Smrk červený
 Smrk červený | |
|---|---|
 Smrk červený | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | smrk (Picea) |
| Binomické jméno | |
| Picea rubens Sarg., 1898 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrk červený (Picea rubens) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se strom dorůstající ve své domovině až 40 m a tloušťky kmene až 1 m v průměru.[2] Může se dožít i více než 400 let.[3] Koruna je úzce kuželovitá, tvar koruny však může být pozměněn díky stanovištním podmínkám (vítr aj.). Borka je šedohnědá až červenohnědá, pupeny jsou červenohnědé.[2] Jehlice jsou na průřezu čtyřhranné, 0,8-2,3 cm (zřídka až 3 cm dlouhé), žlutozelené až tmavě zelené, ale nikoliv sivé.[2] Samičí šišky jsou celkem malé, 2,3-4,5 (zřídka až 5) cm dlouhé, vehčitého tvaru, lesklé, za zralosti oranžovo hnědé Šupiny jsou vějířovitého tvaru, na vrcholu celokrajné nebo nepravidelně zubaté, cca 8-12 mm dlouhé a asi stejně široké. Počet chromozómů je 2n=24.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Původní areál druhu se rozkládá v jihovýchodní Kanadě a v severovýchodní části USA, jižněji pak jen v Appalačském pohoří.[2][3]
Kříženci[editovat | editovat zdroj]
Z volné přírody je znám kříženec s druhem Picea mariana, dochází zde na kontaktu areálů k introgresivní hybridizaci.[2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Smrk červený roste od mořského pobřeží v Kanadě až po nadmořskou výšku cca 1500 m n. m. v Appalačském pohoří. Roste v oblasti s chladným vlhkým oceanickým klimatem s ročním úhrnem srážek asi 875-2000 mm. Nejčastěji tvoří společenstva se smrkem sivým (Picea glauca) a jedlí balzámovou (Abies balsamea), méně často se smrkem černým (Picea mariana), který roste víc ve vlhku, lokálně také s jedlí Fraserovou (Abies fraseri) či cypřiškem zeravovitým (Chamaecyparis thyoides). Na lepších půdách se přidávají i listnaté dřeviny. Hlavně ve 20. století postihlo některé porosty hromadné hynutí díky kyselým dešťům.[4][5]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice nepatří k příliš rozšířeným druhům smrků, roste např. v některých arboretech.[4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f Flóra Severní Ameriky [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Řícmanice [online]. [cit. 2018-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-21.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrk červený na Wikimedia Commons 
Taxon Picea rubens ve Wikidruzích- Galerie smrk červený na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo smrk červený ve Wikislovníku
