Severní Kavkaz
| Severní Kavkaz | |
|---|---|
 Historické obranné věže v ingušských horách | |
| Nejvyšší bod | 5642 m n. m. (Elbrus) |
| Světadíl | Eurasie |
| Stát |  Rusko |
.png) | |
  Severní Kavkaz | |
| Souřadnice | 43°24′18″ s. š., 43°49′54″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severní Kavkaz (rusky Северный Кавказ), je kulturně-historická oblast v Ruské federaci na rozhraní Evropy a Asie, která zahrnuje území na sever od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a Předkavkazsko (rusky Предкавказье). (Pozn.: podle teorie, zastávané sovětskými a ruskýmí georafy, hranice mezi kontinenty prochází Kumomanyčskou propadlinou a tudíž Severní Kavkaz náleží k Asii[1]). Severní Kavkaz se rozprostírá od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě je ohraničený Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Západní část Předkavkazí představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě sem malým dílem zasahuje Kaspická nížina.
Na území tohoto regionu se nacházejí nejen nejvyšší hory Ruska a řada lázeňských, vysokohorských a rekreačních rezortů, ale také úrodné nížiny a ložiska strategických surovin, jako je například ropa a plyn.[1]Ze Severního Kavkazu pocházejí dvě desítky různých původních národností a etnických skupin.[1][2]
Rozloha Severního Kavkazu je 258 300 km², což představuje 1,5% celkové rozlohy Ruské federace. Jedná se o oblast s nejvyšší hustotou osídlení v Rusku – k 1. lednu 2010 bylo na tomto území evidováno 14,8 milionů obyvatel, tj. 10,5% obyvatelstva Ruské federace.[1]
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Území bylo postupně připojováno k Ruskému carství již od 16. století. Celý Severní Kavkaz se stal součástí Ruského impéria v 19. století, konkrétně od roku 1859, kdy skončila Kavkazská válka.[1]
Území je součástí Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu Ruské federace. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazska se někdy též počítá Kalmycko.
Separatismus[editovat | editovat zdroj]
Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo ovládnout Severní Kavkaz, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.
Geomorfologické členění Předkavkazí[editovat | editovat zdroj]
- Západní Předkavkazí (Западное Предкавказье)
- Kubáňsko-azovská nížina (Кубано-Приазовская низменность, na sever od Kubáně)
- Kubáňská nakloněná rovina (Прикубанская наклонная равнина, na jih od dolní Kubáně)
- delta Kubáně a k ní přilehlý Tamanský poloostrov (Таманский полуостров)
- Střední Předkavkazí (Среднее Предкавказье)
- Stavropolská vrchovina (Ставропольская возвышенность, 831 m)
- Tersko-sunženská vrchovina (Терско-Сунженская возвышенность, 926 m)
- mezi nimi se z roviny tyčí kupolovité lakolity Mineralovodské skupiny, zejména:
- Východní Předkavkazí (Восточное Предкавказье)
- Tersko-kumská nížina (Терско-Кумская низменность)
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.
Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Северный Кавказ na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Северный Кавказ [online]. vokrugsveta.ru [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-11. (rusky)
- ↑ Кавказ [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-02. (rusky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Kavkaz na Wikimedia Commons
