Citrín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Citrín
Krystaly citrínu (Rusko)
Krystaly citrínu (Rusko)
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva žlutý, zlatožlutý
Vzhled krystalu sloupcovitě protažené
krystalová
Soustava trigonální
Tvrdost 7
Lesk skelný
Štěpnost neštěpný
Index lomu nω = 1,543–1,545
nε = 1,552–1,554
Vryp bílý
Hustota 2,65[1] g/cm³
Ostatní lom nerovný až lasturnatý

Citrín je žlutá, zlatožlutá až žlutozelená varianta křemene. Zbarvení také odpovídá název, který je odvozen od slova „citrón“.

Původ zabarvení stále nebyl uspokojivě vyřešen. U části citrínů je barva způsobena malým množstvím Al ve struktuře - obdobně jako u záhnědy, ale mechanizmus vzniku zabarvení je odlišný. Naopak dlouho uznávaná teorie o zbarvení vlivem trojmocného železa ve struktuře byla prokázána jako nepravdivá. Zbarvení železem je vždy oranžové a nikoliv žluté, zlaté či žlutozelené, jako u pravých citrínů.[2]

Podle definice nejsou křemeny s povlaky či inkluzemi oxidů železa (hematit, limonit) považovány za citrín.

Popis a užití[editovat | editovat zdroj]

V přírodě nacházené citríny tíhnou k bledým odstínům žluté, někdy s kouřovým či lehce nazelenalým zabarvením. Sytost tónů kamene je ovlivňovaná množstvím barevných center – s jejich narůstajícím množstvím se barva prohlubuje. Citrín se na trhu objevuje od nejníže ceněných citrónových odstínů po drahé zlatooranžové a nádherně zlatohnědé variace. Sytě oranžové kameny s červenými odlesky se označují jako „madeiry“ a samozřejmě patří k nejžádanějším. K dražším se řadí i tzv. „palmeiry“, které zaujmou oranžově jantarovým zbarvením. Některé přírodní citríny mohou přecházet do záhnědy či mohou srůstat se záhnědami.

Přírodní, bledě žlutý citrín je obvykle vzácný; většina citrínů na trhu jsou tepelně upravované ametysty. Vypálený ametyst má typicky oranžové zbarvení. Navíc použité ametysty obvykle pochází z vulkanických geod v Brazílii a Uruguayi, ale pravé citríny se v podobných geodách nikdy nevyskytují. Žíhané ametysty nebo synteticky vyrobené křemeny dopované Fe3+ vykazují dichroizmus, přírodní citríny ho však nemají.

Citrín se používal jako náhražka topazu a někdy byl nazýván „brazilským topazem“.[1]

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Citríny v drahokamové kvalitě se nacházejí jen velmi vzácně. Nejlepší materiál se nalézá v Brazílii, Španělsku, na Madagaskaru a na území bývalého Sovětského svazu.[1] U nás se nachází na západní Moravě, zejména v okolí Bobrůvky, Rousměrova a Kněževse.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Hallová, C.: Drahé kameny, Vydavatelstvo Osveta, 2000
  2. SCHMETZER, K. Thermal stability of yellow colour and colour centres in natural citrine. Neues Jahrbuch für Mineralogie Monatshefte. Roč. 1988, čís. 2, s. 71-80. 
  3. Bouška, Vladimír, Kouřimský, Jiříː Drahé kameny kolem nás. SPN 1983

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (slovensky) Cally Hallová: Drahé kameny, Osveta, Martin 2000, ISBN 80-8063-033-X
  • Ottův slovník naučný – svazek 2, str. 899 – heslo Citrín

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]