Chryzopras
| Chryzopras | |
|---|---|
 tamblovaný chryzopras (35×20 mm) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2 |
| Identifikace | |
| Barva | odstíny zelené |
| Vzhled krystalu | netvoří |
| Tvrdost | 6,5–7 |
| Lesk | skelný až voskový |
| Štěpnost | žádná |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,65 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | KOH |
Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý,[1] prasinos = zelený).
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C).[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.[3]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.[1]
Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.
Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.[3]
Lokality
[editovat | editovat zdroj]Česká republika
[editovat | editovat zdroj]_Bohouskovice.jpg)
Výskyt chhryzoprasu uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarů.[4] Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich zjištěné složení: 88,75 % SiO2, 1,48 % Fe2O3, 0,95 % FeO, 0,92 % MgO, 0,44 % CaO, 0,37 % MnO (zbývajících 7,09 % je ztráta H2O v důsledku žíhání).
Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As2O3.[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:[5]
- Čistá u Horek
- Drahotín
- Jizera
- Jizerské louky
- Kořenov
- Kozákov
- Levínská Olešnice
- Liběchov
- Mumlava
- Rovné (Podm.)
- Třebovle
Evropa
[editovat | editovat zdroj]
Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).
Svět
[editovat | editovat zdroj]- Kazachstán: Sarakul – Baldy
- Ural
- Kalifornie: Tulare County
- Brazílie: Goiás
- Queensland v Austrálii[1]
Podobné nerosty
[editovat | editovat zdroj]- prasem – sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
- plazma – tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
- heliotrop – tmavozelený s červenými či hnědými tečkami
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d BOUŠKA, Vladimír, Vitalij J. Sobolevskij. Klenoty přírody. Praha: Lidové nakladatelství Praha, 1990. 248 s. ISBN 80-7022-063-5. Kapitola Chalcedon a jeho varianty, s. 150.
- ↑ MEDENBACH, Olaf, Cornelia Sussiecková-Fornefeldová. Minerály. Praha: Ikar a Knižní Klub, 1995. 287 s. ISBN 80-7176-207-5. S. 110.
- ↑ a b c d HALLOVÁ, Cally. Drahé kameny. Martin SR: Osveta, 1996. 160 s. ISBN 80-88824-22-2. S. 9.
- ↑ a b OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice: krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. S. 27–28, 46, 85.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Rejstřík k topografické mineralogii Čech podle minerálů. Praha: Přírodovědecké vydavatelství, 1952. 432 s. S. 1, 3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chryzopras na Wikimedia Commons
