Iberské pohoří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Iberské pohoří
Sistéma Ibérico
Iberské pohoří - Moncayo
Iberské pohoří - Moncayo

Nejvyšší bod 2 314 m n. m. (Moncayo)

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Kastilské pohoří, Meseta, Pyreneje

Světadíl Evropa
Stát Španělsko Španělsko
Horniny vápenec
Povodí Duero, Ebro, Júcar, Tajo
Souřadnice

Iberské pohoří či Iberské hory (španělsky Sistéma Ibérico či Cordillera Ibérica) je jeden z hlavních horských systémů na Iberském poloostrově, na východě Španělska. Rozkládá se od severozápadu k jihovýchodu v délce okolo 350 km, maximální šířku má 200 km. Leží na území autonomních společenství Kastilie a León, Kastilie-La Mancha, La Rioja, Aragonie a Valencie. Vyskytují se zde vrcholy jejíž nadmořská výška přesahuje 2 000 m. Nejvyšší horou je s 2 314 metry Moncayo. Na západě Iberské pohoří sousedí s Kastilským pohořím a Mesetou, na východě s pánví řeky Ebro.[1] Pohoří tvoří rozvodí mezi řekami vlévajícími se do Atlantského oceánu a Středozemního moře. Pramení zde řeky Duero, Júcar a Tajo.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Vrásnozlomové pohoří je složené z druhohorních sedimentů, s převahou vápenců. Podloží tvoří prvohorní horniny. Iberské pohoří bylo zvrásněno v třetihorách, současně s východně ležícími Pyrenejemi.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Iberské pohoří tvoří složitý systém horských pásem, náhorních plošin a kotlin. Údolí řeky Jalón rozděluje Iberské pohoří na menší, ale o něco vyšší severní část a na plošně rozsáhlejší jižní část. V severní části leží nejvyšší pohoří Sierra del Moncayo a Sierra de la Demanda s nejvyšší horou Moncayo. Vrcholy hor jsou většinou zaoblené, na svazích se místy vyskytují kamenná moře. V jižní části převládají rozsáhlé zvlněné náhorní plošiny (s nadmořskou výškou 1 100 až 1 500 m) tvořené krasovými horninami. Nejvyšší pásma rovněž přesahují 2 000 m. Ze severu k jihu je jižní část Iberského pohoří rozdělena soustavou tektonických příkopů.[2]

V pohoří rostou především jehličnaté lesy a jsou zde horské pastviny. Nachází se zde ložiska rud železa a barevných kovů.[1]

Iberské pohoří na fyzické mapě Španělska

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Universum, všeobecná encyklopedie. 4. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1066-3. S. 105.
  2. a b KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 181 - 187.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]