V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Antonín Aichel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Aichel
Děti Santini Aichel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Aichel, psán též jako Anton Aichel, Antonio Akel či Aychel, byl italský zedník působící v Čechách, děd Jana Blažeje Santini-Aichela.

Antonín pocházel z městečka Roveredo v údolí Misox (Mesocco) ve švýcarském kantonu Graubünden, které

za Antonínova života neslo německé jméno Aichel, které v Čechách připojil ke svému křestnímu jménu.

Příbuzenstvo
syn Santini Aichel
vnuk Jan Blažej Santini-Aichel
vnuk František Santini-Aichel

V 30. letech 17. století přišel do Prahy, aby se věnoval zednickému řemeslu. 6. listopadu 1635 se v malostranském farním kostele sv. Václava oženil s Kristýnou Ostovou z Plzně, za svědka mu byli Santini de Bossi, Melchior Meer, architekt Carlo Lurago a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě.

Podle jmen svědků na svatbě či u křtu jeho dětí usuzují historikové, že pracoval v Luragově stavební firmě jako kvalifikovaná síla na stavbě středního traktu Pražského hradu podle projektu Giuseppe Matteiho, zřejmě pod vedením mistra Melchiora Meera a políra Santina de Bossi. Odhadují, že vynikal řemeslnou zručností a těšil se jisté vážnosti.

Po svatbě se Antonín usadil na Malé Straně, mezi roky 1648 a 1650 se přestěhoval do Vlašské ulice na pražském Starém Městě, kde se mu 16. ledna 1650 narodil syn Carl Antonio Aichel a v říjnu 1652 syn Santini Aichel.

Ačkoliv se Antonín Aichel vyučil „jen“ zedníkem, byl prvním ze tří generací Aichelů pracujících na stavbách, které jsou dnes součástí Světového kulturního dědictví.

Literatura[editovat | editovat zdroj]