Anton Ažbe: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Úmrtí 6. srpna za použití HotCat
typo, zs
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:1904 photo of Anton Ažbe.jpg|thumb|Anton Ažbe (1904)]]
[[Soubor:1904 photo of Anton Ažbe.jpg|thumb|Anton Ažbe (1904)]]
[[Soubor:Anton Azbe - Zamorka.jpg|thumb|Anton Ažbe: ''Zamorka'' (1895, 39,5 cm x 55 cm)]]
[[Soubor:Anton Azbe - Zamorka.jpg|thumb|Anton Ažbe: ''Zamorka'' (1895, 39,5 cm x 55 cm)]]
'''Anton Ažbe''' ([[30. květen|30. května]] [[1862]] [[Dolenčice]], [[Občina Gorenja vas-Poljane|Gorenja vas-Poljane]], [[Kraňsko]], [[Rakouské císařství]] – [[6. srpen|6. srpna]] [[1905]] [[Mnichov]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[malířství|malíř]].
'''Anton Ažbe''' ([[30. květen|30. května]] [[1862]] [[Dolenčice]], [[Občina Gorenja vas – Poljane|Gorenja vas – Poljane]], [[Kraňsko]], [[Rakouské císařství]] – [[6. srpen|6. srpna]] [[1905]] [[Mnichov]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[malířství|malíř]].


Anton Ažbe byl od narození postižený a neduživý, osiřel v útlém věku. K práci v zemědělství se nehodil, byl proto poslán do učení na kupce, ale odtud odešel k [[Nazarénismus|nazarénovi]] [[Janez Wolf|Janezi Wolfovi]] do [[Lublaň|Lublani]] a pak do [[Vídeň|Vídně]] a [[Mnichov]]a. Ve věku 30 let Ažbe založil svou vlastní školu malířství v Mnichově. Ta přilákala mnoho východoevropských studentů.
Anton Ažbe byl od narození postižený a neduživý, osiřel v útlém věku. K práci v zemědělství se nehodil, byl proto poslán do učení na kupce, ale odtud odešel k [[Nazarénismus|nazarénovi]] [[Janez Wolf|Janezi Wolfovi]] do [[Lublaň|Lublani]] a pak do [[Vídeň|Vídně]] a [[Mnichov]]a. Ve věku 30 let Ažbe založil svou vlastní školu malířství v Mnichově. Ta přilákala mnoho východoevropských studentů.
Řádek 10: Řádek 10:
== Životopis ==
== Životopis ==
=== Studium ve Vídni 1882–1884 ===
=== Studium ve Vídni 1882–1884 ===
Na podzim 1882 odešel Ažbe studovat na [[Akademie der bildenden Künste Wien|akademii]] do [[Vídeň|Vídně]], kde setrval čtyři semestry. Jeho učiteli byli kromě jiných [[Siegmund L’Allemand]], [[August Eisenmenger]] a [[Christian Griepenkerl]], ve stejném ročníku se Ažbe setkal i mladým [[Srbské království|srbským]] malířem [[Uroš Predić|Urošem Predićem]]. Ve Vídni ale nebyl se studiem spokojen.
Na podzim 1882 odešel Ažbe studovat na [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|akademii]] do [[Vídeň|Vídně]], kde setrval čtyři semestry. Jeho učiteli byli kromě jiných [[Siegmund L’Allemand]], [[August Eisenmenger]] a [[Christian Griepenkerl]], ve stejném ročníku se Ažbe setkal i mladým [[Srbské království|srbským]] malířem [[Uroš Predić|Urošem Predićem]]. Ve Vídni ale nebyl se studiem spokojen.


=== Studia v Mnichově 1884–1891 ===
=== Studia v Mnichově 1884–1891 ===
Řádek 17: Řádek 17:
Ažbeho v roce 1900 vyznamenal [[František Josef I.]] [[Řád Františka Josefa|Řádem Františka Josefa]].<ref> Peter Zimmermann, Anton Azbe: Mensch-Maler-Lehrer, Literatur in Bayern, Nr. 71, März 2003, S. 39 </ref> Po navštěvování speciálního kurzu u [[Sándor Wagner|Sándora Wagnera]] Ažbeho jeho krajané Ferdo Vesel a [[Rihard Jakopič]] přesvědčili, že by si měl otevřít vlastní atelier.<ref> Katarina Ambrozic, Der Künstler Anton Ažbe (1862-1905), in Ausst. Kat.: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Museum Wiesbaden 1988, S. 43 </ref>
Ažbeho v roce 1900 vyznamenal [[František Josef I.]] [[Řád Františka Josefa|Řádem Františka Josefa]].<ref> Peter Zimmermann, Anton Azbe: Mensch-Maler-Lehrer, Literatur in Bayern, Nr. 71, März 2003, S. 39 </ref> Po navštěvování speciálního kurzu u [[Sándor Wagner|Sándora Wagnera]] Ažbeho jeho krajané Ferdo Vesel a [[Rihard Jakopič]] přesvědčili, že by si měl otevřít vlastní atelier.<ref> Katarina Ambrozic, Der Künstler Anton Ažbe (1862-1905), in Ausst. Kat.: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Museum Wiesbaden 1988, S. 43 </ref>


Nejznámějším Ažbeho obrazem je ženský portrét »Zamorka« (1895), který je vystaven [[Slovisnká národní galerie|Národní galerii]] v Lublani.
Nejznámějším Ažbeho obrazem je ženský portrét »Zamorka« (1895), který je vystaven [[Slovinská národní galerie|Národní galerii]] v Lublani.
== Ažbeho žáci ==
== Ažbeho žáci ==
Řádek 70: Řádek 70:
* Marijan Trsar: ''Anton Ažbe''. Zalozba Park, Ljubljana 1991
* Marijan Trsar: ''Anton Ažbe''. Zalozba Park, Ljubljana 1991


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|de|Anton Ažbe|152065266}}<references />
{{překlad|de|Anton Ažbe|152065266}}<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}


Řádek 80: Řádek 81:


{{DEFAULTSORT:Ažbe, Anton}}
{{DEFAULTSORT:Ažbe, Anton}}

[[Kategorie:Slovinští malíři]]
[[Kategorie:Slovinští malíři]]
[[Kategorie:Úmrtí v Mnichově]]
[[Kategorie:Úmrtí v Mnichově]]

Verze z 15. 10. 2018, 18:14

Anton Ažbe
Anton Ažbe, autoportrét (1886)
Anton Ažbe, autoportrét (1886)
Narození30. května 1862
Kraňsko
Úmrtí6. srpna 1905 (ve věku 43 let)
Mnichov
Příčina úmrtírakovina jícnu
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
OceněníŘád Františka Josefa
Řád svatého Sávy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anton Ažbe (1904)
Anton Ažbe: Zamorka (1895, 39,5 cm x 55 cm)

Anton Ažbe (30. května 1862 Dolenčice, Gorenja vas – Poljane, Kraňsko, Rakouské císařství – 6. srpna 1905 Mnichov) byl slovinský malíř.

Anton Ažbe byl od narození postižený a neduživý, osiřel v útlém věku. K práci v zemědělství se nehodil, byl proto poslán do učení na kupce, ale odtud odešel k nazarénovi Janezi Wolfovi do Lublani a pak do Vídně a Mnichova. Ve věku 30 let Ažbe založil svou vlastní školu malířství v Mnichově. Ta přilákala mnoho východoevropských studentů.

Ažbe učil „velkou čtyřku“ slovinských impresionistů (Rihard Jakopič, Ivan Grohar, Matej Sternen, Matija Jama) a celou jednu generaci ruských malířů (Ivan Bilibin, Mstislav Dobužinskij, Igor Grabar, Vasilij Kandinskij, Dmitrij Kardovskij a Kuzma Petrov-Vodkin a další).[1] Ažbeho učební metody převzali a užívali ruští umělci jak doma (Grabar, Kardovskij) tak i v emigraci (Bilibin, Dobužinskij).[2]

Životopis

Studium ve Vídni 1882–1884

Na podzim 1882 odešel Ažbe studovat na akademii do Vídně, kde setrval čtyři semestry. Jeho učiteli byli kromě jiných Siegmund L’Allemand, August Eisenmenger a Christian Griepenkerl, ve stejném ročníku se Ažbe setkal i mladým srbským malířem Urošem Predićem. Ve Vídni ale nebyl se studiem spokojen.

Studia v Mnichově 1884–1891

V roce 1884 se Ažbe rozhodl pokračovat ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Zde od 10. října navštěvoval přednášky antického umění, ale pak se upnul na přednášky Gabriela von Hackla, který pocházel z Mariboru na řece Drávě. Ažbe, společně se slovinským krajanem a spolužákem Ferdo Veselem, odešel v roce 1885 na Allgemeine Malschule Ludwiga von Löfftze.

Ažbeho v roce 1900 vyznamenal František Josef I. Řádem Františka Josefa.[3] Po navštěvování speciálního kurzu u Sándora Wagnera Ažbeho jeho krajané Ferdo Vesel a Rihard Jakopič přesvědčili, že by si měl otevřít vlastní atelier.[4]

Nejznámějším Ažbeho obrazem je ženský portrét »Zamorka« (1895), který je vystaven Národní galerii v Lublani.

Ažbeho žáci

K Ažbeho žákům patřili:

Galerie

  • Pevska vaja, olej na plátně, kolem roku 1900, 160 × 123 cm[5]
    Pevska vaja,
    olej na plátně, kolem roku 1900,
    160 × 123 cm[5]
  • V haremu, olej na plátně, 1903, 51,3 × 44,3 cm[6]
    V haremu,
    olej na plátně, 1903,
    51,3 × 44,3 cm[6]

Ocenění

Literatura

  • Ažbe Anton. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 39.
  • Katarina Ambrozic: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München. Bongers, Recklinghausen, 1988, ISBN 3-7647-0388-1
  • Bernd Fäthke: Im Vorfeld des Expressionismus. Anton Azbe und die Malerei in München und Paris. Verlag des Instituts für Bildende Kunst, Wiesbaden 1988, ISBN 3-926899-01-8
  • Bernd Fäthke: Jawlensky und seine Weggefährten in neuem Licht, München 2004, S. 36-42, 44-45, 64-67
  • Marijan Trsar: Anton Ažbe. Zalozba Park, Ljubljana 1991

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Ažbe na německé Wikipedii.

  1. ↑ Baranovskij a Chlebnikova uvádí 42 biografických záznamů ruských absolventů.
  2. ↑ Baranovskij a Chlebnikova, p. 9.
  3. ↑ Peter Zimmermann, Anton Azbe: Mensch-Maler-Lehrer, Literatur in Bayern, Nr. 71, März 2003, S. 39
  4. ↑ Katarina Ambrozic, Der Künstler Anton Ažbe (1862-1905), in Ausst. Kat.: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Museum Wiesbaden 1988, S. 43
  5. ↑ Anton Ažbe: Pevska vaja Narodna galerija
  6. ↑ Anton Ažbe: V haremu, Narodna galerija

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anton_Ažbe&oldid=16532433“