Siligurský koridor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chickensneckindia.jpg

Husí krk je označení pro oblast úzkého území patřící pod indickou suverenitu. Díky této oblasti mají místní obyvatelé možnost pozemní přepravy mezi severovýchodní indií a centrální indií. Oblast je charakteristická vysokou hustotou obyvatelstva a politickým napětím v regionu protože v této malé oblasti se blízko sebe nachází hranice : Indie , Bangladéše , Bhútánu , Nepálu a Číny.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je úzký pruh území jež je složen ze severní části svazového státu Západní Bengálsko.To sousedí na severu s Nepálem, Bhútánem a indickým státem Sikkim. Na východě sousedí s indickým státem Ásam a na jihu se státem Bangladéš. Krk je pro obyvatele severovýchodní indie nesmírně důležitý protože je to jediné pozemní spojení s centrální indií. Této možnosti využívají obyvatelé států : Arunáčalpradéš, Ásám, Manípur, Méghálaj, Mizóram, Nágáland, Tripura a Sikkim jež jsou již v oblasti severovýchodní Indie. Krk je velmi hornatý; z největší části pokrytý hřebeny Himálají. Průměrná teplota je zde díky vysoké nadmořské výšce nízká po celý rok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast stejně jako dnešní zbytek Indie, Pákistán a Bangladéš byla součást Britské Indie. V roce 1947 nechali Britové Britskou Indii svému osudu. Bengálsko do něhož spadala oblast dnešního husího krku, bylo opět rozděleno podle náboženství. Převážně hinduistický západ připadl Indii a muslimský východ se stal, pod názvem Východní Pákistán, součástí Islámské republiky Pákistán. Západní Pákistán byl vzdálen od Východního přes 1500 km. V roce 1970 vyhrála volby Lidová fronta, která prosazovala autonomii Bengálska. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho poslala do východního Bengálska své vojsko. Vypukla občanská válka, která si vyžádala statisíce obětí. Válku s pomocí Indie a SSSR východní Bengálsko vyhrálo a v prosinci 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš jehož nejsevernější část hranice se stala jižní hranicí husího krku jehož oblast si nárokovala Indie ze strategických důvodů, aby měla pozemní spojení s východní indií. Tento nárok a posléze obsazení armádou ospravedlňovala pomocí práva na sebeurčení hinduistických etnických menšin ve zdejší oblasti.

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Oblast je etnicky velmi různorodá, mezi národy kteří zde žijí patří : Bengálci , Ásámci , Bodové , Ngalopové , Lhotšampové , Šarlopové a Névárci.

Bengálci[editovat | editovat zdroj]

Bengálci jsou národ žijící převážně na území Bengálska. Jsou spojeni společným jazykem bengálštinou, společnou sociální strukturou, společným náboženstvím Islámem a většinou společnou historií.

Celkově jde asi o 207 milionů lidí. Lidé mluvící bengálsky žijí i v zemích jako Malawi, Spojené arabské emiráty, Spojené království, USA, Saúdská Arábie, Singapur či Nepál.

Lhotšampové[editovat | editovat zdroj]

Lhotšampové jsou převážně hinduisté indického a nepálského původu,. Žijí i v jižní části Bhútánu, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V 80. a 90. letech bylo více než 100 000 Lhotšampů vyhnáno z Bhútánu právě do oblasti krku, když je vláda obvinila, že jsou ilegální imigranti a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z důvodu diskriminace. Mnoho jich dodnes žije v uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila se vrátit, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.

Névárci[editovat | editovat zdroj]

Névárci jsou domorodí obyvatelé převážně Káthmándského údolí v Nepálu. Podle sčítání lidu z roku 2001 žije v Nepálu 1 245 232 Névárců, což činí 5,48% celkového obyvatelstva a z Névárců to dělá šestou největší etnickou skupinu v zemi. Mateřským jazykem většiny Névárců je névárština, většinou vyznávají hinduismus, v menší míře i buddhismus.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současná politická situace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 silné protesty Číny donutily indického premiéra Manmóhana Singha, aby se omluvil za svou návštěvu Arunáčalpradéše a slíbil, že už jej nikdy nenavštíví. Čína v listopadu téhož roku také velmi silně protestovala proti návštěvě dalajlámy T. Gjamccha u svých souvěrců v klášteře Tawang a vzrůstající měrou se snaží vměšovat do místních voleb.

Politické dusno v oblasti trvá a už se někdy hovoří i o možnosti čínského vojenského vpádu. Kvůli odlehlosti a špatné dopravní dostupnosti Arunáčalpradéše z centrálních oblastí Indie (oproti výborným silnicím z čínské strany) je případná obrana značně nejistá. K dopravě do Arunáčalpradéše by Indická armáda musela využít právě trasu přes husí krk. Proto je tato oblast pro vládu Indie strategicky důležitá.

Práva a zákony oblasti[editovat | editovat zdroj]

Oblast spadá do státu Západní Bengálsko jejichž zákony zde platí. Centrální vládou je tato oblast spravována. Na dodržování klidu , míru a pořádku dohlíží Indická armáda.