Architektura starověkého Řecka: Porovnání verzí
→Dělení řecké architektury: oddělení Řádů a hubeňoučké Historie, +zatím Mykény |
+Archaická dle Enc. antiky ad.; probírka souvisejících a Nejproslulejších |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em. |
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby [[Mykénská civilizace|mykénské civilizace]]. Patří k nim mohutné hradby z [[Kyklopské zdivo|kyklopského zdiva]] v [[Mykény|Mykénách]] (se [[Lví brána (Mykény)|Lví bránou]]), [[Tíryns|Tíryntu]] ad. Dále jsou to [[Tholos|tholoi]], kruhové hrobky s [[Nepravá klenba|nepravou klenbou]] a paláce s obdélným sálem – [[megaron]]em. |
||
; Archaická doba (800 – 500 př.n.l.) |
|||
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě [[Sloup (architektura)|sloupu]] a [[kladí]]. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy ([[Antový chrám|in antis]]) v monumentální [[peripteros]] se sloupovým ochozem na [[Krepidóma|stupňovité základně]]. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje [[dórský řád]], v 6. století jemnější [[iónský řád]] především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů. |
|||
* dórský řád: [[Héraion v Olympii]], chrámy v [[Paestum|Paestu]] |
|||
* iónský řád: [[Artemidin chrám v Efesu]], [[Héraion na Samu]] |
|||
*Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.) |
*Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.) |
||
*Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.) |
*Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.) |
||
Řádek 69: | Řádek 73: | ||
*[[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]] |
*[[Bassai|Apollónův chrám v Bassai]] |
||
*[[Epidauros]] |
*[[Epidauros]] |
||
*[[Pythagoreion]] |
|||
*Palác [[Knóssos]] na [[Kréta|Krétě]] |
|||
*Lindos na ostrově Rhodos |
|||
*Apollónův chrám v Thermónu |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 83: | Řádek 83: | ||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Architektura]] |
* [[Architektura starověkého Říma]] |
||
* [[Umění starověkého Řecka]] |
|||
* [[Starověké Řecko]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 9. 5. 2020, 22:32
Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.
Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.
Historický vývoj
- Mykénská doba
Nejstarší řeckou architekturu představují stavby mykénské civilizace. Patří k nim mohutné hradby z kyklopského zdiva v Mykénách (se Lví bránou), Tíryntu ad. Dále jsou to tholoi, kruhové hrobky s nepravou klenbou a paláce s obdélným sálem – megaronem.
- Archaická doba (800 – 500 př.n.l.)
V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě sloupu a kladí. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy (in antis) v monumentální peripteros se sloupovým ochozem na stupňovité základně. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje dórský řád, v 6. století jemnější iónský řád především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.
- dórský řád: Héraion v Olympii, chrámy v Paestu
- iónský řád: Artemidin chrám v Efesu, Héraion na Samu
- Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
- Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)
Stavitelské slohy (řády)
Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:
Dórský sloup
Dórský sloup byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloup se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu, tzv. hlavice, bývala nezdobená.
Iónský sloup
Iónský sloup byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy jsou oproti dórskému sloupu štíhlejší a jeho hlavice je většinou zdobena tzv. závitnicí zvanou voluta.
Korintský sloup
Korintský sloup vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloup. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější a byla tvořena akantovými listy.
Tyto tři základní architektonické sloupy,byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické sloupy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.
Konstrukce
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová. [1]
Chrám
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. celly, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.
Řecký dům
Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.
Nejslavnější řecká stavba
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athéně a v 15. století přestavěný na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropoli spatřit jeho trosky.
Nejproslulejší řecká místa
Odkazy
Reference
- ↑ RAEBURN, Michael. Dějiny architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0185-0. S. 39 - 57.
Literatura
- Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
- Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu architektura starověkého Řecka na Wikimedia Commons