Drahokam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Drahý kámen)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Diamanty s briliantovým brusem
Safír Logan, 16 karátový, v broži s věnečkemn diamantů s briliantovým brusem; Přírodovědecké muzeum Washington
Španělský šperk s kolumbijskými smaragdy
Výběr běžných šperkových kamenů podle barvy

Drahokam či drahý kámen (z latiny Lapis preciosus, angl. Precious stone) je minerál (nerost), ceněný pro své výjimečné fyzikální a estetické vlastnosti a používaný k ozdobným účelům, k reprezentaci anebo k tezauraci majetku.

Termíny[editovat | editovat zdroj]

Synonyma pro drahokam, užívaná ve šperkařství a glyptice, jsou termíny polodrahokam (angl.semiprecious stone) nebo dekorativní kámen (decorative stone). K drahokamům se řadí také vulkanické sklo (vltavín, jet) a organické materiály jako jantar, mořský korál nebo perly.

Původ a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Podle geologického původu se drahokamy, stejně jako ostatní minerály, dělí na magmatické, metamorfované a sedimentované.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • Primárním nalezištěm je tzv. matečná hornina, z níž se drahokamy těží. Povrchová těžba se provádí kopáním krumpáčem (například pyropy), hloubková těžba probíhá v kopaných a pažením zpevněných šachtách nebo ve štolách.
  • V sekundárních nalezištích (říční a mořské náplavy, pouštní písky, zvětralé horniny) se drahokamy získávají povrchovým sběrem, roztloukáním kladivem nebo plavením v sítech.

Hodnotící kritéria drahokamů[editovat | editovat zdroj]

  • Podle tradiční definice musí drahokam být varietou minerálu s výjimečnými vlastnostmi: tvrdostí (v desetistupňové Mohsově stupnici tvrdosti zaujímá horní polovinu, od 5. do 10. stupně) a musí být průhledný či průsvitný.

Kritéria hodnocení se původně uplatňovala pro diamant, gemologové je užívají také pro další drahokamy: označují se "čtyři cé" podle anglického názvosloví: Carat = hmotnost v metrických karátech, Colour = barva, tj. zabarvení. U diamantů není žádoucí sytá barevnost, bezbarvý (bílý) diamant nejlépe odráží světlo. Oproti tomu u jiných drahokamů se sytost zbarvení oceňuje (zejména je-li vzácná, jako u smaragdu nebo safíru); Clarity = vnitřní čistota, tj. minimální poruchy jako jehlice, pérka, praskliny či krystalky jiných drahokamů; Cut = brus, tj. počet a přesnost plošek (facet) výbrusu, jež zapříčiňuje dokonalost odrazu světla, měřenou indexem lomu, tedy jeho lesk.

  • V soudobém šperkařství a glyptice se k drahokamům řadí také polodrahokamy a dekorativní kameny, které mají v Mohsově stupnici číslo 2. až 5. a jsou neprůsvitné (opakní), jako například malachit, tyrkys, alabastr.
  • vzácnost v přírodě

Opracování[editovat | editovat zdroj]

1) štípání podle krystalické mřížky; 2) leštění a tvarování: leštěný valounek drahokamu se nazývá kabošon (z franc. cabochon, německy mugl); strojní leštění se provádí ve vibrační, odstředivé omílací nebo rotační leštičce, tradiční bylo otloukání a ohlazování kaménků o sebe navzájem (tzv. tromlování v koženém pytli), 3) broušení do symetrických tvarů s ploškami (facetami) a hranami: podle počtu facet se brusy nazývají: tabulkovec (má po stranách tabulky facety, speciální typ tabulkovce je smaragdový brus), polštářový brus, kapka, bageta či ovísek, routa, markýz(a), srdčitý, a další; nejdokonalejší je briliantový brus, který se používá u drahokamů stejně jako u skla. 4) řezání: u drahokamů, které se nacházejí ve velkých formátech; řezáním nádob z drahokamů se zabývá glyptika; 5) rytí: rytím reliéfů, symbolů či písmen se zdobí drobné drahokamy, užívané ve šperku, zejména do pečetních prstenů, nazývají se gemy.

Cena[editovat | editovat zdroj]

Hodnota drahokamu se nemusí rovnat jeho tržní ceně. Závisí především na výše popsaných kritériích kvality, a dále na vzácnosti výskytu v přírodě. Cenu drahokamů může ovlivňovat také existence jejich syntetických napodobenin (místo diamantu je v posledních desetiletích oblíbená průmyslově vyráběná cubic zirconia neboli zirkonia, od počátku 20. století se často užívá syntetický rubín, v současnosti také safír, akvamarín a všechny další). Cena drahokamu ve šperku závisí také na momentální módě: v posledních letech se více cení velikost drahokamů na úkor klenotnického zpracování.

Výběr drahokamů podle tvrdosti[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Svět drahých kamenů. Granit Praha 2002
  • Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Drahé kameny. Aventinum Praha 2001 (s CD ROMem k určování kamenů)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]