Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
m link Příčný vrch |
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020 |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v Česku<br />[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|250px]]<br />Zlatohorská vrchovina v Polsku |
| popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v Česku<br />[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|250px]]<br />Zlatohorská vrchovina v Polsku |
||
}} |
}} |
||
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{ |
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce2|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce2|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]]. Jedná se o [[geomorfologický celek]], který patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
||
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]], na severozápadě se [[Žulovská pahorkatina|Žulovskou pahorkatinou]], na severu s [[Vidnavská nížina|Vidnavskou nížinou]], na východě s [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a konečně na jihu s [[Nízký Jeseník|Nízkým Jeseníkem]] a na jihozápadě s [[Hrubý Jeseník|Hrubým Jeseníkem]]. |
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]], na severozápadě se [[Žulovská pahorkatina|Žulovskou pahorkatinou]], na severu s [[Vidnavská nížina|Vidnavskou nížinou]], na východě s [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a konečně na jihu s [[Nízký Jeseník|Nízkým Jeseníkem]] a na jihozápadě s [[Hrubý Jeseník|Hrubým Jeseníkem]]. |
Verze z 5. 6. 2020, 03:46
Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
---|---|
Nejvyšší bod | 975 m n. m. (Příčný vrch) |
Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko, Polsko |
Zlatohorská vrchovina v Česku Zlatohorská vrchovina v Polsku | |
Povodí | Odra |
Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku. Jedná se o geomorfologický celek, který patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n. m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n. m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.