Přeskočit na obsah

František Krásný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Krásný
František Krásný v sokolském kroji
František Krásný v sokolském kroji
Narození6. července 1865
Koterov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. června 1947 (ve věku 81 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni (1892–1895)
Povoláníarchitekt, stavitel a kreslič architektonických návrhů
OvlivněnýKarl von Hasenauer
Otto Wagner
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova banky Slavia na Senovážném náměstí v Praze

František Krásný (6. července 1865, Koterov[1]14. června 1947, Mariánské Lázně) byl český architekt, působící ve Vídni, v Praze a v Plzni, představitel secese.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Koterov u Plzně jako jedno ze čtrnácti dětí bohatého sedláka. V letech 1882-1885 studoval na plzeňské stavební průmyslové škole. Jednoletou vojenskou službu absolvoval ve Vídni. Ve Vídni působil od roku 1887. Pracoval v různých stavebních a architektonických kancelářích. Od roku 1892 studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění, v letech 1892-1894 to bylo u prof. Karla von Hasenauera a v letech 1894-1895 u prof. Otto Wagnera. V tomto období navrhl stavbu radnice ve Stuttgartu a spořitelen v Rakovníku a v Českém Brodě. Na akademii se seznámil s Josefem Hoffmannem a založil s ním společný architektonický ateliér. Společně navrhli stavby vil a dalších budov ve Vídni, v Alpách lesní úřad, vilu lesmistra a lovecký zámek pro Karla Wittgensteina nebo budovu Živnostenské banky v Praze. Po rozchodu s Josefem Hoffmannem působil ve Vídni samostatně. V tom období navrhl i řadu budov v Plzni. V roce 1920 přesídlil do Prahy. Podle jeho návrhů byla postavena řada dalších staveb v Praze a v Plzni.[2]

Ve Vídni vstoupil do Sokolské jednoty a stal se starostou župy Dolnorakouské. Po přestěhování do Prahy spolupracoval s Českou obcí sokolskou a navrhl řadu sokoloven v různých českých městech. Jako vedoucí pracovník ČOS v Praze projektoval a přestavoval desítky sokoloven po celé republice i na Slovensku. [3]

Přispíval do odborných českých a vídeňských časopisů a do Věstníku Klubu za Starou Prahu (1934).

Byl významnou osobností nástupu secese, jeho rané stavby patří k nejstarším secesním domům ve střední Evropě. Jeho plzeňský soubor secesních staveb je jedinečný.

Stavby a návrhy

[editovat | editovat zdroj]
  • Alžběta Birnbaumová, František Krásný, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha : Knihkupectví a nakladatelství Československé obce sokolské, 1938 (nové vyd. 1948)
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Starý Plzenec
  2. DOMANICKÝ, Petr; JEDLIČKOVÁ, Jaroslava. Plzeň v době secese: architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře v letech 1896 - 1910. Plzeň: Nava 143 s. ISBN 978-80-7211-184-8. S. 24–30.
  3. Ing. arch. František Krásný. Encyklopedie Plzeň [online]. Rev. 2020-04-07 [cit. 2025-09-18]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kovář, Jaromír: Architekt František Krásný. In: Minulostí Západočeského kraje. Sv. 20. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1984, s. 53-62.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]