Provincie Castellón
| provincie Castellón Província de Castelló, Provincia de Castellón | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Castellón de la Plana |
| Souřadnice | 40°10′ s. š., 0°10′ z. d. |
| Rozloha | 6 632 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 587 064 (2021) |
| Hustota zalidnění | 88,5 obyv./km² |
| Jazyk | valencijština, španělština |
| Národnostní složení | Katalánci, Španělé |
| Správa regionu | |
| Stát |  Španělsko |
| Nadřazený celek | Španělsko, Valencie |
| Podřízené celky | 92 okresů (muncipios) |
| Zastoupení v kongresu: | 5 křesel |
| Zastoupení v senátu: | 4 křesla |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | ES-CS |
| NUTS | ES522 |
| Oficiální web | dpicas |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Provincie Castellón či Castelló (španělsky Provincia de Castellón, katalánsky Província de Castelló) je jednou z provincií Španělska. Je nejsevernější ze tří provincií Valencijského společenství; co do počtu obyvatel (přibližně 587 tisíc[1] obyvatel) je nejmenší jak ve společenství, tak mezi všemi španělskými provinciemi na středozemním pobřeží; oproti okolním pobřežním provinciím zde neprobíhá tak intenzivní urbanizace.
Na severu sousedí s katalánskou provincií Tarragona, na západě s aragónskou provincií Teruel, na jihu s provincií Valencia, na východě se Středozemním mořem, jehož pobřeží se v této provincii nazývá Costa del Azahar. Západní oblasti vyplňuje Iberské pohoří a jsou velmi spoře osídleny.
Obyvatelstvo a sídla[editovat | editovat zdroj]
Většina obyvatelstva je soustředěna v aglomeraci města Castellón de la Plana (178 000 obyv.), která má i s městy Villarreal, Buriana, Almazora, Benicàssim a Borriol přes 310 000 obyvatel. Na pobřeží leží také větší obce Benicarló a Vinaroz a také oblíbená letoviska jako Oropesa del Mar a Peñíscola. Turisticky atraktivní je bývalé královské město Morella vystavěné na vrcholu a svazích vápencového kopce.[2]
Území je rozděleno do 8 comarek, z nichž nejlidnatější jsou Plana Alta a Plana Baixa.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Horské oblasti byly osídleny lidmi již v době neolitu. Rozhodující vliv na dějiny castellónského vnitrozemí měla téměř 500 let trvající muslimská přítomnost. I když osídlení nebylo v této době příliš husté, vyrostla v oblasti téměř stovka pevností a hradů. Ve 13. století byly z území dnešního valencijského regionu vyhnání aragonským krále Jakubem I. Dobyvatelem berberští Almohadé a území Castellónu bylo v rámci novému Valencijského království připojeno ke Koruně aragonské.[2]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Jsou zde desítky míst s památkami neolitického osídlení, např. zachovalými skalními malbami, jež se tu nacházejí nejčastěji pod převisy v mohutných korytech bývalých řek a která byla spolu s mnoha dalšími v jiných regionech východního Španělska v roce 1998 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.
Bývalé královské město Morella ležící ve výšce 1070 m n. m. Na vrcholu vápencového kopce stojí pozůstatky mohutného středověkého hradu. Pod ním jsou rozsáhlé zbytky františkánského kláštera a velký arcikněžský kostel Nejsvětější Panny Marie dokončený v roce 1343. Jeho trojlodní gotický interiér s pozlaceným churriguereskním retablem a barokními varhanami je unikátní tím, že do hlavní lodi je pod druhým klenebním polem vestavěný vyvýšený chór přístupný po schodišti.[2]
Krasové jeskyně sv. Josefa (Coves de Sant Josep) umožňují skoro kilometr dlouhou plavbu na lodičkách po podzemní říčce a k tomu ještě 255 m dlouhou pěší trasu. V některých přístupných jeskynních dómech jsou organizovány koncerty.[2]
Obec Culla je jednou z nejzachovalejších středověkých obcí v celém regionu.[2]
Obec Vilafamés s množstvím starých olivovníků a ovocných sadů. Je zde zrekonstruovaným arabský hrade a Muzeem současného umění.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní statistický institut. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f BABICKÝ, Vlastimil. Za poklady castellónského vnitrozemí. Země světa. 6.9.2022, roč. 21, čís. 9, s. 64–67. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Castellón na Wikimedia Commons - (katalánsky)(španělsky) Oficiální stránky[nedostupný zdroj]
