Závorky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Druhy (tvary) závorek: <> - tohle jsou špičaté závorky, ne počítačové
→‎Literatura: +slovník
Řádek 44: Řádek 44:
| strany = 74
| strany = 74
}}
}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=závorka}}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 28. 8. 2014, 13:36

Interpunkční znaménka
  • uvozovky   „ “       » «
  • závorky   ( )   [ ]   { }   ⟨ ⟩

Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3).

Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v matematice a programovacích jazycích, zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky.

Užití závorek v běžném textu

  • vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
  • vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu - v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
  • varianty výrazu - Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné - sova pálená (tyto alba),
  • pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.
  • zevnitř se závorky přirážejí bez mezer přímo k obsahu. S celým výrazem v závorce se z hlediska interpunkce zachází obdobně jako se slovem, tj. od sousedních slov nebo interpunkčních znamének se odděluje nebo neodděluje mezerou podle zásad, jako kdyby šlo o slovní výraz bez závorky.

Druhy (tvary) závorek

  • kulaté ( ) – nejběžnější, používané v psaném textu, matematice…
  • hranaté [ ] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
  • složené { } – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu.
  • lomené    – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů).
  • špičaté < > Pro značky v programovacím jazyce XML se zavedly znaky matematických relacívětší než“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích.
  • svislé || – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.
  • dvojité svislé ||.|| – po označení normy (velikosti)
  • ... a další, např. horní a dolní celá část

V počítačovém zpracování (obecně dat, nejen u zdrojových kódu) se používají pro určení vnoření, tj. hierarchické struktury, i obecnější konvence. Nejjednodušší jsou zdvojené nebo ztrojené závorky, i zde na [[wikipedie|wikipedii]], že. Jako závorky slouží libovolné (konvencí, normou, syntaxí) spárované symboly, např. begin a end v Pascalu/Delphi, v html a xml tagy <html> a </html> a v LaTeXu \begin{document} a \end{document} vedle \left{ \{ } a \right{.}.

Zobecnění závorek jsou distfixní operátory.

Související články

Literatura

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo závorka ve Wikislovníku