Seznam budov na Senovážném náměstí v Praze
Seznam budov na Senovážném náměstí v Praze je přehled 35 budov na náměstí, které v roce 1348 jako Senný trh založil římský a český král Karel IV. spolu s Koňským a Dobytčím trhem na Novém Městě Pražském.
Charakteristika a klasifikace budov
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší budovou je kostel sv. Jindřicha a Kunhuty. Ze středověku pochází také Jindřišská věž. Ostatní budovy jsou mnohem mladší. Fasádu ve stylu historismu (pozdní klasicismus, novorenesance) z druhé poloviny 19. století má patnáct domů (č. o. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 13, 17, 18, 19, 20, 30), to znamená, že tento styl převládá. Secesní průčelí z počátku 20. století mají 3 domy (č. o. 10, 11, 12). Architekturu z období před 1. světovou válkou ve stylu moderny a novoklasicismu s prvky geometrické secese mají čtyři domy (č. o. 14, 26, 28, 31–33). Fasádu upravenou ve 20. letech 20. století ve stylu novoklasicismu a purismu má 6 domů (č. o. 15, 16, 21, 23, 24, 29) a ve stylu novoklasicismu a rondokubismu tři domy (č. o. 22, 25, 27).
Převládají nájemní (činžovní) domy, některé budovy byly značně upraveny, takže nechybí kancelářské prostory. Překvapivý může být počet peněžních ústavů a jím blízkých institucí – Hypoteční banka (č. o. 13), Ústřední svaz českých nemocenských pokladen (č. o 22), Pojišťovací banka Slavia (č. o 23), Pivovarská banka (č. o. 25), Agrární banka (č. o. 26), Plodinová burza (č. o. 30) a Pojišťovací (Asekurační) spolek průmyslu cukrovarnického (č. 31–33).
Při stavbě objektů na Senovážném náměstí se několikrát uplatnili architekti a stavitelé Josef Blecha starší (1841–1900), Matěj Blecha (1861–1919), Emil Králíček (1877–1930), Alfred Kirpal (1832–1897) a Josef Zasche (1871–1957).
Seznam budov
[editovat | editovat zdroj]Budovy na severní straně jsou vyznačeny zeleně, na jižní žlutě, na západní červeně. Budovy uprostřed jsou bez barevného vyznačení.
| Budovy na Senovážném náměstí v Praze, jejich převládající styl na průčelí | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo orientační | Číslo popisné | Fotografie | Současný nebo vžitý název (položka na wikidatech) |
Období výstavby nebo poslední výrazné přestavby | Převládající architektonický styl | Architekt | Památková evidence | Poznámky |
  |
Kostel svatého Jindřicha a Kunhuty (Q1742709) |
2. polovina 14. století | gotika | 39829/1-1050 (PkMIS) | ||||
 |
Jindřišská zvonice (Q1599796) |
1472–1476,[1] regotizace 1879[1] | pozdní gotika | regotizace Josef Mocker[1] | 39829/1-1050 (PkMIS) | |||
| 1 | 995 |  |
Nárožní nájemní dům | 1889;[2] nástavba 1923[2] | novorenesance | Josef Blecha st.;[2] nástavba Max Spielmann[2] | Probační a mediační služba | |
| 2 | 994 |  |
Elbogenův palác (nájemní dům U Slavíčků) | 1873–1874[3][4] | novorenesance[3] | Alex Linsbauer[5][4] (stavitel Alfred Kirpal)[4][3] | Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové | |
| 3 | 993 |  |
Nájemní dům U Bílého koníka | 1891–1892;[6] nástavba 1921[6] nebo 1923[2] | novorenesance | Josef Blecha st.;[2][6] nástavba Max Spielmann[2][6] | ||
| 4 | 1588 |  |
Nájemní dům (Q107723124) |
2. pol. 70. let 19. století[7] | pozdní klasicismus a novorenesance[7] | nezjištěný | ||
| 5 | 1463 |  |
Nájemní dům (Q107723145) |
kolem 1860[8] | pozdní klasicismus[8] | nezjištěný | ||
| 6 | 1464 |  |
Nájemní dům (Q107723197) |
60. léta 19. století[8] | pozdní klasicismus[8] | nezjištěný | ||
| 7 | 1465 | .jpg) |
Nájemní dům (Q31831729) |
1867[9] | pozdní klasicismus | Josef Svoboda[9] | 41451/1-2111 (PkMIS) | |
| 8 | 992 |  |
Nárožní nájemní dům | 1866–1867[6] | pozdní klasicismus[6] | Antonín Vondráček[2][6] | Velvyslanectví Filipínské republiky | |
| 9 | 1585 | _(2).jpg) |
Nárožní nájemní dům (Q38036944) |
1872[10] | novorenesance[10] | Václav Sigmund[10] | 41449/1-2110 (PkMIS) | Státní úřad pro jadernou bezpečnost[11] |
| 10a (10) | 2088 (1984) | _Senov%C3%A1%C5%BEn%C3%A9_n%C3%A1m._10.jpg) |
Nájemní dům (Q31831879) |
1903[12] | secese s prvky historismu | Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13] | 49801/1-2256 (PkMIS) | Historický Ústřední sekretariát Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu |
| 11 | 1985 |  |
Nájemní dům (Q38036833) |
1902–1903[12] | rostlinná secese | Josef Podhajský[12][14][15] | 13420/1-2293 (PkMIS) | Plastická výzdoba Celda Klouček[12][16] |
| 12 | 1986 |  |
Votočkův nájemní dům (Q102046893) |
1902–1903[17] | secese s prvky historismu | Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13][17] | Plastická výzdoba Celda Klouček[16][17] | |
| 13 | 991 | ,_Praha_1,_Senov%C3%A1%C5%BEn%C3%A9_n%C3%A1m._13,_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto.JPG) |
Hotel Carlo IV. (Q31831798) |
1889–1890[18][16] plány (realizace asi před 1894) | novorenesance | Achille Wolf[18][16][19][20][21] (realizace Alois Elhenický)[21] | 41019/1-1831 (PkMIS) | Původně Hypoteční banka,[1] později budova poštovních úřadů |
| 14 | 1015 |  |
Palác Pražské železářské společnosti (Q61718369) |
1906–1908[22] | novoklasicismus s prvky pozdní secese | Josef Zasche[22][23] | ||
| 15 | 987 |  |
Designhotel 987 (Q65926753) |
20. léta 20. století[24] | novoklasicismus | Adolf Foehr[24] | Interiéry hotelu navrhlo studio Znamení čtyř.[24] | |
| 16 | 1565 |  |
Nájemní dům (Q107718682) |
20. léta 20. století (?) | jednoduchý prvorepublikový styl činžovních domů | |||
| 17 | 1628 |  |
Nájemní dům (Q31831770) |
1885[25] | novorenesance | Josef Blecha st.[25] | 40055/1-1197 (PkMIS) | |
| 18 | 984 |  |
Nájemní dům Francká zahrada (Q107718699) |
1871[26] | pozdní klasicismus[26] | nezjištěný | ||
| 19 | 1375 |  |
Nájemní dům (Q38036839) |
50. léta 19. století[27] | klasicismus[27] | nezjištěný | 49967/1-2236 (PkMIS) | Trinity Bank |
| 20 | 982 |  |
Nájemní dům U Kominíků (U Maternů) | 1870–1871[28] | novorenesance[28] (s později přidaným secesním dekorem) | Alfred Kirpal[28] | ||
| 21 | 981 |  |
Hotel Zlatá váha (Q107549336) |
1867[28] nebo 1868,[24] 1920[28] | pozdní klasicismus a novorenesance, novoklasicistní úpravy | Václav Šalanda[28] | Dříve dům U Zlaté váhy, Špottovo sanatorium | |
| 22 | 980 |  |
Budova Nemocenské pokladny (Q107718772) |
1867,[16] 1923–1925[29][16] | novoklasicismus a rondokubismus[29] | František Havel (původní nájemní dům),[16] Rudolf Jonáš (plány přestavby ve 20. letech 20. století)[16][24][29] | Původně nájemní dům,[16] Ústřední svaz českých nemocenských pokladen, Českomoravská hypoteční banka,[16] zdravotnické zařízení | |
| 23 | 978 |  |
Bankovní dům Slavia (Q107718834) |
1920–1921[16][30] a 1928–1929[30] | novoklasicismus | František Krásný[16][30][31] | Banka Slavia, Dům Československých odborů | |
| 24 | 977 |  |
Dům Hospodářského družstva statkářů (Q107718869) |
1924–1926[30] | novoklasicismus s prvky art deco | Bohumír Kozák[32][30] | Československý svaz mládeže, Socialistický svaz mládeže, od roku 1998 Česká rada dětí a mládeže, Junák – český skaut | |
| 25 | 872 |  |
Pivovarská banka (Q107718584) |
1888[33], 1921–1922[34] | rondokubismus[34] | Rudolf Tereba,[35] Theodor Petřík[36][34] a Václav Pilc[34] | ||
| 26 | 871 |  |
Agrární banka | 1913–1914[34] | novoklasicismus[34] | Jaroslav Libánský[34] | ||
| 27 | 870 |  |
Nájemní dům | 20. léta 20. století | rondokubismus | |||
| 28 | 869 |  |
Dům U Tří jezdců (Q23929343) |
1906[37][38]–1907[38] nebo 1908[37] | pozdní (geometrická) secese | Josef Zasche[39][38][37] | ||
| 29 | 866 |  |
Přístavba Plodinové burzy | 1928–1929[40] | novoklasicismus[40] | Bohumil Hübschmann[20][40] | 41012/1-1826 (PkMIS) | V budově bývalo Ústřední loutkové divadlo (Kleine Bühne, Divadlo mladých pionýrů, divadlo U Jindřišské věže, Divadlo Minor).[20] |
| 30 | 866 | ,_Praha_1,_Senov%C3%A1%C5%BEn%C3%A9_n%C3%A1m._30,_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto.jpg) |
Plodinová burza (Q26837128) |
1892[41] nebo 1893[40]–1894[41][40] | novorenesance | Bedřich Ohmann[39][20][41][40] | 41012/1-1826 (PkMIS) | Dříve Dům Čs. Televize |
| 31–33 | 976 |  |
Cukrovarnický (Cukerní) palác (Q19730483) |
1912–1915[42][43] nebo 1916[44] | bavorský novoklasicismus s prvky pozdní secese | Theodor Fischer,[42][43] půdorysy Josef Zasche,[42][43] realizace Matěj Blecha[44] | 12366/1-2194 (PkMIS) | Dříve sídlo Investiční a poštovní banky,[1] od roku 2022 hotel Andaz Prague. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Litomyšl: Paseka, 2001. 536 s. ISBN 80-7185-373-9. S. 235. Dále jen Prahou krok za krokem.
- ↑ a b c d e f g h LUKEŠ, Zdeněk. Psí vycházky 4: ze Senovážného náměstí na Karlovo náměstí. Praha: NLN, 2015. 168 s. ISBN 978-80-7422-383-9. S. 20. Dále jen Psí vycházky 4.
- ↑ a b c BAŤKOVÁ, Růžena (a kol.). Umělecké památky Prahy: Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha: Academia, 1998. 840 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 525. Dále jen Umělecké památky Prahy.
- ↑ a b c LUKEŠ, Zdeněk. Praha na prahu moderny. Velký průvodce po architektuře 1850–1900. Praha: Paseka, 2017. 272 s. ISBN 978-80-7432-844-2. S. 76. Dále jen Praha na prahu moderny.
- ↑ Psí vycházky 4, s. 19
- ↑ a b c d e f g Umělecké památky Prahy, s. 524
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 656
- ↑ a b c d Umělecké památky Prahy, s. 638
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 639
- ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 655
- ↑ Státní úřad pro jadernou bezpečnost [online]. SÚJB [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-20.
- ↑ a b c d Umělecké památky Prahy, s. 695
- ↑ a b c d Psí vycházky 4, s. 22
- ↑ Psí vycházky 4, s. 23
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní. Velký průvodce po architektuře 1900–1950. Historické centrum. Praha: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-204-4. S. 72. Dále jen Praha moderní.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Prahou krok za krokem, s. 236
- ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 696
- ↑ a b Praha na prahu moderny, s. 90
- ↑ Psí vycházky 4, s. 25
- ↑ a b c d EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 120.
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 523
- ↑ a b Psí vycházky 4, s. 26
- ↑ Praha moderní, s. 88
- ↑ a b c d e Psí vycházky 4, s. 29
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 665
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 522
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 625
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Prahy, s. 521
- ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 520
- ↑ a b c d e Umělecké památky Prahy, s. 519
- ↑ Psí vycházky 4, s. 31
- ↑ Psí vycházky 4, s. 32
- ↑ http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/schulz2.htm
- ↑ a b c d e f g Umělecké památky Prahy, s. 486
- ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-architekt-theodor-petrik.A110611_221018_p_architekt_wag
- ↑ Psí vycházky 4, s. 34
- ↑ a b c Umělecké památky Prahy, s. 485
- ↑ a b c Praha moderní, s. 85
- ↑ a b Psí vycházky 4, s. 37
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Prahy, s. 484
- ↑ a b c Praha na prahu moderny, s. 93
- ↑ a b c Psí vycházky 4, s. 14
- ↑ a b c Praha moderní, s. 100
- ↑ a b Umělecké památky Prahy, s. 517
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAŤKOVÁ, Růžena (a kol.). Umělecké památky Prahy: Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha: Academia, 1998. 840 s. ISBN 80-200-0627-3.
- EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. 1. vyd. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 119–120.
- LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní. Velký průvodce po architektuře 1900–1950. Historické centrum. Praha: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-204-4.
- LUKEŠ, Zdeněk. Praha na prahu moderny. Velký průvodce po architektuře 1850–1900. Praha: Paseka, 2017. 272 s. ISBN 978-80-7432-844-2.
- LUKEŠ, Zdeněk. Psí vycházky 4: ze Senovážného náměstí na Karlovo náměstí. Praha: NLN, 2015. 168 s. ISBN 978-80-7422-383-9.
- VLČEK, Pavel (a kol.). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8.