Samuel von Pufendorf
Vzhled
Samuel von Pufendorf | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1632 Dorfchemnitz |
Úmrtí | 26. října 1694 (ve věku 62 let) Berlín |
Povolání | právník, filozof, historik, vysokoškolský učitel, ekonom a spisovatel |
Alma mater | Lipská univerzita Univerzita Jena Gymnázium svatého Augustina |
Významná díla | On the Duty of Man and Citizen According to Natural Law |
Příbuzní | Esaias Pufendorf (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Samuel von Pufendorf (8. leden 1632, Chemnitz – 13. říjen 1694, Berlín) byl německý právní teoretik, politický filozof, ekonom a historik. Významné jsou jeho příspěvky k teorii přirozeného práva, jimiž navázal na dílo Thomase Hobbese a Hugo Grotia. Očistil právní teorii od teologických spekulací. Proslulým se stalo jeho nepřátelství s Gottfriedem Leibnizem. Měl blízko k některým švédským politikům, jeden čas působil i na univerzitě ve švédském Lundu, roku 1677 se stal dokonce státním kancléřem švédského království. Svá díla psal latinsky, jen výjimečně německy. Silně ovlivnil německé i francouzské osvícence.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Elementorum iurisprudentiae universalis (1660)
- Elementorum iurisprudentiae universalis libri duo (1660)
- De obligatione Patriam (1663)
- De rebus gestis Philippi Augustae (1663)
- De statu imperii germanici liber unus (1667)
- De statu imperii Germanici (Amsterdam 1669)
- De jure naturae et gentium (1672)
- De officio hominis et civis juxta legem naturalem libri duo (1673)
- Einleitung zur Historie der vornehmsten Reiche und Staaten
- Commentarium de rebus suecicis libri XXVI., ab expeditione Gustavi Adolphi regis in Germaniam ad abdicationem usque Christinae
- De rebus a Carolo Gustavo gestis
- De rebus gestis Friderici Wilhelmi Magni (1733)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel von Pufendorf na Wikimedia Commons
- Heslo v New International Encyclopedia z roku 1905
- Heslo v encyklopedii Britannica