Provincie Valladolid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Provincie Valladolid
Provincia de Valladolid
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Valladolid in Spain.svg
Hlavní město Bandera valladolid.svg Valladolid
Souřadnice
Rozloha 8 111 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 529 159 (2014)
Hustota zalidnění 65,2 obyv./km²
Jazyk španělština
Správa regionu
Oficiální web www.diputaciondevalladolid.es
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provincie Valladolid (výslovnost: [baʎaðolið]) je provincie na severozápadě Španělska v centrální části autonomního společenství Kastilie a León. Žije zde 529 159 obyvatel v celkem 225 obcích. Rozlohu má 8 110 km2 a hustota osídlení je 65,24 obyv./km2.

Provincie má pro svou polohu a plochý povrch strategický význam jako dopravní uzel. Prochází tudy trať celostátního významu, která spojuje Madrid se severem Španělska, od Viga (Galicie) po San Sebastián (Baskicko). Prochází tudy také nejkratší pozemská (silniční) spojnice Portugalska s Francií, od severu Portugalska (Porto) na jih Francie (Hendaye). Provincie kdysi sloužila kastilskému dvoru. Sídlili zde císař Karel V. (I.), král Filip II. a Filip III., a proto se zde dochovala řada hradů a zámků. Hlavní město je památkovou rezervací a je zde významné museum soch. Provincie Valladolid se proslavila také pašijovými průvody (Semana Santa) ve Valladolidu a v obcích Medina de Rioseco a Medina del Campo.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hraničí s provinciemi Burgos, Palencia a León na severu, s provincií Zamora na západě, s provinciemi Salamanca a Ávila na jihu a s provincií Segovia na východě. Je tak jedinou španělskou provincií, která sousedí jen a pouze s provinciemi stejného autonomního regionu (Kastilie a León). Je také jedinou iberskou provincií, která nemá žádné hory.

Provincie má rozlohu 8 110 km2, leží ve středu Mesety Central, a je pro ni typický jednotvárný terén (v průměru 700 m n. m.); od roviny se odděluje oblast vápenců (několik říčních údolí). Kolem nich jsou kopce jako Montes Torozos, vrch San Cristobal (843 m n. m.) a Sardanedo (854 m n. m.); pak krajina mírných kopců; a mezi nimi takzvané „kopce“ – rokle s příkrými stěnami, jako Prado, Santovenia de la Cabezon, Pisuerga, atd. Nejvyšším bodem je Castrillo de Duero a jeho kopec Cuchillejos (933 m n. m.). Nejníže položeným místem je řeka Douro u Villafranca de Duero (626 m n. m.).

Klima[editovat | editovat zdroj]

Kontinentálně-středozemské klima je typické pro Mesetu Central, leží v provincii Valladolid. Je podobné typickému mediteránnímu, ale s prvky kontinentálního klimatu, s extrémnějšími teplotami. V klimatu se neprojevuje vliv moře, proto jsou tu teploty nejextrémnější v celém Španělsku, s teplotními rozdíly až 18.5 Cº. Léto je nejsušším obdobím a velmi často teploty dosahují 30 °C, sporadicky přes 35 °C. Ale v zimě bývá jen kolem 0 °C, led se tvoří jen za jasných nocí a sněží sporadicky, objevují se však mrznoucí mlhy. Tento severní španělský region je s ostatními provinciemi Kastilie a Leonu nejstudenějším regionem jižní Evropy. Srážková činnost je velmi obdobná jako jinde ve Středozemí, mezi 400 - 600 mm, vrcholí na jaře a na podzim. Snižující se vliv moře vede k tomu, že místní klima je sušší.

Vznik provincie[editovat | editovat zdroj]

Valladolidská provincie byla zřízena královským dekretem z 29. října 1833 z podnětu ministra Javiera de Burgos v důsledku Burgosovy správní reformy roku 1833. Sídlem provinčních orgánů je Palacio de Pimentel ve Valladolidu již od roku 1875, kdy byla budova zakoupena provinční vládou.

Politické rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Současná provincie není oficiálně správně rozdělená, ale historicky se člení na 8 comarcas:

Tierra de Campos ("Země polí")

Montes Torozos ("Torozosské hory")

Campiña del Pisuerga ("Pisuergská krajina")

Páramos del Esgueva ("Esguevaská vřesoviště")

Tierra del Vino ("Země vína")

Tierra de Pinares ("Země borovic")

Campo de Peñafiel ("Peñafielské pole")

Tierra de Medina ("Země Medina")

Znak provincie[editovat | editovat zdroj]

Je odvozen od znaku města: V červeném poli 5 zvlněných špic, rostoucích z pravého boku. Na stříbrném lemu osm zlatých kastelů (porušení heraldických pravidel). Klenot: otevřená královská koruna. Štítonoši: dva přirození lvi s červenými jazyky, držící pergamen (Jde vlastně o kartuš kolem znaku v přirozené barvě pergamenu). Jsou naloženi na "vavřínový" kříž sv. Ferdinanda. Štít je ovinut stuhou ve španělských barvách, přeložená osmi štítky, odpovídající,i starým soudním okresům.

Kříž svatého Fernanda provincie obdržela stejně jako například Navarra za svůj postoj za Občanské války (byla na straně nacionalistů).Městu Valladolid byl Kříž sv. Ferdinanda s vavříny (Cruz laureada de San Fernando) udělen 17.7. 1939 (Navaře již roku 1939). Provinční deputace přijala kříž do svého znaku roku 1943 bez rozhodnutí plenárního zasedání a bez příslušného udělení - zřejmě v upomínku na vyznamenání města Valladolid. V roce 2009 se objevily požadavky levicových politiků na jeho vypuštění ze znaku provincie. Objevil se dokonce názor, že jeho umístění v provinčním znaku (a potažmo ve znaku města) odporuje zákonu (jde o zákon " Ley 52/2007, de 26 de diciembre, comúnmente conocida como la de la «Memoria Histórica», článek 15.1).[1]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis a oficiální vyobrazení znaku provincie na stránkách provinční deputace (španělsky)
  2. článek "IU pide a la Diputación de Valladolid que retire de su escudo provincial la Cruz Laureada de San Fernando", z elektronického vydání listu Nacional, 17. 12. 2009.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ESPARZA, Andoni. LA CRUZ DE VALLADOLID, In: Emblemata, 14 (2008), [online]. Zaragoza: Institución Fernando el Católico, 2008. Dostupné online.