Tygří oko
| Tygří oko | |
|---|---|
 Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na) |
| Identifikace | |
| Barva | zlatě žlutá, zlatě oranžová, červenohnědá |
| Tvrdost | 6–7 |
| Lesk | hedvábný |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,64–2,71 g ⋅ cm−3 |
Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853–1885).[2] „Tygří oko“ s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.
Podmínky vzniku[editovat | editovat zdroj]
Amfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[3] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Kryvyj Rih na Ukrajině.[2]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Největší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunového bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Riebeckite Mineral Data [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně [online]. Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Tygří oko, Býčí a Sokolí [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn [online]. Bonn: Universität Bonn [cit. 2016-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-12. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tygří oko na Wikimedia Commons - Popis riebeckitu a jeho odrůd na mindat.org
