Santini Aichel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Santini Aichel
Narození 23. října 1652
Praha
Úmrtí 27. září 1702 (ve věku 49 let)
Praha
Děti Jan Blažej Santini-Aichel
František Santini-Aichel
Rodiče Antonín Aichel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Santini Aichel (pokřtěn 23. října 1652 Praha27. září 1702 Praha), psán též Eichel, Aychel, Aeuchl, byl český kameník italského původu, otec Jana Blažeje Santini-Aichela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se Antonínu Aichelovi a Kristýně Ostové na Starém Městě, při křtu v kostele sv. Jakuba mu byl za kmotra významný italský architekt Carlo Lurago, dále Santini de Bossi, Giovanni Battista Ceresol a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě.

Vyrostl na Starém Městě, kde se také ve zdejším cechu vyučil kameníkem, což oproti otcově zednictví znamenalo pracovní a společenský postup. V učení se pravděpodobně seznámil se svým celoživotním přítelem Adamem Kulichem, pozdějším kamenickým mistrem, se kterým pracoval na řadě významných památek. Získal práci na Hradčanech, kam se za prací také přestěhoval – bydlel v jednom z malých domků za Jelením příkopem. 27. října 1675 se oženil s Alžbětou Thimovou († 20. ledna 1701), se kterou má nejstaršího syna Jana Blažeje, dceru Alžbětu (křtěná 25. září 1678) a Františka Jakuba. V roce 1680 se stal malostranským měšťanem a roku 1686 koupil dům U tří hvězd na Pohořelci. Zemřel předčasně v roce 1702.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako zručný kameník se podílel na realizacích projektů francouzského architekta Jana Baptisty Matheye ve stavební firmě Carla Luraga – křížovnickém kostele sv. Františka Sarafinského na Starém Městě (1679–1688), konventu strahovského kláštera či v 80. létech na arcibiskupském semináři a kostele sv. Vojtěcha na Starém Městě. Od roku 1690 pracoval i na monumentálním Černínském paláci od Francesca Carattiho, kromě sochařské výzdoby paláce a zahrady připravoval také hlavní portál (není však zřejmé, zda byl dokončen). Podle návrhu Giovanni Battisty Maderny vytvořil epitaf hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta – detaily konzultoval osobně s Matheyem. Pro kostel Povýšení sv. Kříže v Kosmomosích vytvořil křtitelnici, která se do současnosti nedochovala. Dále realizoval blíže neurčené práce pro křížovníky s červenou hvězdou, malostranské karmelitány, hradčanský palác hraběte Leopolda Trauttsmannsdorfa či Šlikovský dům. V roce své smrti pracoval se synem Františkem na novoměstské jezuitské koleji.