Karel II. Falcký: Porovnání verzí
m Robot: nadbytečný defaultsort; kosmetické úpravy |
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| titul = falcký kurfiřt |
| titul = falcký kurfiřt |
||
| obrázek = Portrait of Karl von Pfalz-Simmern (1657-1685).jpg |
| obrázek = Portrait of Karl von Pfalz-Simmern (1657-1685).jpg |
||
| popisek = |
| popisek = |
||
| vláda = [[1680]] – [[1685]] |
| vláda = [[1680]] – [[1685]] |
||
| éra = |
| éra = |
||
| datum korunovace = |
| datum korunovace = |
||
| tituly = |
| tituly = |
||
| celé jméno = |
| celé jméno = |
||
| chrámové jméno = |
| chrámové jméno = |
||
| posmrtné jméno = |
| posmrtné jméno = |
||
| |
| předchůdce = |
||
| |
| následník = |
||
| typ dědice = |
|||
| následník = |
|||
| |
| dědic = |
||
| |
| královna = |
||
| královna = |
|||
| partner1 = [[Vilemína Ernestina Dánská]] |
| partner1 = [[Vilemína Ernestina Dánská]] |
||
| partner2 = |
| partner2 = |
||
| partner3 = |
| partner3 = |
||
| partner4 = |
| partner4 = |
||
| partner5 = |
| partner5 = |
||
| potomstvo = |
| potomstvo = |
||
| rod = [[Wittelsbachové]] |
| rod = [[Wittelsbachové]] |
||
| dynastie = |
| dynastie = |
||
| hymna = |
| hymna = |
||
| motto = |
| motto = |
||
| otec = [[Karel I. Ludvík Falcký]] |
| otec = [[Karel I. Ludvík Falcký]] |
||
| matka = [[Šarlota Hesensko-Kasselská]] |
| matka = [[Šarlota Hesensko-Kasselská]] |
||
| Řádek 33: | Řádek 32: | ||
| datum úmrtí = [[16. květen|16. května]] [[1685]] ({{Věk|1651|03|31|1685|05|16}} let) |
| datum úmrtí = [[16. květen|16. května]] [[1685]] ({{Věk|1651|03|31|1685|05|16}} let) |
||
| místo úmrtí = [[Heidelberg]] |
| místo úmrtí = [[Heidelberg]] |
||
| datum pohřbení = |
| datum pohřbení = |
||
| místo pohřbení = |
| místo pohřbení = |
||
| podpis = |
| podpis = |
||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|náhled|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[Zbroj|brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelberský zámek|heidelberského zámku]].]] |
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|náhled|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[Zbroj|brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelberský zámek|heidelberského zámku]].]] |
||
Verze z 1. 6. 2019, 09:44
| Karel II. Falcký | |
|---|---|
| falcký kurfiřt | |
.jpg) | |
| Doba vlády | 1680 – 1685 |
| Narození | 31. března 1651 Heidelberg |
| Úmrtí | 16. května 1685 (34 let) Heidelberg |
| Rod | Wittelsbachové |
| Otec | Karel I. Ludvík Falcký |
| Matka | Šarlota Hesensko-Kasselská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel II. Falcký (31. března 1651, Heidelberg - 16. května 1685 tamtéž) byl falckrabě a falcký kurfiřt od roku 1680 do své smrti.
Biografie
Původ a mládí
Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta Karla Ludvíka Falckého (1617–1680) z jeho prvního manželství s Šarlotou Hessensko-Kasselskou (1627–1686), dcerou hessenského lankraběte Viléma V. Karlova mladší sestra byla Alžběta Šarlota Falcká, pozdější vévodkyně orléanská. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce 1654 rozvratem a matka se vrátila zpět do Kasselu; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu morganaticky oženil. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry Žofie Hannoverské.
Vzdělání kurprince řídili vychovatelé Samuel von Pufendorf a Ezechiel Spanheim. Svou kavalírskou cestu podnikl Karel v roce 1670 do Švýcarska a Francie. Ve Švýcarsku onemocněl neštovicemi; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce 1672 zveřejnil pod jménem Pfilotheus teologický spis Symbola christiana. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v Kreuznachu a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
Když v roce 1680 v říšské válce falcké centrum Germersheim opanovali Francouzi, odešel Karel do Anglie na dvůr svého příbuzného (otcův bratranec), anglického krále Karla II. Stuarta a zde hledal pomoc proti francouzskému králi Ludvíku XIV. Tohoto cíle nedosáhl, byl však dekorován Podvazkovým řádem a na Oxfordské universitě jmenován doktorem medicíny. Během tohoto anglického pobytu zemřel 28. srpna 1680 Karlův otec a Karel po něm jako Karel II. Falcký zdědil titul falckého kurfiřta a správce říšské pokladny.
Manželství
20. září roku 1671 se v Heidelbergu oženil, na nátlak svého otce a za zprostředkování své tety Žofie Hannoverské, s dánskou princeznou Vilemínou Ernestinou Dánskou, dcerou dánského krále Frederika III. V průběhu stavebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. 7. července roku 1671 byl dánským králem dekorován nejvyšším dánským státním vyznamenáním Řádem slona jako jeho 123. nositel.
Manželé si od počátku nebyli nakloněni, manželství, uzavřené z dynastických důvodů, nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. V roce 1677 Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul značné úsilí o anulaci sňatku, nepochybně u vědomí neblahých důsledků absence následníka a dědice, jeho snaha však ztroskotala mimo jiné na odporu Karlovy matky Šarloty Hessensko-Kasselské (1627–1686). Další vývoj však dal Karlu Ludvíkovi za pravdu.
Vláda
Karlovo krátké panování nebylo nikterak oslnivé. Prvním ministrem jmenoval svého neschopného bývalého vychovatele Paula Hachenberga. Přivedl z Kasselu zpět svou matku a zaplatil její obrovské dluhy. Karel byl slabé a bázlivé povahy, poznamenané zážitky z dětství. Vykazoval mimořádné zaujetí pro vojenský život a vládl v duchu přísného kalvinismu, proto povolil kalvinistům z matčina domova usídlit se v Rýnské Falci. Ovlivněn byl přitom dvorním kazatelem Johannem Ludwigem Langhannsem, který se po Hachenburgově smrti stal prvním ministrem. Karel potlačoval luteránství, jež vyznávala i jeho manželka. Provoz předimenzovaného dvora, divadelních společností, lov i velké vojenské výdaje měly za následek narůstající finanční těžkosti ve státním hospodářství, jež neodstranilo ani zvyšování daní. V roce 1682 zastavil Karel Germersheim na dvacet let Francii.
Karel byl posledním falckým kurfiřtem z protestantsko-reformovaného domu Pfalz-Simmern. Další větev rodu Wittelsbachů byla katolická větev Pfalz-Neuburg. Nejprve se Karlovi ještě podařilo dosáhnout jistého kompromisu, co se týče náboženských otázek v zemi. Ovšem nemohl zabránit tomu, že další běh událostí kolem otázky dědických nároků jeho sestry, orléanské vévodkyně, vedl k válce o falcké dědictví.
Smrt a její důsledky
Karel zemřel bez potomků 16. května 1685 v Heidelbergu. Rýnská Falc měla přejít pod vládu katolické linie rýnských Wittelsbachů, větve Pfalz-Neuburg (děti z druhého, morganatického manželství jeho otce byly z dědických nároků vyloučeny). Francouzský král Ludvík XIV. však vystoupil s dědickými nároky na toto území jménem Karlovy sestry Liselotty, manželky Ludvíkova mladšího bratra Filipa I. Orleánského; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (válka o falcké dědictví) (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.
Vývod z předků
Literatura
- Karl Kollnig: Die Kurfürsten von der Pfalz. ISBN 3-929295-04-0. 1993.
- Arthur Kleinschmidt: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15, Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 324–326.
- Peter Fuchs: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz), in: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, S. 249 f.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel II. Falcký na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel I. Ludvík |
|
Falcký kurfiřt 1680 - 1685 |
|
Nástupce: Filip Vilém |
