Praha-Krč (nádraží)

Praha-Krč
	Pohled na nádražní budovu z ulice Před nádražím
Stát	Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Krč)
Souřadnice	50°2′3,48″ s. š., 14°26′45,96″ v. d.
	Praha-Krč Praha-Krč, Praha
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	571562
Tratě	Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš, Praha-Běchovice – Praha-Radotín
Nadmořská výška	215 m n. m.
V provozu od	1882
Zabezpečovací zařízení	RZZ AŽD 71
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (3)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	autobus
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Krč je železniční stanice ležící na trati Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš. Nachází se v Praze v Krči nedaleko od Krčského zámku v Krčském údolí na adrese Před Nádražím 68/2.

V příštích letech^[kdy?] je plánována demolice současné nádražní budovy a úprava okolí v souvislosti s výstavbou plánované stejnojmenné stanice linky D pražského metra.^[2]^[3]

Historie

Původní nádraží

Původní nádraží bylo vystavěno roku 1882 na trati Nusle–Modřany, která měla sloužit rychlému a lacinému spojení modřanského cukrovaru s Prahou. Stálo jižně od trati v ulici U Krčského nádraží východně od křižovatky s ulicí U Společenské zahrady v místech železničního podchodu.^[4] Bylo zdemolováno v roce 1964 při přestavbě nádraží v rámci dobudovávání pražského železničního uzlu, konkrétně Železniční jižní spojky vedoucí z Radotína na seřaďovací nádraží Vršovice.

Nové nádraží

V roce 1964 byla náhradou postavena nová nádražní budova severně od trati, na pravé straně trati ve směru k nádraží Braník. Nové nádraží tak bylo situováno do centra Dolní Krče, které však později v osmdesátých letech muselo ustoupit výstavbě silniční Jižní spojky, nyní se tedy nádraží nachází prakticky mimo zástavbu.

Plánovaná demolice budovy nádraží

15. dubna 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr spolu s generálním ředitelem Dopravního podniku hl. m. Prahy Petrem Witowským oznámili, že se vedení Prahy a DPP předběžně dohodly, že kvůli stavbě nového metra D koupí od Správy železniční dopravní cesty výpravní budovu železniční stanice Praha–Krč. Zatím nebylo jasné, zda kupcem bude dopravní podnik, nebo hlavní město Praha, a transakci měla muset schvalovat vláda. Podle ředitele DPP pravděpodobně bude nutné budovu zbourat a postavit novou.^[5] Dopravní podnik by v nové budově chtěl zřídit dispečink pro plánované metro D. Správa železnic by tam současně chtěla umístit i svoje technologie pro železnici.^[2]^[6]

Popis stanice

Stanice je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením (RZZ) AŽD 71 cestového systému s tlačítkovou volbou. Pult RZZ je umístěn v dopravní kanceláři ve výpravní budově, kde jej ovládá výpravčí. U výpravní budovy se nachází dopravní kolej č. 3, následují dopravní koleje č. 1 (hlavní staniční kolej pro směr Vršovice – Braník), 2, 4, 6, 8 (hlavní staniční kolej pro směr Zahradní Město – Radotín) a 10. Za nimi se nalézají ještě dvě průběžné manipulační koleje č. 12 a 14. Na vršovickém zhlaví pokračuje kolej č. 12 jako vlečka pražského metra do depa Kačerov. Na stejném zhlaví odbočuje z koleje č. 14 vlečka Podaný.^[1]

Cestujícím slouží dvě nástupiště: u budovy je vnější nástupiště č. 1 u koleje č. 3, dále se nachází vnitřní nástupiště č. 2 mezi kolejemi č. 1 a 2 (přístup na toto nástupiště je po přechodu v km 6,165 přes kolej č. 3).^[1]

Ve směru od odbočky Tunel je stanice kryta vjezdovým návěstidlem RL v km 7,071, od Prahy-Braníka návěstidlem L v km 6,671 (= km 7,071 trati od Prahy-Radotína), z opačné strany pak návěstidly S od Prahy-Vršovic a VS od Prahy-Zahradního Města.^[1]

Provoz ve všech čtyřech traťových úsecích vycházejících ze stanice je zabezpečen pomocí automatických hradel (AHr) se zjišťováním volnosti pomocí počítačů náprav. Úseky do Prahy–Braníka a Prahy–Zahradního Města jsou bez oddílových návěstidel, v úseku do odbočky Tunel se nachází oddílová návěstidla AHr Branický pivovar, v úseku do Prahy–Vršovic jsou oddílová návěstidla AHr Michle.^[7]

Vlečka pražského metra

V roce 1971 byla do nádraží zaústěna jednokolejná trať pražského metra z depa Kačerov, která díky stejnému rozchodu vagonů metra i železnice a speciálním naváděcím kolejničkám může sloužit oběma dvěma typům vozidel. Vlečka je využívána při nasazování nových souprav metra do provozu a také jako testovací trať pro síť pražského metra.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Plánek stanice Praha-Krč. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019.
↑ ^a ^b SCHMIDT, Daniel. Dopravní podnik plánuje zbourat budovu nádraží v Krči. krcakzije.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
↑ Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online.
↑ Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 22. Vydáno v září 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.
↑ SŮRA, Jan. Praha koupí kvůli metru D nádraží v Krči, význam stanice vzroste. Pražský deník. 2019-04-15. Dostupné online [cit. 2024-05-12].
↑ Budova nádraží v Krči půjde k zemi: Nahradí ji nová s dispečinkem pro metro D. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
↑ Staniční řád železniční stanice Praha-Krč. Praha: Správa železnic, 2022.

Literatura

DŽURNÝ, Jakub. Praha-Vršovice + zastávka [online]. Pacifikem.cz, 2. 1. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupné online.
BERKA, Miroslav. Posázavský Pacifik. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1991. 189 s. ISBN 80-7030-135-X. Kapitola Výstavba posázavské železnice, s. 17.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Krč na Wikimedia Commons
České dráhy: Praha-Krč
Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Krč. Archivováno 27. 6. 2018 na Wayback Machine. prahamhd.vhd.cz.
Praha-Krč na Atlas Drah
Praha-Krč /původní lokalita/ na Atlas Drah
Článek o stanici na stránkách www.pacifikem.cz
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.67. Městská knihovna v Praze.

[planek-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Plánek stanice Praha-Krč. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019.

[:0-2] SCHMIDT, Daniel. Dopravní podnik plánuje zbourat budovu nádraží v Krči. krcakzije.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.

[3] Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online.

[4] Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 22. Vydáno v září 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.

[5] SŮRA, Jan. Praha koupí kvůli metru D nádraží v Krči, význam stanice vzroste. Pražský deník. 2019-04-15. Dostupné online [cit. 2024-05-12].

[6] Budova nádraží v Krči půjde k zemi: Nahradí ji nová s dispečinkem pro metro D. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.

[7] Staniční řád železniční stanice Praha-Krč. Praha: Správa železnic, 2022.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany	Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Michle – Praha-Kačerov – Praha-Krč – Praha-Braník – Praha-Modřany zastávka – Praha-Modřany – Praha-Komořany – Praha-Zbraslav – Dolní Břežany-Jarov – Vrané nad Vltavou – Skochovice – Odb Skochovice (>> Dobříš) – Davle-Libřice – Davle – Petrov-Chlomek – Petrov u Prahy – Luka pod Medníkem – Jílové u Prahy – Kamenný Přívoz – Prosečnice – Krhanice – Chrást nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Pecerady – Poříčí nad Sázavou-Svárov – Poříčí nad Sázavou – Čerčany

Vrané nad Vltavou – Dobříš	(Praha hlavní nádraží <<) Vrané nad Vltavou – Skochovice – Odb Skochovice – Měchenice – Klínec – Bojov – Bojanovice – Čisovice – Rymaně – Mníšek pod Brdy – Nová Ves pod Pleší – Malá Hraštice – Mokrovraty – Stará Huť – Dobříš