Předkavkazsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Предкавказье
Glafirovskaja kosa
Glafirovskaja kosa

Nejvyšší bod Beštau (Бештау) (1402 m n. m.)

Nadřazená jednotka Krymsko-kavkazská oblast
Sousední
jednotky
Krymské hory, Kumomanyčská propadlina, Velký Kavkaz
Podřazené
jednotky
Kubáňsko-azovská nížina, Kubáňská nakloněná rovina, Stavropolská vrchovina, Tersko-sunženská vrchovina, Mineralnovodské lakolity

Světadíl Asie
Stát RuskoRusko Rusko
Povodí Kubáň, Kuma

Předkavkazsko (někdy též Severní Kavkaz nebo Ciscaucasus, rusky Предкавказье, Predkavkaz'e) je označení pro území, prostírající na sever od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě ohraničené Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Jeho délka ze západoseverozápadu na východojihovýchod činí přes 900 km, šířka od severu k jihu nepřesahuje 300 km.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Předkavkazské republiky v rámci Ruské federace

Předkavkazsko politicky náleží Ruské federaci, a to Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazka se někdy téže počítá Kalmycko.

Separatismus[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo Předkavkazsko ovládnout, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.

Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Предкавказье na ruské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]