Korund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korund
Různé krystaly korundu
Různé krystaly korundu
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Al2O3
Identifikace
Barva bezbarvý, šedá, modrá,
červená...
Vzhled krystalu bipyramidy, hexagonální sloupce
Soustava klencová
Tvrdost 9
Lesk skelný, matný, mastný
Štěpnost neštěpný
Index lomu 1,76-1,78
Vryp bílý
Hustota 4,0 – 4,1 g/cm³
Rozpustnost v kyselinách nerozpustný
Ostatní

Korund (Estner, 1795), chemický vzorec Al2O3 (oxid hlinitý), je trigonální (klencový) minerál. Název je historický, pravděpodobně ze staroindického kuruvinda – rubín.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Korund vzniká v pegmatitech bohatých na hliník spolu s andalusitem a kyanitem a v horninách, které prošly kontaktně tepelně-tlakou metamorfózou (příkladem jsou metamofrované bauxity, terry rosy, jílovité horniny, dolomity, svory a břidlice). Obecně se dá říci, že vzniká v prostředí bohatém na hliník a chudším na křemík. Vzhledem ke své odolnosti se nachází také v rozsypech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vytváří zrnité agregáty, krystaly mají tvary tabulek, bipyramid, romboedrů a sloupečků. Často dvojčatí. Valouny se vyskytují v rozsypech.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Krystalická struktura Korundu
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 9 (je druhý nejtvrdší minerál na Mohsově stupnici tvrdosti), křehký, hustota 4,0 – 4,1 g/cm³, neštěpný, častá odlučnost podle {0001}, lom lasturnatý, tříštivý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, šedá, modrá, červená, hnědá, žlutá, fialová. Lesk skelný, mastný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Al 52,93 %, O 47,07 %, příměsi Cr, Fe, Ti, V.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Díky své tvrdosti je odolný proti erozním vnějším vlivům, takže jeho naleziště jsou spojena s místy náplavů ve vrstvách sedimentů a nebo jako nedokonale omezený krystal v mateční hornině.

Syntetický korund se získává přetavením kysličníku hlinitého. Dnes se tavba provádí obvykle v elektrických pecích a výsledný produkt se nazývá elektrokorund - elektrit.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tvrdost korundu ho předurčuje v použíti v brusírenství na brusné materiály a kotouče, jelikož je s ním možné brousit vyjma diamantu všechny ostatní minerály. Další jeho použití je pro výrobu ložisek v přístrojích (hodinky). Jeho syntetické krystaly (rubín) jsou využívány v optických systémech a na výrobu laserů. Ve šperkařství jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Korund se také využívá na opracování hliníkového povrchu ve výrobě vagónů. Povrch u hrubé stavby tak získá zdrsněný povrch. Jen tak může lak vydržet povětrnostní podmínky. Dále se využívá pro hořáky sodíkových výbojek, na rozdíl od křemenného skla, které se používá pro rtuťové, xenonové a halogenidové výbojky.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]