Ježourek: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Ježourek |
| jméno = Ježourek |
||
| obrázek = Acantholimon_sp._S.jpg |
| obrázek = Acantholimon_sp._S.jpg |
||
| |
| popisek = Ježourek ''Acantholimon sp.'' |
||
| |
| velikost obrázku = 270px |
||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
||
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| rod popsal = [[Pierre Edmond Boissier|Boiss.]], 1846 |
| rod popsal = [[Pierre Edmond Boissier|Boiss.]], 1846 |
||
}} |
}} |
||
'''Ježourek''' (''Acantholimon'') je rod rostlin z čeledi [[olověncovité]]. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí [[keř]]e s úzkými, tuhými [[list]]y. Květenství jsou [[klas]]ovitá a vyrůstají z paždí listů. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[listen]]y jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]]. V české přírodě není tento rod zastoupen. |
'''Ježourek''' (''Acantholimon'') je rod rostlin z čeledi [[olověncovité]]. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí [[keř]]e s úzkými, tuhými [[list]]y. Květenství jsou [[klas]]ovitá a vyrůstají z paždí listů. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[listen]]y jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]]. V české přírodě není tento rod zastoupen. |
||
Některé druhy jsou pěstovány jako [[Skalnička|skalničky]] a okrasné keře. |
Některé druhy jsou pěstovány jako [[Skalnička|skalničky]] a okrasné keře. |
||
[[Soubor:Acantholimon glumaceum.jpg|náhled|Ježourek plevnatý na ilustraci z poloviny 19. století]] |
[[Soubor:Acantholimon glumaceum.jpg|náhled|Ježourek plevnatý na ilustraci z poloviny 19. století]] |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí [[keř]]íky. |
Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí [[keř]]íky. |
||
[[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou [[čepel listová|čepelí]]. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. [[Květ]]y jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. |
[[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou [[čepel listová|čepelí]]. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. [[Květ]]y jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. [[Klas]]ovitá květenství se rozvíjejí v paždí jarních listů a jsou složená ze 2 až 8 dvouřadě uspořádaných klásků. U některých druhů je hlavní osa květenství zkrácená a klásky pak vyrůstají z úžlabí listu. Každý klásek je složen z 1 až 5 květů podepřených [[listen]]y a listenci se široce blanitým okrajem. |
||
[[Kalich (botanika)|Kalich]] je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem. |
[[Kalich (botanika)|Kalich]] je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem. |
||
[[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha. |
[[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha. |
||
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. [[Semeník]] je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných [[čnělka|čnělek]] zakončených zploštělými, hlavatými [[blizna]]mi. |
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. [[Semeník]] je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných [[čnělka|čnělek]] zakončených zploštělými, hlavatými [[blizna]]mi. |
||
Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]], podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie |
Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]], podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Peng |
| příjmení = Peng |
||
| jméno = Tse-Hsiang |
| jméno = Tse-Hsiang |
||
| příjmení2 = Kamelin |
| příjmení2 = Kamelin |
||
| jméno2 = Rudolf V. |
| jméno2 = Rudolf V. |
||
| titul = Flora of China: Acantholimon |
| titul = Flora of China: Acantholimon |
||
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=100101 |
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=100101 |
||
Řádek 48: | Řádek 47: | ||
| titul = Plants of the world online |
| titul = Plants of the world online |
||
| url = http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:331313-2 |
| url = http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:331313-2 |
||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew |
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew |
||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
Řádek 55: | Řádek 54: | ||
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp |
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp |
||
| datum vydání = 2006 |
| datum vydání = 2006 |
||
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum |
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum |
||
| místo = Berlin-Dahlem |
| místo = Berlin-Dahlem |
||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
Řádek 73: | Řádek 72: | ||
Rod ''Acantholimon'' je v rámci čeledi ''[[olověncovité|Plumbaginaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Limonioideae]]'' a tribu ''[[Limonieae]]'', který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií patří mezi příbuzné linie rody ''[[Dictyolimon]]'', ''[[Cephalorhizum]]''.<ref name="lledo">{{Citace periodika |
Rod ''Acantholimon'' je v rámci čeledi ''[[olověncovité|Plumbaginaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Limonioideae]]'' a tribu ''[[Limonieae]]'', který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií patří mezi příbuzné linie rody ''[[Dictyolimon]]'', ''[[Cephalorhizum]]''.<ref name="lledo">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Lledó |
| příjmení = Lledó |
||
| jméno = M.D. et al. |
| jméno = M.D. et al. |
||
| titul = Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications. |
| titul = Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications. |
||
Řádek 85: | Řádek 84: | ||
== Zástupci == |
== Zástupci == |
||
* [[ježourek arménský]] (''Acantholimon armenum'') |
* [[ježourek arménský]] (''Acantholimon armenum'') |
||
* [[ježourek černokvětý]] (''Acantholimon melananthum'') |
* [[ježourek černokvětý]] (''Acantholimon melananthum'') |
||
* [[ježourek hvozdíkovitý]] (''Acantholimon caryophyllaceum'') |
* [[ježourek hvozdíkovitý]] (''Acantholimon caryophyllaceum'') |
||
* [[ježourek Kotschyův]] (''Acantholimon kotschyi'') |
* [[ježourek Kotschyův]] (''Acantholimon kotschyi'') |
||
* [[ježourek libanonský]] (''Acantholimon libanoticum'') |
* [[ježourek libanonský]] (''Acantholimon libanoticum'') |
||
* [[ježourek milý]] (''Acantholimon venustum'') |
* [[ježourek milý]] (''Acantholimon venustum'') |
||
* [[ježourek Olivierův]] (''Acantholimon olivieri'') |
* [[ježourek Olivierův]] (''Acantholimon olivieri'') |
||
* [[ježourek plevnatý]] (''Acantholimon glumaceum'') |
* [[ježourek plevnatý]] (''Acantholimon glumaceum'') |
||
* [[ježourek pochybkovitý]] (''Acantholimon androsaceum'') |
* [[ježourek pochybkovitý]] (''Acantholimon androsaceum'') |
||
* [[ježourek tuhý]] (''Acantholimon acerosum'')<ref name="pilat">{{Citace monografie |
* [[ježourek tuhý]] (''Acantholimon acerosum'')<ref name="pilat">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Pilát |
| příjmení = Pilát |
||
Řádek 158: | Řádek 157: | ||
{{Portály|Rostliny}} |
{{Portály|Rostliny}} |
||
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] |
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] |
||
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] |
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] |
Verze z 29. 10. 2019, 03:58
Ježourek | |
---|---|
Ježourek Acantholimon sp. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | olověncovité (Plumbaginaceae) |
Rod | ježourek (Acantholimon) Boiss., 1846 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ježourek (Acantholimon) je rod rostlin z čeledi olověncovité. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní Evropy a Asie. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí keře s úzkými, tuhými listy. Květenství jsou klasovitá a vyrůstají z paždí listů. Kalich i listeny jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká tobolka. V české přírodě není tento rod zastoupen. Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky a okrasné keře.
Popis
Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí keříky. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou čepelí. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. Květy jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. Klasovitá květenství se rozvíjejí v paždí jarních listů a jsou složená ze 2 až 8 dvouřadě uspořádaných klásků. U některých druhů je hlavní osa květenství zkrácená a klásky pak vyrůstají z úžlabí listu. Každý klásek je složen z 1 až 5 květů podepřených listeny a listenci se široce blanitým okrajem. Kalich je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem. Korunní lístky jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. Semeník je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných čnělek zakončených zploštělými, hlavatými bliznami. Plodem je úzká tobolka, podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.[1][2][3][4]
-
Druh Acantholimon majewianum na přirozeném stanovišti v Uzbekistánu
-
Kvetoucí ježourek libanonský
-
Plodící ježourek Kotschyův
Rozšíření
Rod zahrnuje asi 306 druhů. Je rozšířen od jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie přes Kavkaz a Střední Asii a po Himálaj a čínský Sin-ťiang. Centrum druhové diverzity je v horských oblastech Íránu a Afghánistánu. V rámci Evropy se vyskytují 4 druhy. Největší areál z nich má Acantholimon ulicinum. Vyskytuje se v Řecku včetně Kréty a ostrovů ve východním Egejském moři, Albánii, Makedonii, Srbsku a Černé Hoře. Z dalších druhů roste v Řecku a Albánii Acantholimon graecum. Rod zahrnuje řadu endemitů s relativně nevelkými areály. Acantholimon aegaeum je endemit Egejských ostrovů, Acantholimon albanicum je endemit Albánie. Rod je značně diversifikovaný v asijské části Turecka, kde roste přes 50 druhů.[5][6] Ježourky nejčastěji rostou ve skalnatých a kamenitých chladných stepích, polopouštích a ve vysokohorských oblastech.[3][4]
Taxonomie
Rod Acantholimon je v rámci čeledi Plumbaginaceae řazen do podčeledi Limonioideae a tribu Limonieae, který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků fylogenetických studií patří mezi příbuzné linie rody Dictyolimon, Cephalorhizum.[7]
Zástupci
- ježourek arménský (Acantholimon armenum)
- ježourek černokvětý (Acantholimon melananthum)
- ježourek hvozdíkovitý (Acantholimon caryophyllaceum)
- ježourek Kotschyův (Acantholimon kotschyi)
- ježourek libanonský (Acantholimon libanoticum)
- ježourek milý (Acantholimon venustum)
- ježourek Olivierův (Acantholimon olivieri)
- ježourek plevnatý (Acantholimon glumaceum)
- ježourek pochybkovitý (Acantholimon androsaceum)
- ježourek tuhý (Acantholimon acerosum)[8][2][3]
Význam
Ježourky jsou pěstovány zejména jako skalničky. Nejčastěji je pěstován ježourek plevnatý, za jeden z nejkrásnějších druhů je považován ježourek Olivierův. Řadu druhů lze vidět ve sbírkách českých botanických zahrad, např. ježourek plevnatý, ježourek arménský, ježourek hvozdíkovitý, ježourek Kotschyův nebo ježourek milý.[9][3]
Pěstování a množení
Ježourky jsou vesměs dosti nenáročné rostliny, nesnášejí však větší vlhko, a to zejména v zimním období. Vyhovují jim sušší, vápenaté a štěrkovité půdy a plné výsluní. Jsou vhodné k výsadbě do skalek, lze je také sázet do úzkých, hlubších skalních štěrbin. K množení je nejlepší rostliny na podzim prosypat pískem a na jaře oddělit zakořeněné větévky. Množení řízkováním není snadné. Nejlépe zakořeňují pozdně letní dřevnaté řízky, odtržené i s patkou staršího dřeva. Pokud se podaří získat semena, lze množit i výsevem.[2][10]
Odkazy
Reference
- ↑ PENG, Tse-Hsiang; KAMELIN, Rudolf V. Flora of China: Acantholimon [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. ISBN 07-082-78.
- ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LLEDÓ, M.D. et al. Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications.. Am J Bot. 2005 Jul;:1189-98. doi: 10.3732/ajb.92.7.1189. Jul. 2005, čís. 92(7).
- ↑ PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ježourek na Wikimedia Commons
- Taxon Acantholimon ve Wikidruzích