Praha-Uhříněves (nádraží)

Praha-Uhříněves
	nádražní budova
Stát	Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Uhříněves)
Souřadnice	50°2′1,79″ s. š., 14°35′28,71″ v. d.
	Praha-Uhříněves Praha-Uhříněves, Praha
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	549568
Trať	Praha – České Budějovice
Nadmořská výška	290 m n. m.
V provozu od	1871
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (3)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	autobus
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Uhříněves je železniční stanice na dvoukolejné elektrizované trati z Prahy do Českých Budějovic. Stojí v zástavbě v západní části obce v ulici U Starého nádraží 262/2. Stanice je součástí Pražské integrované dopravy.

Historie

Železniční stanice v Uhříněvsi byla otevřena 14. prosince 1871 současně se zprovozněním Dráhy císaře Františka Josefa. Stará budova nádraží stojí blíž Říčanům a slouží stále potřebám Českých drah, nová budova byla postavena roku 1915 a je shodná s nádražím v Hostivaři. Podle původního nádraží se jmenuje přilehlá ulice U Starého nádraží, ze které vede vstup také do nové budovy.^[1]

Popis

Stanice včetně úseku tratě Praha-Hostivař - Strančice na IV. tranzitním koridoru prošla v letech 2005-2008 rekonstrukcí. Před výpravní budovou je 6 dopravních a 1 manipulační kolej. Jedno nástupiště se nachází přímo u výpravní budovy, druhé nástupiště je ostrovní a s prvním je spojeno podchodem se dvěma výtahy. K přístupu na zvýšené první nástupiště z krytého peronu výpravní budovy slouží dva schody a nájezdová rampa, která je opatřena zábradlím.^[1]

Při rekonstrukci stanice byly zrušeny oba úrovňové železniční přejezdy na říčanském zhlaví - přejezd ulice Františka Diviše byl nahrazen podjezdem a místo přejezdu ulice K Dálnici je pouze podchod. Hostivařské zhlaví bylo posunuto a obvod stanice tím prodloužen o 1,2 kilometru až před zastávku Praha-Horní Měcholupy.^[1]

Před rekonstrukcí bylo ve stanici elektromechanické zabezpečovací zařízení se dvěma stavědly - číslo 1 na říčanském zhlaví a číslo 2 na hostivařském zhlaví. Každé stavědlo bylo obsazeno jedním signalistou. Po dubnu 2006 přestala být obsazována a provoz je řízen z dopravní kanceláře; budova stavědla číslo 1 byla v březnu 2007 zbořena. Návěstidla jsou i po přestavbě stanice světelná.^[1]

Drážní vodní věž

Věž drážního vodojemu typu rakouských drah byla postavena současně s výstavbou trati roku 1871. Jedná se o dvoupodlažní hranolovou věž se stanovou střechou, která je zakončená hromosvodem. Její horní patro stojí na krakorcích, které zdobí fasádu.

Nádrž umístěná pod střechou měla možnost vytápění kouřovodem z kotle, který stál v přízemí stavby. Věž sousedila s uhelnou, čerpací stanice dopravovala do vodojemu vodu z místního zdroje - pravděpodobně studny.

Se zánikem parní trakce na trati byl provoz ve vodárně ukončen. Stavba prošla citlivou rekonstrukcí, při níž bylo vnitřní zařízení demontováno. Sestavu původní technologie lze odvodit z dispozice stavby.

Nákladní doprava

V sousedství stanice se nachází kontejnerové překladiště, ke kterému vede z nádraží vlečka. Tento velký kontejnerový terminál má kolejiště, jehož délka dosahuje 11 km. Posun je zajišťován motorovými lokomotivami řady 740. Dvě zpětné odbočky do terminálu jsou vedeny z třetí koleje od kolejového přejezdu u Horních Měcholup.^[1]

Vlečky

Při rekonstrukci koridoru byl počet vleček snížen na 3.

Vlečka D+D a Silnice byla napojena úvratí z nově vybudované kusé koleje a je používána k vykládce uhlí
Vlečka Pragochema (Synthesia, Barvy a laky, Pragolak) vede úvratí ve směru od Hostivaře, nepoužívá se a po dobu rekonstrukce kolejiště sloužila k odstavování vozů.
Vlečka ke kontejnerovému terminálu

Zrušené vlečky

Cihelny - z říčanského zhlaví (ve směru ud Prahy vpravo od trati)
původní vlečka D+D a Silnice (úvratí z vlečky Cihelny)
Nábytek (ve směru od Prahy vlevo od trati)
Hospodářské družstvo ( Jednota, úvratí z vlečky Nábytek, před zahájením rekonstrukce kolejiště sloužila k odstavování vozů).^[1]

Turismus

Z nádraží vedou turistické značené trasy 0008 do Úval, 1003 do Klánovic a 3059 do Kateřinek v Praze. Turisté mohou také využít cyklostezku A239.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Uhříněves. [cit. 2018-07-01]. Dostupné z WWW.Archivováno 20. 3. 2007 na Wayback Machine.

Literatura

MAHEL, Ivo. Nádraží a železniční tratě. 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 195 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-298-3. S. 49-52.
JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. Kapitola Drážní vodojemy. Nádraží Uhříněves. S. 56-57.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Uhříněves na Wikimedia Commons
České dráhy: Praha-Uhříněves
Praha-Uhříněves na Atlas Drah

[vhd-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Uhříněves. [cit. 2018-07-01]. Dostupné z WWW.Archivováno 20. 3. 2007 na Wayback Machine.

[1]