V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Santini Aichel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Santini Aichel
Narození 23. října 1652
Praha
Úmrtí 27. září 1702 (ve věku 49 let)
Praha
Děti Jan Blažej Santini-Aichel
František Santini-Aichel
Rodiče Antonín Aichel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Santini Aichel (pokřtěn 23. října 1652 Praha27. září 1702 Praha), psán též Eichel, Aychel, Aeuchl, byl český kameník italského původu, otec Jana Blažeje Santini-Aichela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se Antonínu Aichelovi a Kristýně Ostové na Starém Městě, při křtu v kostele sv. Jakuba mu byl za kmotra významný italský architekt Carlo Lurago, dále Santini de Bossi, Giovanni Battista Ceresol a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě.

Příbuzenstvo
otec Antonín Aichel
syn Jan Blažej Santini-Aichel
syn František Santini-Aichel
kmotr Carlo Lurago
kmotr Santini de Bossi
kmotr Giovanni Battista Ceresol
kmotr Matěj Valkoun

Vyrostl na Starém Městě, kde se také ve zdejším cechu vyučil kameníkem, což oproti otcově zednictví znamenalo pracovní a společenský postup. V učení se pravděpodobně seznámil se svým celoživotním přítelem Adamem Kulichem, pozdějším kamenickým mistrem, se kterým pracoval na řadě významných památek. Získal práci na Hradčanech, kam se za prací také přestěhoval – bydlel v jednom z malých domků za Jelením příkopem. 27. října 1675 se oženil s Alžbětou Thimovou († 20. ledna 1701), se kterou má nejstaršího syna Jana Blažeje, dceru Alžbětu (křtěná 25. září 1678) a Františka Jakuba. V roce 1680 se stal malostranským měšťanem a roku 1686 koupil dům U tří hvězd na Pohořelci. Zemřel předčasně v roce 1702.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako zručný kameník se podílel na realizacích projektů francouzského architekta Jana Baptisty Matheye ve stavební firmě Carla Luraga – křížovnickém kostele sv. Františka Sarafinského na Starém Městě (1679–1688), konventu strahovského kláštera či v 80. létech na arcibiskupském semináři a kostele sv. Vojtěcha na Starém Městě. Od roku 1690 pracoval i na monumentálním Černínském paláci od Francesca Carattiho, kromě sochařské výzdoby paláce a zahrady připravoval také hlavní portál (není však zřejmé, zda byl dokončen). Podle návrhu Giovanni Battisty Maderny vytvořil epitaf hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta – detaily konzultoval osobně s Matheyem. Pro kostel Povýšení sv. Kříže v Kosmomosích vytvořil křtitelnici, která se do současnosti nedochovala. Dále realizoval blíže neurčené práce pro křížovníky s červenou hvězdou, malostranské karmelitány, hradčanský palác hraběte Leopolda Trauttsmannsdorfa či Šlikovský dům. V roce své smrti pracoval se synem Františkem na novoměstské jezuitské koleji.