Plodinová burza (budova)
| Plodinová burza | |
|---|---|
,_Praha_1,_Senov%C3%A1%C5%BEn%C3%A9_n%C3%A1m._30,_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto.jpg) Pražská plodinová burza | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance, funkcionalismus |
| Architekti | Bedřich Ohmann, Jindřich Jechenthal, Rudolf Krighammer, Bohumil Hypšman, Josef Zítek, Josef Schulz, Vladimír Kružík |
| Výstavba | 1893 až 1895 |
| Přestavba | 1928 až 1929; 1959; 1994 |
| Současný majitel | Česká národní banka (ČNB) |
| Poloha | |
| Adresa | Senovážné náměstí 866/30, 110 00 Praha 1 – Nové Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Senovážné náměstí |
| Souřadnice | 50°5′9,56″ s. š., 14°25′44,33″ v. d. |
  Plodinová burza | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41012/1-1826 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plodinová burza je novorenesanční budova (po funkcionalistické přestavbě) čp. 866/II, spravovaná Českou národní bankou (ČNB).[1] Budova je zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek[1] a nachází se na adrese: Senovážné náměstí 866/30, 110 00 Praha 1 – Nové Město.
Historie burzy
[editovat | editovat zdroj]
Obchodování před vznikem PPB
[editovat | editovat zdroj]Účelem plodinové burzy je nákup a prodej zemědělských komodit.[1] Původně se obchodovalo obilím a zemědělskými plodinami na týdenních trzích. Ty se konaly nejdříve na Koňském trhu a od roku 1882 na Senovážném náměstí.[2] [p 1] Rozvoj dopravy a obchodu donutil obchodníky ke zřízení jednoho organizovaného střediska pro obchod zemědělskými produkty.[2]
Vznik PPB
[editovat | editovat zdroj]V roce 1885 byl ustaven komitét pro zřízení plodinové burzy v Praze.[2] Ten vypracoval návrh stanov, které byly v roce 1887 schváleny a poté mohl komitét založit plodinovou burzu.[2] V roce 1894 byla dokončena budova na Senovážném náměstí a PPB zahájila činnost.[2] Slavnostně byla otevřena dne 10. listopadu 1894 a v úterý 13. listopadu roku 1894 byl v nové burzovní budově zahájen první burzovní den.[2] Toho dne také vyšel poprvé kurzovní list, který pak nadále zaznamenával ceny zemědělských plodin na burze.[2]
PPB za první světové války a po ní
[editovat | editovat zdroj]První světová válka téměř přerušila provoz plodinové burzy, protože většinu zemědělských plodin obhospodařoval stát.[2] Po vzniku samostatného Československa došlo opět k oživení plodinové burzy.[2] V roce 1922 byla při Pražské plodinové burze založena dřevařská burza, v roce 1923 lnářská burza, v roce 1926 burza pro ovoce, burza pro vejce a burza pro kávu.[2]
PPB ve třicátých letech dvacátého století
[editovat | editovat zdroj]Další pokles činnosti plodinové burzy nastal na počátku třicátých let dvacátého století.[2] Poté, co byl v roce 1934 zřízen obilný monopol, pozbyla plodinová burza významu jako místo cenotvorby obilí a zemědělských plodin.[2] Burza se zapojila do ekonomického života země organizační činností: experti burzy působili jako znalci, rozhodovali soudní spory a koncipovaly osnovy zákonů a vládních nařízení.[2]
PPB za druhé světové války a těsně po ní
[editovat | editovat zdroj]Druhá světová válka omezila opět činnost plodinové burzy pevným systémem řízeného válečného hospodářství.[2] Coby kapitalistická instituce po roce 1945 ztrácela plodinová burza na významu a postupně se vytrácel účel její existence.[2] Vládním nařízením číslo 32 ze dne 15. července 1952 byly s platností od 1. srpna 1952 všechny dosavadní plodinové burzy v Československu (Pražskou plodinovou burzu nevyjímaje) definitivně zrušeny.[2]
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]V roce 1991 vzniklo Sdružení pro přípravu Pražské agrární komoditní burzy,[3] neexistovala však příslušná legislativa. Po vydání zákona o komoditních burzách v roce 1992 byla v prosinci 1992 založena Pražská agrární komoditní burza, tato však zprvu nezískala od Ministerstva zemědělství licenci.[4] Licenci získala až v roce 1994,[5] nikdy však nezahájila činnost a v roce 1997 vstoupila do likvidace.[6]
Historie budovy
[editovat | editovat zdroj]První kroky ke zřízení plodinové burzy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1882 zakoupilo "Družstvo ku zřízení a udržování plodinové burzy" pozemek na Senovážném náměstí.[7] Na tomto pozemku měl vzniknout objekt budoucí komoditní burzy v českých zemích.[7] [p 2]. Pro potřeby této instituce byl na Senovážném náměstí v roce 1892 zakoupen čtyřkřídlý dům.[1] Požadavkům plodinové burzy nevyhovoval, ale již při jeho koupi se plánovalo jeho zbourání a výstavba nové budovy.[1]
Projekt budovy plodinové burzy
[editovat | editovat zdroj]V soutěži na projekt nové budovy zvítězil rakouský architekt Bedřich Ohmann, který v té době působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.[1] [p 3] [8] Původní Ohmannův projekt, inklinující k secesnímu stylu, v prováděcí dokumentaci výrazně upravili [7]realizátoři stavby, architekt Jindřich Jechenthal (1842–1909) a František Hněvkovský do stylu české novorenesance.[1] Ještě v průběhu stavebních prací rozhodl zadavatel o částečné změně původního návrhu budovy. Tyto změny provedla dvojice architektů Josef Zítek a Josef Schulz.[7]
Stavba budovy a zahájení provozu Plodinové burzy
[editovat | editovat zdroj]K realizaci stavby došlo v letech 1893 až 1895.[7] Vnitřnímu členění budovy dominovalo mohutné schodiště s velkým a malým burzovním sálem. Další prostory tvořily kavárna a vinárna.[7] Stavební práce byly dokončeny v roce 1894, kdy byl (10. listopadu 1894) palác slavnostně otevřen.[1] Kartuš s vlysem na korunní římse stavby nese letopočet 1894. O původní podobě budovy referoval soudobý tisk, např. Světozor [9]
Plodinová burza se rozrůstá
[editovat | editovat zdroj]
Stále rostoucí potřeby plodinové burzy v době I. Československé republiky[7] měly být řešeny v roce 1921 vyvlastněním sousedního pozemku. [1] Jeho majitel - německé kasino - se ale o pozemek pět let soudilo, takže stavební práce na novém pozemku mohly být zahájeny až v roce 1928.[1] V průběhu let 1928 až 1929 probíhaly nejen práce na novém pozemku, ale i úpravy původní staré budovy.[1] Ve stávající budově byla v těchto letech provedena funkcionalistická přístavba podle architektonického návrhu Bohumila Hypšmana.[7]. Proražení pasáže z bankovního domu Na příkopě do Senovážného náměstí v roce 1941 bylo výrazným zásahem do dosud kompaktní architektury budovy.[10]
Budova plodinové burzy v letech 1948 až 1959
[editovat | editovat zdroj]Po Únoru 1948 byla činnost plodinové burzy jako instituce ukončena.[1] Živnobanka, které byla budova předána, přestavěla vnitřní postory na kanceláře.[1]
Když 1. července 1950 vznikla Státní banka československá, byla k její tzv. úřadovně č. 1 přičleněna rovněž budova bývalé Plodinové burzy č. 866/30.[7] V prostorách plodinové burzy sídlilo oddělení zabývající se finančním zabezpečením monopolních společností.[7] Pro provoz Státní banky československé byl upraven velký sál bývalé burzy i místnost, v níž se dříve nacházela malá kavárna.[7] Pro závodní (dietní) jídelnu zaměstnanců Státní banky československé sloužily prostory bývalé vinárny.[7] Část sálu Plodinové burzy byla do poloviny padesátých let dvacátého století obsazena pracovníky platebního a zúčtovacího styku.[7]
Objekt plodinové burzy sloužil Státní bance československé sice dlouho, ale nikoliv výlučně.[7] Od počátku padesátých let dvacátého století byla do Plodinové burzy dislokována řada cizích (s bankou nikterak nesouvisejících) organizací.[7] Na počátku padesátých let dvacátého století budova hostila telefonní ústřednu národního podniku Masna nebo (po určitou dobu) dokonce i ministerstvo národní bezpečnosti.[7] Pro vlastní provoz Státní banky československé nakonec zůstaly jen prostory dietní jídelny, sklad tisku a dalšího příslušenství a do roku 1957 ještě několik místností využívaných Městskou pobočkou v Praze (tehdy byla tato agenda přemístěna do budovy Na Příkopě 28).[7] Ve druhé polovině padesátých let dvacátého století velkou část budovy užíval Potravinoprojekt, státní ústav pro projektování podniků potravinářského průmyslu, a následně Tělovýchovná jednota Slovan Státní banka československá.[7]
ČT v budově plodinové burzy
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1955 sídlila v bývalé budově plodinové burzy studia Československé televize, která si interiéry budovy stavebně upravila (v roce 1959) tak aby vyhovovaly jejím potřebám.[1] Na jaře 1960 se největším uživatelem budovy bývalé Plodinové burzy stala Československá televize, která v ní měla vysílací prostory a později do ní přesídlila i své ústředí.[7]
Využití v rámci České národní banky
[editovat | editovat zdroj]Budova Plodinové burzy, která od padesátých let dvacátého století trpěla častými změnami uživatelů, postupně chátrala a v roce 1994, kdy ji Česká národní banka odkoupila, byla v havarijním stavu.[1][11]
Rekonstrukce roku 1994 podle návrhu architekta Vladimíra Kružíka zachovala prvky art deco navržené Bohumilem Hübschmannem.[11] Při této rekonstrukci byl Vladimír Kružík limitován požadavky památkářů a proto pro rekonstrukci zvolil mobilní vestavbu založenou na samonosné moderní konstrukci, která není upevněná ve zdech budovy.[11] Tato konstrukce může být kdykoliv odstraněna, aniž by se poškodil funkcionalistický styl interiéru budovy.[11] Zdařilým prvkem rekonstrukce je osvětlení budovy (také z dílny Vladimíra Kružíka), které nahradilo původní světla (ta se do doby rekonstrukce budovy v roce 1994 nedochovala).[11] ČNB v budově v rámci rekonstrukce (mimo jiné) vybudovala kongresové centrum ČNB, specializovanou odbornou knihovnu ČNB a bankovní klub ČNB.[1]
Kongresové centrum ČNB disponuje dvěma sály (velkým a malým), společným foyerem a potřebným zázemím.[12] Velký sál s plochou 440 m² má kapacitu 300 až 360 osob, malý sál s plochou 120 m² pojme 50 až 100 osob.[12] Prostory jsou vybaveny mobiliářem a základní konferenční technikou.[12] Sály jsou ozvučeny, k dispozici je datová projekce a tlumočnické kabiny s bezdrátovými sluchátky (umožňují tlumočení do tří jazyků).[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Senovážné náměstí se v průběhu let postupně přejmenovávalo takže v různých obdobích to bylo: Havlíčkovo náměstí, Soukupovo náměstí, náměstí Maxima Gorkého a v době protektorátní byl užíván německý název: Heuwaagsplatz.
- ↑ Podle pramenu [1] až v roce 1888 založil mlynář Jindřich Odkolek (syn zakladatele mlynářské firmy - Františka Odkolka) družstvo, jehož účelem bylo zřídit a udržovat plodinovou burzu v Praze.[1] (Jindřich Odkolek byl v pořadí prvním ředitelem plodinové burzy.)[1]
- ↑ Podle zdroje [7] návrh budovy vypracovala dvojice architektů Bedřich Ohmann a jeho asistent Rudolf Krieghammer (1860-1899).[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Plodinová burza [online]. Neznámá Praha - Pozoruhodná historie pražských budov a míst, 2012-07-03 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Národní archiv - Pražská plodinová burza (archivní pomůcka) [online]. Badatelna.eu [cit. 2017-07-06]. Číslo fondu/sbírky: 277; Název fondu/sbírky: Pražská plodinová burza, Praha;Značka fondu/sbírky: PPB; Datace:(1890) 1894 - 1952 (1953); Jazyk: čeština, němčina; Místo vzniku: Praha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14.
- ↑ JAN, Toman. Komoditní burzy ve světě a v ČR. 2006 [cit. 2022-07-18]. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Dostupné online.
- ↑ BYSTROV, Vladimír. Dusno kolem komoditních burz. Lidové noviny. 1993-06-08, s. 9.
- ↑ Trh komodit dostává jasnější podobu. Hospodářské noviny. 1994-12-28, s. I.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - Pražská agrární komoditní burza " v likvidaci", A 9382 vedená u Městského soudu v Praze. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Budova Plodinové burzy čp. 860/30 [online]. [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ O Krieghammerovi [1]
- ↑ Světotor 1893, s.46–47, dostupné online
- ↑ Baťková a kol., UPP 2, 1999, s. 484
- ↑ a b c d e VORLÍČKOVÁ, Hana; MELNIČUK, Petr. Stručně o historii budov ČNB [online]. Hospodářské Noviny, 2000-04-07, rev. 2001-06-13 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kongresové centrum České národní banky (Senovážné náměstí 30, Praha 1) [online]. [cit. 2017-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-26.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 484-485
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražská plodinová burza na Wikimedia Commons
