Severní Kavkaz

Severní Kavkaz
Glafirovskaja kosa
Nejvyšší bod	1402 m n. m. (Beštau)
Nadřazená jednotka	Krymsko-kavkazská oblast
Sousední jednotky	Krymské hory, Kumomanyčská propadlina, Velký Kavkaz
Podřazené jednotky	Kubáňsko-azovská nížina, Kubáňská nakloněná rovina, Stavropolská vrchovina, Tersko-sunženská vrchovina, Mineralnovodské lakolity
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Povodí	Kubáň, Kuma
Souřadnice	43°24′18″ s. š., 43°49′54″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Kavkaz, v ruských zdrojích uváděný jako Předkavkazsko (rusky Предкавказье, Predkavkaz'e), je označení pro území prostírající na sever od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě ohraničené Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Jeho délka ze západoseverozápadu na východojihovýchod činí přes 900 km, šířka od severu k jihu nepřesahuje 300 km.

Správní členění

Předkavkazské republiky v rámci Ruské federace

Severní Kavkaz, rusky Předkavkazsko od 19. století politicky náleží Ruské federaci, konkrétně je součástí Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazka se někdy též počítá Kalmycko.

Separatismus

Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo Předkavkazsko ovládnout, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).

Hospodářství

Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.

Geologie

Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.

Geomorfologické členění

• Západní Předkavkazí (Западное Предкавказье)
  • Kubáňsko-azovská nížina (Кубано-Приазовская низменность, na sever od Kubáně)
  • Kubáňská nakloněná rovina (Прикубанская наклонная равнина, na jih od dolní Kubáně)
  • delta Kubáně a k ní přilehlý Tamanský poloostrov (Таманский полуостров)
• Střední Předkavkazí (Среднее Предкавказье)
  • Stavropolská vrchovina (Ставропольская возвышенность, 831 m)
  • Tersko-sunženská vrchovina (Терско-Сунженская возвышенность, 926 m)
  • mezi nimi se z roviny tyčí kupolovité lakolity Mineralovodské skupiny, zejména:
    • Beštau (Бештау, 1402 m)
    • Mašuk (Машук, 992 m)
    • Železnaja (Железная, 851 m)
• Východní Předkavkazí (Восточное Предкавказье)
  • Tersko-kumská nížina (Терско-Кумская низменность)

Přírodní podmínky

V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.

Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Предкавказье na ruské Wikipedii.

Související články

• Zakavkazsko

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Kavkaz na Wikimedia Commons

Autoritní data	LCCN: sh85021435