1972]]), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války. |
||
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí. |
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí. |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Svoji operní karieru zahájil v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1970]]–[[1972]]), kde nastudoval Prince – Rusalka, Alfreda – Traviata a SouChonga – Země úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v [[Olomouc]]i ([[1972]]–[[1979]]), kde nastudoval základní role českého i světového repertoiru (Dalibor, Jeník – Prodaná nevěsta, Lukáš – Hubička, Laca – Jenůfa, Boris – Káťa Kabanová, Heřman – Piková dáma, vévoda mantovský – Rigoletto, Radames – Aida a další). |
Svoji operní karieru zahájil v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1970]]–[[1972]]), kde nastudoval Prince – Rusalka, Alfreda – Traviata a SouChonga – Země úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v [[Olomouc]]i ([[1972]]–[[1979]]), kde nastudoval základní role českého i světového repertoiru (Dalibor, Jeník – Prodaná nevěsta, Lukáš – Hubička, Laca – Jenůfa, Boris – Káťa Kabanová, Heřman – Piková dáma, vévoda mantovský – Rigoletto, Radames – Aida a další). |
||
Po krátkém působení v Janáčkově opeře Brno, kde zaujal především jako Walther Stolzing – Mistři pěvci norimberští, Dalibor, Dimitrij), jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla Praha (<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562</ref>). Zde ale již od roku [[1973]] působil jako stálý host. |
Po krátkém působení v Janáčkově opeře Brno, kde zaujal především jako Walther Stolzing – Mistři pěvci norimberští, Dalibor, Dimitrij), jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla Praha (<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562</ref>). Zde ale již od roku [[1973]] působil jako stálý host. |
||
Během svého pětiletého angažmá v Národním divadle utkvěl v povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož je za poslední tři desetiletí u nás vlastně jediným skutečným a navíc ideálním představitelem, ale rovněž jako Lukáš – Hubička, Princ – Rusalka, Rinaldo – Armida, Dimitrij, Rodolfo – La bohème, Pinkerton – Madama Butterfly, Cavaradossi – Tosca, Manrico – Il Trovatore, Canio – Pagliacci, Turiddu – Cavalleria Rusticana, Otello a v mnohých dalších rolích. |
Během svého pětiletého angažmá v Národním divadle utkvěl v povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož je za poslední tři desetiletí u nás vlastně jediným skutečným a navíc ideálním představitelem, ale rovněž jako Lukáš – Hubička, Princ – Rusalka, Rinaldo – Armida, Dimitrij, Rodolfo – La bohème, Pinkerton – Madama Butterfly, Cavaradossi – Tosca, Manrico – Il Trovatore, Canio – Pagliacci, Turiddu – Cavalleria Rusticana, Otello a v mnohých dalších rolích. |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Výrazné pěvecké a herecké umění L. M. Vodičky evokovalo jeho četná zahraniční angažmá. |
Výrazné pěvecké a herecké umění L. M. Vodičky evokovalo jeho četná zahraniční angažmá. |
||
Významné je jeho tříleté působení ve Státní opeře ve [[Vídeň|Vídni]] (1990–1992), kde ztvárnil roli Prince v [[Antonín Dvořák|Dvořákově]] Rusalce, a v Zurichu (1991–1995), kde ztvárnil role Prince – Rusalka a Borise – Káťa Kabanová. |
Významné je jeho tříleté působení ve Státní opeře ve [[Vídeň|Vídni]] (1990–1992), kde ztvárnil roli Prince v [[Antonín Dvořák|Dvořákově]] Rusalce, a v Zurichu (1991–1995), kde ztvárnil role Prince – Rusalka a Borise – Káťa Kabanová. |
||
Hostoval v mnoha světových metropolích (namátkou [[Řím]], [[Londýn]], [[Glasgow]], Sevilla, Edinburgh, [[Tokio]], Tchaj-pej, [[Sydney]], [[Berlín]], Zurich, [[Paříž]], Göteborg, Sofia, Budapešť, [[Moskva]] a další) v hlavních rolích převážně slovanského repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další), ale i světového repertoiru (Rodolfo, Cavaradossi, Canio, Manrico, Radames, Heřman, don Alvaro, Otello, don José, Eleazar). |
Hostoval v mnoha světových metropolích (namátkou [[Řím]], [[Londýn]], [[Glasgow]], Sevilla, Edinburgh, [[Tokio]], Tchaj-pej, [[Sydney]], [[Berlín]], Zurich, [[Paříž]], Göteborg, Sofia, Budapešť, [[Moskva]] a další) v hlavních rolích převážně slovanského repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další), ale i světového repertoiru (Rodolfo, Cavaradossi, Canio, Manrico, Radames, Heřman, don Alvaro, Otello, don José, Eleazar). |
||
Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií, z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši (Supraphon, BBC), Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Classic–Paříž), Věčné evangelium a další. |
Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií, z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši (Supraphon, BBC), Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Classic–Paříž), Věčné evangelium a další. |
||
11. září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka dekorovala Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí. |
11. září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka dekorovala Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí. |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN |
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S. 310, 334, 356. |
||
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562 |
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562 |
||
* ''Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba''. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 760–762. |
* ''Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba''. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 760–762. |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{NK ČR|jn19992011350}} |
* {{NK ČR|jn19992011350}} |
||
* [http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=498&sz=0&abc=V&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa]{{ND osoba|498}} |
* [http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=498&sz=0&abc=V&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa]{{ND osoba|498}} |
||
* {{NDB osoba|1317}} |
* {{NDB osoba|1317}} |
||
* {{Čsfd osoba|1581}} |
* {{Čsfd osoba|1581}} |
||
* {{Fdb osoba|22464}} |
* {{Fdb osoba|22464}} |
||
* {{Kinobox osoba|22464}} |
* {{Kinobox osoba|22464}} |
||
* {{Imdb osoba|0900778}} |
* {{Imdb osoba|0900778}} |
||
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/leo-marian-vodicka Leo Marian Vodička na stránkách Národního divadla] |
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/leo-marian-vodicka Leo Marian Vodička na stránkách Národního divadla] |
||
* [http://www.czechmusic.org/main.php?action=osobnosti&id=144 Stručný životopis na czechmusic.org]{{Nedostupný zdroj}} |
* [http://www.czechmusic.org/main.php?action=osobnosti&id=144 Stručný životopis na czechmusic.org]{{Nedostupný zdroj}} |
||
* [http://cestipevci.wz.cz/pevci/vodicka.htm Čeští operní pěvci] |
* [http://cestipevci.wz.cz/pevci/vodicka.htm Čeští operní pěvci] |
||
* [https://web.archive.org/web/20150415231025/http://operaplus.cz/leo-marian-vodicka-dalibor-neni-role-to-jsem-ja/ Opera PLUS: Leo Marian Vodička: Dalibor není role, to jsem já] |
* [https://web.archive.org/web/20150415231025/http://operaplus.cz/leo-marian-vodicka-dalibor-neni-role-to-jsem-ja/ Opera PLUS: Leo Marian Vodička: Dalibor není role, to jsem já] |
||
* [http://operaplus.cz/byl-jednim-z-nejlepsich-daliboru-leo-marian-vodicka-slavi-petasedesatiny/ Opera PLUS: Byl jedním z nejlepších Daliborů. Leo Marian Vodička slaví pětašedesátiny] |
* [http://operaplus.cz/byl-jednim-z-nejlepsich-daliboru-leo-marian-vodicka-slavi-petasedesatiny/ Opera PLUS: Byl jedním z nejlepších Daliborů. Leo Marian Vodička slaví pětašedesátiny] |
||
* [http://www.youtube.com/channel/UCISjX26NrR4iLi1ZEkYqJGg Nahrávky] |
* [http://www.youtube.com/channel/UCISjX26NrR4iLi1ZEkYqJGg Nahrávky] |
||
Řádek 64: | Řádek 64: | ||
{{Portály|Film|Hudba|Televize}} |
{{Portály|Film|Hudba|Televize}} |
||
{{DEFAULTSORT:Vodička, Leo Marian}} |
{{DEFAULTSORT:Vodička, Leo Marian}} |
||
[[Kategorie:Čeští operní pěvci]] |
[[Kategorie:Čeští operní pěvci]] |
||
[[Kategorie:Čeští tenoristé]] |
[[Kategorie:Čeští tenoristé]] |
Verze z 8. 6. 2020, 13:59
Leo Marian Vodička | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 8. dubna 1950 (74 let) Brno |
Povolání | operní pěvec, herec a koncertní pěvec |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | tenor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leo Marian Vodička (* 8. dubna 1950, Brno) je český operní pěvec – tenorista, vystupující na operních scénách a koncertních pódiích v Česku i zahraničí.
Život
Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně (1968–1972), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války.
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí.
Pro tmavou barvu hlasu a bezproblémovou nejvyšší tenorovou polohu, dramatické herectví a impozantní jevištní zjev je na domácích i světových scénách hojně obsazován do rolí romantického repertoiru.
Svoji operní karieru zahájil v Českých Budějovicích (1970–1972), kde nastudoval Prince – Rusalka, Alfreda – Traviata a SouChonga – Země úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci (1972–1979), kde nastudoval základní role českého i světového repertoiru (Dalibor, Jeník – Prodaná nevěsta, Lukáš – Hubička, Laca – Jenůfa, Boris – Káťa Kabanová, Heřman – Piková dáma, vévoda mantovský – Rigoletto, Radames – Aida a další).
Po krátkém působení v Janáčkově opeře Brno, kde zaujal především jako Walther Stolzing – Mistři pěvci norimberští, Dalibor, Dimitrij), jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla Praha ([1]). Zde ale již od roku 1973 působil jako stálý host. Během svého pětiletého angažmá v Národním divadle utkvěl v povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož je za poslední tři desetiletí u nás vlastně jediným skutečným a navíc ideálním představitelem, ale rovněž jako Lukáš – Hubička, Princ – Rusalka, Rinaldo – Armida, Dimitrij, Rodolfo – La bohème, Pinkerton – Madama Butterfly, Cavaradossi – Tosca, Manrico – Il Trovatore, Canio – Pagliacci, Turiddu – Cavalleria Rusticana, Otello a v mnohých dalších rolích.
V roce 1991 opustil trvalé angažmá a od té doby působí doma i v zahraničí výhradně pohostinsky.
Doménou pěvce, který je za poslední čtyři desetiletí naší nejvýraznější osobností dramatického tenorového oboru, je především operní tvorba Verdiho, Pucciniho a Janáčka, jejichž díla dávají jeho temně zabarvenému hlasu, ovládanému bezpečnou pěveckou technikou, nejlépe vyniknout v celé jeho bohaté výrazové škále od bel-cantového lyrismu rolí typu Rodolfo v La bohème po dramatickou výbušnost, vrcholící ve Verdiho Otellovi.
Zářivé a zcela bezpečné nejvyšší tenorové tóny, barytonově znějící střední a hluboká poloha, a schopnost mimořádně oduševnělým, vřelým pěveckým a absolutně přirozeným hereckým projevem vyjádřit i ta nejniternější hnutí lidské duše jeho postav (Zápisník zmizelého) z něj činí umělce ve svém oboru ojedinělého.
Hostoval i na dalších operních scénách v Československu/Česku (Ostrava, Bratislava, Plzeň, Opava).
Výrazné pěvecké a herecké umění L. M. Vodičky evokovalo jeho četná zahraniční angažmá. Významné je jeho tříleté působení ve Státní opeře ve Vídni (1990–1992), kde ztvárnil roli Prince v Dvořákově Rusalce, a v Zurichu (1991–1995), kde ztvárnil role Prince – Rusalka a Borise – Káťa Kabanová.
Hostoval v mnoha světových metropolích (namátkou Řím, Londýn, Glasgow, Sevilla, Edinburgh, Tokio, Tchaj-pej, Sydney, Berlín, Zurich, Paříž, Göteborg, Sofia, Budapešť, Moskva a další) v hlavních rolích převážně slovanského repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další), ale i světového repertoiru (Rodolfo, Cavaradossi, Canio, Manrico, Radames, Heřman, don Alvaro, Otello, don José, Eleazar).
Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií, z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši (Supraphon, BBC), Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Classic–Paříž), Věčné evangelium a další.
11. září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka dekorovala Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí.
Objevil se i v několika filmech (www.hollywood.com - Lev s bílou hřívou /1986/, Válka barev /1995/) a v TV inscenacích oper a operet (J. Strauss ml.: Netopýr /1981/, F. Lehár: Giuditta /1982/, J. Massenet: Manon /1984/, B. Smetana: Dalibor /1985, 1987/, F. Lehár: Hrabě Luxemburg /1985/).
Od roku 1997 působí též jako úspěšný pěvecký pedagog.
Odkazy
Reference
Literatura
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 310, 334, 356.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 562
- Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 760–762.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 473.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leo Marian Vodička
- [1]Leo Marian Vodička v databázi Archivu Národního divadla
- Leo Marian Vodička v archivu Národního divadla Brno
- Leo Marian Vodička v Česko-Slovenské filmové databázi
- Leo Marian Vodička ve Filmové databázi
- Leo Marian Vodička na Kinoboxu
- Leo Marian Vodička v Internet Movie Database (anglicky)
- Leo Marian Vodička na stránkách Národního divadla
- Stručný životopis na czechmusic.org[nedostupný zdroj]
- Čeští operní pěvci
- Opera PLUS: Leo Marian Vodička: Dalibor není role, to jsem já
- Opera PLUS: Byl jedním z nejlepších Daliborů. Leo Marian Vodička slaví pětašedesátiny
- Nahrávky