Roháče

Roháče; Rohacze
	Tri Kopy na hřebeni Roháčů
Nejvyšší bod	2178 m n. m. (Baníkov)
Rozloha	260 km²
Nadřazená jednotka	Západní Tatry
Sousední; jednotky	Sivý vrch, Liptovské Tatry,Osobitá, Lúčna
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Polsko
	Roháče
Povodí	Orava, Visla, Váh, Dunajec
Souřadnice	49°13′5″ s. š., 19°41′24″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roháče (polsky Rohacze, německy Rohács-Gruppe, Rohácsgebirge, maďarsky Rohács-csoport) jsou jeden z geomorfologických okrsků Západních Tater na Slovensku a částečně i v Polsku. Část Roháčů (asi 260 km²) je od roku 1987 součástí Tatranského národního parku, na polské části jsou částí polského Tatranského národního parku. Masiv je jádrovým pohořím složený z žuly a krystalických břidlic, vytvořených v prvohorách. Roháče jsou velmi populárním cílem vysokohorských turistů. Výborné sněhové podmínky způsobují, že je pohoří hodně navštěvováno i v zimě, kdy se jeho turistický přechod obzvláště cení.

Charakteristika

V Roháčích kralují mohutné vrcholy, které tvoří typickou vysokohorskou skupinu s dokonale vyvinutými glaciálními formami. Nejvyšší štíty vytvářejí nerozlučnou dvojici štíhlých skalnatých vrchů, které se podobají dvěma čertovým rohům, a také proto dostaly toto výstižné pojmenovaní.

Z fauny se zde často vidět například kamzíka, sviště, orla skalního nebo dokonce medvěda. Na vyhřátých stráních Osobité a Sivého vrchu je možné spatřit motýla jasoně červenookého.

Roháče mají nejbohatší květenu v celém fytogeografickém systému Tater. V Roháčích rostou vzácné relikty z dávných geologických dob a endemity, které nikde jinde nerostou.

Roháče jsou domovem pro mnohé jiné, více či méně, ohrožené živočichy a rostliny.

Poloha

Roháče se táhnou ve směru východ – západ. Na západě jsou odděleny sedlem Pálenica (1573 m) od Sivého vrchu, na východě Jamnickým sedlem (1908 m) od Liptovských Tater, na severovýchodě na vrcholu Volovce navazuje geomorfologický okrsek Lúčna (polsky Grześ) (1653 m).

Zařazení Roháčů do geomorfologického členění celých Tater zobrazuje následující tabulka:

Vrcholy

Do skupiny Roháčů patří několik vrcholů v hlavním hřebeni Západních Tater. Mnohé z nich patří mezi nejvyšší hory celého pohoří a výrazně přesahují 2000 m. Následující tabulka uvádí všechny vrcholy Roháčského hřebene od západu na východ, s uvedením nadmořské výšky, prominence a turistické značky.

#	Vrchol	Výška	Promi- nence
1.	Pálenica	1753 m	010 m
2.	Zuberec	1806 m	010 m
3.	Brestová	1934 m	078 m
4.	Salatín	2048 m	133 m
5.	Spálená	2083 m	060 m
6.	Pachoľa	2167 m	127 m
7.	Baníkov	2178 m	261 m
8.	Hrubá kopa	2166 m	101 m
9.	Tri kopy	2136 m	030 m
10.	Plačlivé	2125 m	160 m
11.	Ostrý Roháč	2088 m	123 m
12.	Volovec	2063 m	153 m

Významná sedla

Baníkovské sedlo (2040 m)
Smutné sedlo (1963 m)
Jamnícke sedlo (1908 m)
sedlo Parichvost (1855 m)
sedlo Pálenica (1573 m)

Turistický přechod

V západní části Roháčů, mezi vrcholy Spálená a Salatín, se nachází 1,5 km dlouhý, ostře modelovaný hřebínek zvaný Skriniarky. Nejobtížnější úseky jsou zajištěny řetězy. Lehké zajištění můžeme nalézt pod vrcholem Pachoľa. Jeden z nejtěžších úseků Roháčů je přechod Baníkova, který je zajištěn řetězy v poměrně velké expozici. Pokračováním na východ po hřebeni je dalším obtížným úsekem přechod trojvrcholu Tri kopy, kde je natažen pevný řetěz. Nezkušeným se tato část přechodu nedoporučuje. Skupina Ostrého Roháče a Plačlivé je rovněž zajištěna.

Hřeben je velmi oblíbený k zimním přechodům, přestože je v období od 1. listopadu do 15. června oficiálně uzavřen. Hrozí zde nebezpečí lavin, terén je namrzlý a náročnost vzrůstá v závislosti na podmínkách.

Plesa

V Roháčích se nachází několik menších ples.

Odkazy

Literatura

Západní Tatry, Roháče (Turistický průvodce, Otakar Brandos, nakladatelství SKY) – ISBN 80-901902-3-5
Západné Tatry, Roháče č. 112 (Turistická mapa, VKÚ Harmanec) – ISBN 80-8042-245-1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Roháče na Wikimedia Commons
Galerie Roháče na Wikimedia Commons
Nebezpečná místa na hřebeni Roháčů na Rohace.cz
Dvoudenní přechod Roháčů a Liptovských Tater na Treking.cz

Geomorfologické členění Tater
ZÁPADNÍ KARPATY • Vnitřní Západní Karpaty • Fatransko-tatranská oblast
ZÁPADNÍ TATRY	Osobitá	Osobitá (1687 m)
	Sivý vrch	Sivý vrch (1805 m)
	Roháče	Baníkov (2178 m)
	Liptovské Tatry	Bystrá (2248 m)
	Červené vrchy	Kresanica (2122 m)
	Liptovské kopy	Veľká kopa (2052 m)
	Lúčna	Lúčna (1653 m)
	Kasprov vrch	Kasprov vrch (1987 m)
	Ornak	Zadni Ornak (1867 m)
VÝCHODNÍ TATRY	Vysoké Tatry	Gerlachovský štít (2655 m)
VÝCHODNÍ TATRY	Belianské Tatry	Havran (2152 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • (vrchol)

Dvoutisícovky Západních Tater (výška ≥ 2000 m a prominence ≥ 100 m)

Roháče (7)	Baníkov (2178 m) • Pachoľa (2167 m) • Hrubá kopa (2166 m) • Plačlivé (2125 m) • Ostrý Roháč (2088 m) • Volovec (2063 m) • Salatín (2048 m)

Liptovské Tatry (8)	Bystrá (2248 m) • Jakubina (2194 m) • Baranec (2184 m) • Klin (2173 m) • Nižná Bystrá (2162 m) • Veľká Kamenistá (2127 m) • Smrek (2072 m) • Smrečiny (2068 m)

Červené vrchy (1)	Kresanica (2122 m)

Liptovské kopy (2)	Veľká kopa (2052 m) • Krížna (2039 m)