Velký Kavkaz: Porovnání verzí

Большой Кавказ; დიდი კავკასიონი; Böyük Qafqaz
	Hlavní kavkazský hřeben
Nejvyšší bod	5 633 m n. m. (Elbrus)
Délka	1 100 km
Šířka	150 km
Nadřazená jednotka	Kavkaz
Sousední; jednotky	Krymské hory, Předkavkazí, Malý Kavkaz
Podřazené; jednotky	Západní Kavkaz, Střední Kavkaz, Východní Kavkaz
Světadíl	Asie
Stát	Rusko; Gruzie; Ázerbájdžán
Horniny	rula, žula
Povodí	Kubáň, Sulak, Těrek, Kuma, Rioni, Kura
Souřadnice	43°0′2″ s. š., 43°6′39″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 30. 1. 2018, 20:43

Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ, Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი, Didi Kavkasioni, azersky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Geografický popis

Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Členění

V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
- hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben s výškou přes 3 500 m n. m. a nejvyšším vrcholem Šchara
- na severní straně paralelně s ním probíhající boční kavkazský hřbet s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou Elbrus
Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
- Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300-3600 m)
- Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200-1500 m) - mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
- Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600-1300 m) - hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18 - 64 km od hlavního hřebene
Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

Západní Kavkaz - úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus
Centrální Kavkaz - úsek s horami Elbrus a Kazbek (včetně)
Východní Kavkaz - úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři)

Podnebí

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Komunikace

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Související články

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
  | obrázek = View on Caucasus.jpg
  | popisek = Hlavní kavkazský hřeben
- | alt =
  | nejvyšší bod = [[Elbrus]]
  | maximální výška = 5&nbsp;633
  | délka = 1&nbsp;100
-| šířka = 150
+ | šířka = 150
  | nadřazená jednotka = [[Kavkaz]]
  | podřazené jednotky = [[Západní Kavkaz]], [[Střední Kavkaz]], [[Východní Kavkaz]]
@@ Řádek 19: / Řádek 18: @@
 '''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]].
-==Geografický popis==
+== Geografický popis ==
 Táhne se v&nbsp;délce 1&nbsp;100 a šířce kolem 150&nbsp;km od severozápadu k&nbsp;jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s&nbsp;ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
@@ Řádek 29: / Řádek 28: @@
 V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:
 * Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
 ** [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben]] s výškou přes 3&nbsp;500&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]] a nejvyšším vrcholem [[Šchara]]
 ** na severní straně paralelně s ním probíhající [[boční kavkazský hřbet]] s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou [[Elbrus]]
 * Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
@@ Řádek 42: / Řádek 41: @@
 * [[Východní Kavkaz]] - úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři)
-==Podnebí==
+== Podnebí ==
 [[Hlavní kavkazský hřeben]], který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v&nbsp;Česku běžné koncepce hranici tvoří [[Kumomanyčská propadlina]]), představuje zároveň výrazný [[Podnebí|klimatický]] předěl mezi [[mírné podnebí|mírným podnebným pásmem]] na severu a [[subtropické podnebí|subtropickou oblastí]] na jihu (např. zima v&nbsp;západním [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] je o 7&nbsp;až&nbsp;8&nbsp;°C teplejší než v&nbsp;[[Předkavkazsko|Předkavkazsku]]).
 == Komunikace ==
 Přes [[hlavní kavkazský hřeben]] prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2&nbsp;384&nbsp;m) vede z&nbsp;[[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]], [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1&nbsp;200&nbsp;m prochází 3,6&nbsp;km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] u [[Rokský průsmyk|Rokského průsmyku]], [[Osetská vojenská silnice]] přes [[Mamisonský průsmyk]] (2&nbsp;829&nbsp;m) spojuje [[Alagir]] s&nbsp;[[Kutaisi]] v&nbsp;západní Gruzií, [[Kluchorský průsmyk]] (2&nbsp;781&nbsp;m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2&nbsp;365&nbsp;m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií.
-[[Soubor:Georgian caucasus.jpg|thumb|upright=4|center|Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany]]
+[[Soubor:Georgian caucasus.jpg|náhled|upright=4|střed|Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany]]
 == Související články ==
-*[[Kavkaz (region)]]
+* [[Kavkaz (region)]]
-*[[Kavkaz#Nejvyšší hory Velkého Kavkazu|Nejvyšší hory Velkého Kavkazu]]
+* [[Kavkaz#Nejvyšší hory Velkého Kavkazu|Nejvyšší hory Velkého Kavkazu]]
-*[[Malý Kavkaz]]
+* [[Malý Kavkaz]]
 {{Portály|Ázerbájdžán|Geografie|Gruzie|Rusko}}