Sóma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sóma je jméno hinduistického boha, který se často objevuje ve védské mytologii. Původní výraz sóma (z védského kořene sú - "tlačit" - doslova "Ten Vytlačený") mužského gramatického rodu označoval "Pojem" (koncept) coby plod mysli modlícího se bráhmana, rodící se jeho ústy jako "Slovo" (Váč). Tento védský výraz přešel do avestánštiny ve tvaru Hóma. Odsud pak latinské Homo ("Člověk"), odrážející tak védskou či bráhmanskou vizi člověka jako koncepční bytosti. Postupně byl výraz sóma v sanskrtu převeden do ženského gramatického rodu (sóma jako "ta vytlačená"), v němž označoval omamnou šťávu vymačkanou z jedné rostliny, která byla často používána při obřadech na pomoc mentálnímu vytlačení pojmu (konceptu) z mysli. Hinduistický bůh Sóma už je jen mužskou personifikaci této šťávy. Jeho manželka byla Súrja a jednu dobu měl za milenku i Táru (viz Brhaspati).

Teorie o identitě nápoje[editovat | editovat zdroj]

O tom, z jakého zdroje původně šťáva sóma pocházela, se vedou spory. Dříve se věda domnívala, že se jednalo o alkoholický nápoj. Tato teorie byla ale v sedmdesátých letech všeobecně zpochybněna a nyní se nejčastěji považuje za halucinogenní entheogen. Jako první kandidát byla Robertem Gordonem Wassonem navržena muchomůrka červená, neboť našel paralely mezi védskými popisy a zprávami sibiřských šamanů, kteří ji rituálně užívali. Tuto teorii odmítl John Brough s tím, že sóma byla užívána také při přípravě válečníků před bojem a mělo by se spíše jednat o stimulant (muchomůrka má spíše tlumivé účinky) a navrhl jako zdroj sómy rostliny obsahující efedrin, zejména Ephedra sinica. Tato rostlina ovšem na druhou stranu není sama o sobě halucinogenní. Dalšími kandidáty jsou harmala mnohodílná a houby obsahující psilocybin, nejspíše lysohlávka kubánská, méně pravděpodobně pak lotos Nelumbo nucifera či konopí.