Růženín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Růženín
Uncut Rose Quartz.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva růžová, světle růžová až červenorůžová (způsobeno přímesí Mn)
Soustava trigonální
Tvrdost 7 (křehký)
Lesk skelný, mastný
Štěpnost nedokonalá
Index lomu 1,54 (o) / 1,55 (e)
Vryp bílý
Hustota 2,65[1] g/cm³
Rozpustnost kyselina fluorovodíková
Ostatní lasturnatý/tříštivý lom
Tento článek je o nerostu. O osadě v místní části Vlkovec obce Chocerady pojednává článek Růženín (Chocerady).

Růženín je průsvitnáprůhledná odrůda křemene s růžovou barvou. Obvykle netvoří krystaly (pokud ano, tak jejich délka nepřesahuje 1 cm), vyskytuje se v podobě masivních agregátů. Růžové zbarvení dotváří stopy manganu a mléčný vzhled jehličkovité inkluze rutilu.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Růžový nebo broskvově zbarvený křemen se nazývá růženín a je používán hlavně pro svou ozdobnou řezbu. Jeho barva je způsobena přítomností malého množství manganu. Při zahřátí na 575 °C zbarvení mizí, také na vzduchu po delší době zšedne.[2] Krystaly růženínu jsou velmi vzácné; obvykle se nachází v podobě celistvých kusů, které mohou být řezány nebo broušeny ve tvaru čočkovce nebo jako korále. Průhledný materiál je vzácný; růženín je obvykle zakalený nebo popraskaný, zčásti proto, že je křehký. Uzavřeniny rutilu v růženínu mohou vytvořit asterický efekt, je-li kámen vybroušen ve tvaru čočkovce.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Růženín se vyskytuje v pegmatitech. Nejlepší materiál je z Madagaskaru, větší množství však produkuje Brazílie. Další naleziště jsou ve Skotsku, v Jižní Africe, Indii, v zemích bývalého Sovětského svazu, v Coloradu (USA) a ve Španělsku.[1]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Růženín by podle některých hypotéz mohl být šokovým minerálem, tj. minerálem přeměněným při dopadu meteoritu. Růženín je velmi často protkán bílými lamelami, které mohou představovat nahloučení dutin po ultrazvukové kavitaci. Dané růženíny lze nalézt v Českém masivu, k jehož vzniku se pojí impaktní hypotéza Českého kráteru. Barva růženínů je jinak obecněji přisuzována stopovému množství titanu, železa nebo manganu. V růženínech byla objevena vlákna nerostu, který má blízko k dumortieritu.[2]

Litoterapeutické a léčebné účinky[editovat | editovat zdroj]

Podle litoterapeutických příruček a různých esoterických internetových stránek růženín údajně podporuje lásku a něžnost a pomáhá při nesmělosti. Dále se uvádí, že rozvíjí duševní tvořivost a oživuje fantazii, pomáhá při neurózách a stavech úzkosti.[3][4][5][6][7] Léčivé účinky kamenů (krystalů) však jsou vědeckou komunitou zpochybňovány a dají se vysvětlit snad jen psychologickými efekty, placebo efektem, autosugescí a vyvoláním pozitivních asociací.[8][9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Hallová C.: Drahé kameny. Vydavatelství Osveta, 2000.
  2. Rose Quartz: Rose Quartz mineral information and data.. www.mindat.org [online].  [cit. 2016-12-12]. Dostupné online.  
  3. Léčba pomocí kamenů - litoterapie, ženy.cz
  4. Litoterapie - práce s drahými kameny: Růženín, obnovaenergie.cz
  5. Litoterapie – léčba pomocí drahých kamenů, Studio Esothea
  6. Nechte působit léčivou sílu kamenů, onlinezena.cz
  7. Léčivá síla kamenů - růženín, esoterika.cz
  8. http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-4-2002.pdf
  9. Campion EW (January 1993).  "Why unconventional medicine?". The New England Journal of Medicine 328 (4): 282–83. doi:10.1056/NEJM199301283280413. PMID 8418412. 
  10. Carey, Stephen, A Beginner's Guide to Scientific Method, California, Wadsworth, 2003 pp 119-123 ISBN 0-534-58450-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ďuda R., Rejl L. Svět drahých kamenů. Vydání třetí. Praha: Granit (2002). ISBN 80-7296-018-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]