Antilopa jelení: Porovnání verzí
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| jméno = Antilopa jelení |
|||
| obrázek = Blackbuck male female.jpg |
|||
| popis obrázku = [[Samec]] (nalevo) a dvě [[samice]] |
|||
| šířka obrázku = 292px |
|||
| říše = [[Živočichové]] (Animalia) |
|||
| kmen = [[Strunatci]] (Chordata) |
|||
| podkmen = [[Obratlovci]] (Vertebrata) |
|||
| nadtřída = [[Čtyřnožci]] (Tetrapoda) |
|||
| třída = [[Savci]] (Mammalia) |
|||
| řád = [[Sudokopytníci]] (Artiodactyla) |
|||
| podřád = [[Přežvýkavci]] (Ruminautia) |
|||
| čeleď = [[Turovití]] (Buvidae) |
|||
| podčeleď = [[Pravé antilopy]] (Antilopinae) |
|||
| rod = [[Antilope]] (Antilope) |
|||
| druh = '''Antilopa jelení''' (Antilope cervicapra) |
|||
| binomické jméno = Antilope cervicapra |
|||
| druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] |
|||
}} |
}} |
||
'''Antilopa jelení''' (''Antilope cervicapra'') je středně velký [[přežvýkavci|přežvýkavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[turovití]] (''Buvidae''), jediný zástupce rodu ''Antilope'', vyskytující se na [[Indie|indickém subkontinentu]]. Je zajímavá svým [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]]. |
'''Antilopa jelení''' (''Antilope cervicapra'') je středně velký [[přežvýkavci|přežvýkavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[turovití]] (''Buvidae''), jediný zástupce rodu ''Antilope'', vyskytující se na [[Indie|indickém subkontinentu]]. Je zajímavá svým [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]]. |
||
Řádek 27: | Řádek 26: | ||
* [[Telugština|telugsky]]: Krišna džinka |
* [[Telugština|telugsky]]: Krišna džinka |
||
* [[Bengálština|bengálsky]]: Krišnasar |
* [[Bengálština|bengálsky]]: Krišnasar |
||
* [[ |
* [[sanskrt]]sky: Mŕga / Mriga |
||
* [[Tamilština|tamilsky]]: Pulvaai, Irulai |
* [[Tamilština|tamilsky]]: Pulvaai, Irulai |
||
* [[Maráthština|maráthsky]]: Sasin |
* [[Maráthština|maráthsky]]: Sasin |
||
Řádek 33: | Řádek 32: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
[[Soubor:Antilope cervicapra kwh.jpg| |
[[Soubor:Antilope cervicapra kwh.jpg|vlevo|náhled|200px|Dominantní (vepředu) a podřízený [[samec]].]] |
||
[[Samec]] této antilopy se natolik odlišuje od [[samice]], že se až do nedávna rozeznávali jako dva jiné [[Druh (biologie)|druhy]]. Samec má lesklou černohnědou srst na hřbetě a bocích, kdežto laň je daleko světlejší, spíše žlutavě plavá. Dominantní samec je ve stádu tmavý, téměř černý na [[hřbet (tělo)|hřbetě]] a bocích a má dlouhé, spirálově zatočené [[roh (biologie)|rohy]], které mohou měřit až půl [[metr]]u. Podřízený samec má menší rohy a jeho zbarvení se podobá samčímu. Když se mu podaří dosáhnout dominantního postavení ve stádu, většinou po [[smrt]]i starého samce, srst mu stmavne a rohy dorostou. |
[[Samec]] této antilopy se natolik odlišuje od [[samice]], že se až do nedávna rozeznávali jako dva jiné [[Druh (biologie)|druhy]]. Samec má lesklou černohnědou srst na hřbetě a bocích, kdežto laň je daleko světlejší, spíše žlutavě plavá. Dominantní samec je ve stádu tmavý, téměř černý na [[hřbet (tělo)|hřbetě]] a bocích a má dlouhé, spirálově zatočené [[roh (biologie)|rohy]], které mohou měřit až půl [[metr]]u. Podřízený samec má menší rohy a jeho zbarvení se podobá samčímu. Když se mu podaří dosáhnout dominantního postavení ve stádu, většinou po [[smrt]]i starého samce, srst mu stmavne a rohy dorostou. |
||
Řádek 39: | Řádek 38: | ||
== Chování a rozmnožování == |
== Chování a rozmnožování == |
||
[[Soubor:Hirschziegenantilope-w.JPG| |
[[Soubor:Hirschziegenantilope-w.JPG|náhled|250px|Odpočívající [[samice]]]] |
||
Stejně jako všechny antilopy se vyznačuje schopností rychle běhat a daleko a vysoko skákat. Je také obdařena skvělým [[sluch]]em a [[zrak]]em a navíc je velmi plachá. Živí se hlavně trávou a jsou aktivní ráno a večer, zatímco během denního vedra odpočívají ve stínu. Jsou-li antilopy vyrušeny, dá hlídající kus pískavými [[zvuk]]y poplach a prchají velkými skoky, které brzy přejdou v rychlý cval. |
Stejně jako všechny antilopy se vyznačuje schopností rychle běhat a daleko a vysoko skákat. Je také obdařena skvělým [[sluch]]em a [[zrak]]em a navíc je velmi plachá. Živí se hlavně trávou a jsou aktivní ráno a večer, zatímco během denního vedra odpočívají ve stínu. Jsou-li antilopy vyrušeny, dá hlídající kus pískavými [[zvuk]]y poplach a prchají velkými skoky, které brzy přejdou v rychlý cval. |
||
Řádek 77: | Řádek 76: | ||
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id33706 Antilopa jelení na BioLibu.cz] |
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id33706 Antilopa jelení na BioLibu.cz] |
||
* [http://www.zoousti.cz/zvirata-v-zoo/lexikon-zvirat/page/antilopa-jeleni Antilopa u ZOO Ústí n.L] |
* [http://www.zoousti.cz/zvirata-v-zoo/lexikon-zvirat/page/antilopa-jeleni Antilopa u ZOO Ústí n.L] |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Pravé antilopy]] |
[[Kategorie:Pravé antilopy]] |
Verze z 5. 10. 2017, 06:58
Antilopa jelení | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | Živočichové (Animalia) |
Kmen | Strunatci (Chordata) |
Podkmen | Obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | Čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | Savci (Mammalia) |
Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
Podřád | Přežvýkavci (Ruminautia) |
Čeleď | Turovití (Buvidae) |
Podčeleď | Pravé antilopy (Antilopinae) |
Rod | Antilope (Antilope) |
Druh | Antilopa jelení (Antilope cervicapra) |
Binomické jméno | |
Antilope cervicapra Linné, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antilopa jelení (Antilope cervicapra) je středně velký přežvýkavec z čeledi turovití (Buvidae), jediný zástupce rodu Antilope, vyskytující se na indickém subkontinentu. Je zajímavá svým pohlavním dimorfismem.
Pojmenování
V regionálních jazycích Indie má tento druh řadu názvů, z nichž některá se užívají i v anglicky psané literatuře:
- anglicky: Blackbuck
- hindsky: Garn, Kála hiran
- telugsky: Krišna džinka
- bengálsky: Krišnasar
- sanskrtsky: Mŕga / Mriga
- tamilsky: Pulvaai, Irulai
- maráthsky: Sasin
Popis
Samec této antilopy se natolik odlišuje od samice, že se až do nedávna rozeznávali jako dva jiné druhy. Samec má lesklou černohnědou srst na hřbetě a bocích, kdežto laň je daleko světlejší, spíše žlutavě plavá. Dominantní samec je ve stádu tmavý, téměř černý na hřbetě a bocích a má dlouhé, spirálově zatočené rohy, které mohou měřit až půl metru. Podřízený samec má menší rohy a jeho zbarvení se podobá samčímu. Když se mu podaří dosáhnout dominantního postavení ve stádu, většinou po smrti starého samce, srst mu stmavne a rohy dorostou.
Kolem očí má bílou skvrnu a v ní je před okem dobře vidět žláza vylučující silně páchnoucí tekutinu, kterou si zvíře označkuje hranice svého území. Šířka těla se pohybuje kolem 1,2 metru a výška 60-85 cm. Velikost ocasu je 18 cm; hmotnost 25-45 kg.
Chování a rozmnožování
Stejně jako všechny antilopy se vyznačuje schopností rychle běhat a daleko a vysoko skákat. Je také obdařena skvělým sluchem a zrakem a navíc je velmi plachá. Živí se hlavně trávou a jsou aktivní ráno a večer, zatímco během denního vedra odpočívají ve stínu. Jsou-li antilopy vyrušeny, dá hlídající kus pískavými zvuky poplach a prchají velkými skoky, které brzy přejdou v rychlý cval.
Žijí ve skupinách 15 až 20 jedinců tvořených dominantním samcem se samicemi a mláďaty; jak samci dospívají, jsou vyhnáni a sdružují se do vlastních malých skupin. Chovný samec si vytvoří teritorium a brání ho stejně jako harém proti soupeřům. Souboje samců v období říje nebývají kruté a soupeř při boji umírá jen málokdy. Březost trvá 6 měsíců a samice rodí 1, vzácně 2 mláďata. Ty jsou zcela bezbranná a matka se snaží co nejméně pohybovat, aby šířící se pach nepřilákal dravce. Avšak po několika dnech je mládě schopné sledovat stádo, kde je dospělí chrání před nebezpečím.
Výskyt
Vyskytuje se už pouze jen na území Indie a Pákistánu. Spatřit jí v přírodě není snadné, jelikož je tento druh antilopy ohrožen vyhubením a žije jen na pustých kamenitých a písečných místech s nízkou trávou, kde je téměř nemožné se k ní přiblížit.
Druh v kultuře
Má důležité místo v indické kultuře. Pod názvem mŕga Je zmiňována již ve védách. V hinduistické mytologii je jízdním zvířetem boha měsíce Čandry (zvaného také Sóma), jehož kočár táhne po nočním nebi. Bývá však také atributem bohů Šivy a Kršny. Její kůže byla podle staroindických textů oděvem sádhuů a jógínů, v józe je známa dokonce i ásana (poloha), pojmenovaná podle této antilopy - mrigaásana, při níž pokrčené nohy připomínají rohy antilopy. Proto je místy dodnes uctívána jako posvátné zvíře. Přesto byla antilopa jelení často lovena, muslimští panovníci z dynastie Mughalů i někteří mahárádžové ji lovili s ochočenými gepardy. Indové jí považují za symbol zamilovaných a něhy, proto, společné s pávem, na indických miniaturách často doprovází vyobrazení milenců či boha Kršny, laškujícího s pastýřkami. V 19. století proběhlo několik pokusů o vysazení druhu v Evropě a USA. V Americe se dokázala adaptovat dobře a dodnes se vyskytuje na některých místech v Texasu, introdukce v Evropě ale vesměs neuspěly. Na přelomu 19. a 20. století byly tyto antilopy několik let chovány i v Česku, a to v oboře u Poděbrad.
Zoologické zahrady
Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a mírnost bývají často chovány v ZOO, zpravidla ve velkých výbězích, spolu s dalšími asijskými kopytníky, jako jsou nilgau, asijští jeleni, divocí osli nebo velbloudi. V Česku jsou chováni v těchto zoologických zahradách:
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu antilopa jelení na Wikimedia Commons
- Galerie antilopa jelení na Wikimedia Commons
- Antilopa jelení na BioLibu.cz
- Antilopa u ZOO Ústí n.L