Tygří oko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tygří oko
Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely
Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na)
Identifikace
Barva zlatě žlutá, zlatě oranžová, čevenohnědá


Tvrdost 6 - 7
Lesk hedvábný


Vryp bílý
Hustota 2.64 – 2.71 g/cm³


Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853 – 1885).[2] "Tygří oko" s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.

Podmínky vzniku[editovat | editovat zdroj]

Amfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tygří oko na ukrajinské poštovní známce z roku 2009

Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[3] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Krivoj Rog na Ukrajině.[2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Největší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunové bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Riebeckite Mineral Data [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně [online]. Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  3. Tygří oko, Býčí a Sokolí [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  4. Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn [online]. Bonn: Universität Bonn [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]