Side-stick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kokpit Airbusu A380 s černými sidesticky nalevo od kapitána a napravo od prvního důstojníka. Ovladače plynu na středové konzoli jsou černé, označené 1-4.
Kokpit F-16 se sidestickem

Sidestick je ovládací mechanismus letadla, který je umístěn vedle pilota, obvykle na pravé straně, nebo vnější straně ve dvoumístném kokpitu. Typicky se vyskytuje u letadel, která jsou vybavena elektronickým řídícím systémem fly-by-wire.[1]

Ovladače plynu jsou obvykle umístěny na levé straně od pilota, nebo na středové konzoli v dvoumístném kokpitu. K ovládání je zapotřebí pouze jedna ruka, ovládání oběma rukama není možné.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Sidestick se využívá například v moderních stíhacích letounech, jako jsou F-16 Fighting Falcon, Mitsubishi F-2, Dassault Rafale a F-22 Raptor. Využívá se také hlavně v civilních letadlech, jako jsou Suchoj Superjet 100, Airbus A320 a všechna novější letadla Airbus,[2] včetně největšího dopravního letadla pro cestující, Airbusu A380.

Používá se také v moderních vrtulnících, například Bell 525 .

V porovnání s center-sticky[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání sidesticku kontrastuje s běžnějším designem, kde je páka umístěna ve středu kokpitu mezi nohama pilota, nazývaná „center-stick “. Uspořádání boční páky umožňuje rozložení ovládacích prvků HOTAS a zvyšuje bezpečnost vystřelovacího sedadla pro pilota.

Porovnání pasivních a aktivních sidesticků[editovat | editovat zdroj]

Pasivní sidesticky[editovat | editovat zdroj]

V designu center-sticku, jako u tradičních leteckých kniplů, jsou ovládací prvky pilota a druhého pilota mechanicky propojeny, takže každý pilot cítí, že druhý pilot s kniplem pohybuje. V typických implementacích sidesticků Airbusu jsou sidesticky nezávislé, tzv. „pasivní“. Počítač letadla buď agreguje více vstupů, nebo může pilot stisknout „tlačítko priority“, aby zablokoval vstupy z druhého sidesticku.[3] Pokud se však oba sidesticky pohnou v odlišných směrech současně (bez ohledu na to, který pilot má prioritu), oba vstupy se zruší a zazní zvukové upozornění „dual input“. Mezi příklady tohoto nedorozumění patří havárie letu Air France 447 ( Airbus A330 letící z Rio de Janeira do Paříže) v roce 2009,[4] havárie letu Afriqiyah Airways 771 z Johannesburgu do Tripolisu v roce 2010 (Airbus A330)[5][6] a v roce 2014 havárie letu Indonésie AirAsia 8501 (Airbus A320 letící ze Surabaye do Singapuru).[7] Varování "dual input" se neaktivuje ve velmi nízké výšce, pokud se aktivuje EGPWS (kvůli jeho vyšší prioritě).[8]

Aktivní sidesticky[editovat | editovat zdroj]

Později byl vyvinut tzv.„aktivní“ sidestick,[9] který byl poprvé nasazen v novém soukromém proudovém letadle (tzv. business jetu) řady Gulfstream G500/G600 . V tomto systému pohyby v jednom sidesticku vyvolávají stejné akce v druhém sidesticku, a proto poskytují cennou zpětnou vazbu druhému pilotovi. To řeší dřívější kritiku „pasivního“ sidesticku. „Aktivní“ sidestick také poskytuje hmatovou zpětnou vazbu pilotovi během ručního letu.[10] Ve skutečnosti tři největší výrobci avioniky, Honeywell, Rockwell Collins a Thales,[11] věří, že se stane standardem pro všechna nová letadla typu fly-by-wire. V roce 2015 se Ratier-Figeac jako dceřiná společnost UTC Aerospace Systems a dodavatel „pasivních“ sidesticků pro Airbus od 80. let[12] stal dodavatelem „aktivních“ sidesticků pro Irkut MC-21.[13] Jde o první dopravní letadlo, které je používá.

Aktivní sidestick zajišťuje bezpečnost hlavně tím, že kvůli zpětné vazbě z řídících ploch nedovoluje pilotům překročit hranice bezpečného letu. Je tím zachována hlavní pravomoc pilota a situační povědomí.[14]

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Side-stick na anglické Wikipedii.

  1. Crane, Dale: Dictionary of Aeronautical Terms, third edition, page 463. Aviation Supplies & Academics, 1997. ISBN 1-56027-287-2
  2. Dostupné online. 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Air France Flight 447: 'Damn it, we’re going to crash’. The Telegraph [online]. 2012-04-28 [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ASN Aircraft accident Airbus A330-202 5A-ONG Tripoli International Airport (TIP). aviation-safety.net [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  6. Page 81 "Conclusions" Final Report of AFRIQIYAH Airways Aircraft, Airbus A330-202, 5A-ONG Crash, Occurred at Tripoli (LIBYA)on 12/05/2010 Published February 2013.
  7. Dostupné online. 
  8. Final Report on the investigation into the accident involving the Armavia A320 near Sochi Airport on 3 May 2006, page 48, Published 12 February 2007
  9. www.baesystems.com [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 
  10. Global leader in active pilot control technology [online]. Dostupné online. 
  11. Cockpits of the Future [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. How Collins Active Control Sidesticks Work – AIN. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. TRIMBLE, Stephen. MC-21 ushers active sidesticks into commercial aircraft cockpits. Flight Global [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. www.researchgate.net. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]