Tygří oko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tygří oko
Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely
Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na)
Identifikace
Barva zlatě žlutá, zlatě oranžová, čevenohnědá


Tvrdost 6 - 7
Lesk hedvábný


Vryp bílý
Hustota 2.64 – 2.71 g/cm³


Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853 – 1885).[2] "Tygří oko" s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.

Podmínky vzniku[editovat | editovat zdroj]

Amfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tygří oko na ukrajinské poštovní známce z roku 2009

Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[3] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Krivoj Rog na Ukrajině.[2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Největší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunové bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Riebeckite Mineral Data [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně [online]. Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury, [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.  
  3. Tygří oko, Býčí a Sokolí [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.  
  4. Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn [online]. Bonn: Universität Bonn, [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]