1,1,2,2-tetrachlorethan

1,1,2,2-tetrachlorethan
	Grafický model 1,1,2,2-tetrachlorethanu
Obecné
Systematický název	1,1,2,2-tetrachlorethan
Triviální název	s-tetrachlorethan
Ostatní názvy	acetylentetrachlorid, R-130, TeCA
Anglický název	1,1,2,2-Tetrachloroethane
Německý název	1,1,2,2-Tetrachlorethan
Funkční vzorec	CHCl2CHCl2
Sumární vzorec	C2H2Cl4
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	79-34-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	201-197-8
Indexové číslo	602-015-00-3
PubChem	6591
SMILES	C(C(Cl)Cl)(Cl)Cl
Vlastnosti
Molární hmotnost	167,848 g/mol
Teplota tání	−44 °C
Teplota varu	146,5 °C
Rozpustnost ve vodě	0,286 g/100 ml
Bezpečnost
	; GHS06 ; GHS09; Nebezpečí
H-věty	H330 H310 H411
R-věty	R26/27 R51/53
S-věty	(S1/2) S38 S45 S61
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

1,1,2,2-tetrachlorethan je chlorovaný derivát ethanu. Je nejsilnějším rozpouštědlem ze všech chlorovaných uhlovodíků.^[2] Jako chladivo se používá pod názvem R-130.

Dříve se 1,1,2,2-tetrachlorethan šířeji používal jako rozpouštědlo a jako meziprodukt při průmyslové výrobě trichlorethylenu, tetrachlorethylenu a 1,2-dichlorethylenu.^[3] Ve Spojených státech se však už dnes nepoužívá kvůli obavám z jeho toxicity.^[4]

Chronická expozice vdechováním vede u člověka ke žloutence a zvětšeným játrům, k bolestem hlavy, tremoru, závratím, otupělosti a ospalosti. EPA ho klasifikuje jako možný lidský karcinogen skupiny C.^[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

1,1,1,2-tetrachlorethan

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1,2,2-Tetrachloroethane na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b 1,1,2,2-Tetrachloroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Merck Index, 11th Edition, 9125.
↑ Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). Toxicological Profile for 1,1,2,2-Tetrachloroethane (Update). U.S. Public Health Service, U.S. Department of Health and Human Services, Atlanta, GA. 1996.
↑ ^a ^b Tetrachloroethane at U.S. EPA

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1,1,2,2-tetrachlorethan na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[pubchem_cid_6591-1] 1,1,2,2-Tetrachloroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[Merck-2] Merck Index, 11th Edition, 9125.

[3] Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). Toxicological Profile for 1,1,2,2-Tetrachloroethane (Update). U.S. Public Health Service, U.S. Department of Health and Human Services, Atlanta, GA. 1996.

[EPA-4] Tetrachloroethane at U.S. EPA

[1]

[2]

[3]

[4]

Chladiva

CFC a další halogenderiváty	R-10 (tetrachlormethan) • R-11 (trichlorfluormethan) • R-12 (dichlordifluormethan) • R-12B1 (bromchlordifluormethan) • R-12B2 (dibromdifluormethan) • R-13 (chlortrifluormethan) • R-13B1 (bromtrifluormethan) • R-14 (tetrafluormethan) • R-20 (trichlormethan (chloroform)) • R-21 (dichlorfluormethan) • R-22 (chlordifluormethan) • R-22B1 (bromdifluormethan) • R-23 (trifluormethan (fluoroform)) • R-30 (dichlormethan) • R-31 (chlorfluormethan) • R-32 (difluormethan) • R-40 (chlormethan) • R-41 (fluormethan) • R-125 (pentafluorethan) • R-130 (1,1,2,2-tetrachlorethan) • R-130a (1,1,1,2-tetrachlorethan) • R-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan) • R-150 (1,2-dichlorethan) • R-160 (chlorethan) • R-1120 (trichlorethylen)

Uhlovodíky	R-50 (methan) • R-170 (ethan) • R-290 (propan) • R-600 (butan) • R-600a (isobutan) • R-601 (pentan) • R-601a (isopentan) • R-1150 (ethen) • R-1270 (propen)

Ostatní látky	R-610 (diethylether) • R-611 (methylformiát) • R-630 (methylamin) • R-631 (ethylamin) • R-702 (vodík) • R-704 (helium) • R-717 (amoniak) • R-718 (voda) • R-720 (neon) • R-728 (dusík) • R-732 (kyslík) • R-740 (argon) • R-744 (oxid uhličitý) • R-744a (oxid dusný) • R-7640 (oxid siřičitý) • R-784 (krypton)