Rudolf Růžička (semitolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Profesor PhDr. Rudolf Růžička
Narození6. listopadu 1878
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1957 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníorientalista, vysokoškolský učitel a arabista
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Témataorientalistika, arabistika a semitské jazyky
Příbuznísourozenci: Stanislav Růžička, Eleonora Paulová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Růžička (6. listopadu 1878 Praha[1]23. srpna 1957 Praha) byl český orientalista a semitolog, vysokoškolský profesor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině inkasisty Františka Růžičky (1838) a jeho ženy Barbory rozené Taflové (1842). Měl pět sourozenců: Elišku (1867), Františka (1869), Stanislava (1872–1946), eubiotičku Eleonoru Paulovou (1880–1940) a Ludvíka (1882).[2]

Po maturitě na gymnáziu v Praze (1898) studoval klasickou a semitskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).[1]

Od roku 1901 působil na gymnáziích Praze a v Českých Budějovicích a v letech 1906–1907 byl jako stipendista rakouského ministerstva na univerzitách ve Štrasburku a v Berlíně. Roku 1909 habilitoval na FF UK pro obor semitské filologie. Roku 1923 byl jmenován řádným profesorem semitských jazyků.

Zabýval se hlavně srovnávací fonetikou semitských jazyků a věnoval pozornost i kulturní antropologii zejména doby Muhammadovy. Jeho rozsáhlá monografie Duraid ben As-Simma je věnována jednomu z nejvýznamnějších oponentů Muhammadových a přináší překlady jeho básní i ukázky z další dobové arabské poezie.

Přednášel hebraistiku, aramejštinu, syrštinu, klasickou i hovorovou arabštinu, starou etiopštinu, semitskou epigrafiku a srovnávací semitistiku. Na FF UK vybudoval semitologický ústav s rozsáhlou knihovnou a publikoval řadu významných prací. Roku 1927 se podílel na založení Orientálního ústavu a byl mezi jeho prvními členy.[3]

Publikoval mj. v Biblische Zeitschrift, Zeitschrift für Assyriologie, Orientalistische Literaturzeitung, Zeitschrift für Semitistik, Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, Journal Asiatique.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Beitrage zur Erklärung der Nomina segolata im Hebräischen (Příspěvky k výkladu nomina segolata v hebrejštině. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, 1904)
  • Ueber die Existenz des g im Hebräischen (O existenci hlásky g v hebrejštině. In: Zeitschrift fïr Assyriologie, 1907)
  • Konsonantische Dissimilation in d. semitischen Sprachen (Konsonantní disimilace v semitských jazycích. In: Beiträge zur Assyriologie u. vergl. semitischen Sprachwissenschaft, Leipzig: J. C. Hinrichs, 1909)
  • Die Wurzel rʿ in den semitistischen SprachenStrassburg: Trübner, 1910
  • Zur Etymologie von ʿadar und gadar – Strassburg: Trübner, 1912
  • Duraid ben Aş-Şimma: obraz středního Hidžâzu na úsvitě islamu I.–III. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925–1930

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Pohádka o Nfésovi – neznámý autor tripolský; z arabštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 47. Praha: J. R. Vilímek, 1913

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  2. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  3. a b Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté Praha: Libri, 1999

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 28, str. 1072
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 10, str. 921

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]