Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže (Šťáhlavy)
| Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavech | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus s barokními prvky |
| Architekt | Antonín Pichler |
| Výstavba | 1810 |
| Stavebník | Jan Vojtěch Czernin z Chudenic |
| Současný majitel | Obec Šťáhlavy |
| Poloha | |
| Adresa | Šťáhlavy,  Česko |
| Ulice | Komenského |
| Souřadnice | 49°40′48,92″ s. š., 13°29′50,85″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35622/4-488 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže je klasicistní stavba s barokními prvky z roku 1810 na Starém hřbitově ve Šťáhlavech v okrese Plzeň-město. Sloužila jako pohřebiště majitelů šťáhlavského panství – Czerninů z Chudenic a Waldstein-Wartenbergů. Budova je památkově chráněná[1] a je v majetku obce.[2]
Historie a architektura[editovat | editovat zdroj]
V roce 1710 koupila zadlužené šťáhlavské zboží od Jana Jindřicha Kokořovce z Kokořova († 1721) Anna Josefa[3][4] (Antonie Josefa)[5][6] Czerninová, rozená z Khünburgu (1685–1755) pro svého syna Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710–1739) z nedrahovické větve rodu. O pět let později přikoupila ještě Nebílovy.[6]
Kapli nechal postavit v roce 1810 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746–1816) z chudenické větve ve východní části nově založeného hřbitova na jeho podélné ose. Volně stojící zděná omítaná centrální stavba v klasicistním stylu s barokními prvky byla zbudována architektem Antonínem Pichlerem na půdorysu pravidelného oktogonu (osmiúhelníka).[2]
Hlavní vstup je přibližně orientovaný východním směrem. Čelní stěnu zdobí nízký trojúhelný štít. Kamenný portál má stlačený záklenek a esovitá sedla, jeho hlavní klenák s penízky prorůstá supraportu a podpírá zvlněnou nadpražní římsu, kterou nesou dvě konzolky. Dvoukřídlové dveře s kazetami a rozvilinovými závěsy pocházejí z počátku 19. století.[1]
Stěny nad přesazeným hrubě omítnutým soklem jsou lemovány lizénovými rámy, které nesou hladké kladí. Plochy stěn jsou z drsné omítky. Obdélná okna mají půlkruhové záklenky, hlavní klenák v hladkých šambránách je doplněn kanelurou. V soklu jsou malé větráky, které vedou do vlastní hrobky v podzemí. Korunní římsa má jednodušší profilaci.[1]
Nižší střecha má zvonový tvar, je plechem pobitá a zakončená hrotnicí s křížkem.[1]
V obvodní zdi hřbitova proti vstupu do kaple jsou železná dvoukřídlá vrata mezi hranolovými omítanými pilířky s fabionovou římsou s nízkou komole jehlancovou stříškou z bobrovek, která je zakončena kamennou koulí.[1]
Po Czerninech zdědili Šťáhlavy Waldstein-Wartenbergové, vlastnili je v letech 1816–1945.[6] Kaple spadala pod šťáhlavskou farnost, později pod farnosti Starý Plzenec. V prosinci 2020 schválilo zastupitelstvo obce darovací smlouvu, na jejímž základě přešla hřbitovní kaple z majetku církve do majetku obce.[2]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní prostor je sklenut osmibokou kupolí, jejíž klenební pole jsou lemována plochými rámy. Kopule spočívá na dórském kladí, které nesou koutové toskánské pilastry na soklech. Po obvodu okenních špalet jsou šambrány s lištou a ozdobným hlavním klenákem, který se dotýká architrávu kladí. Nade dveřmi se nachází stlačený záklenek. Dlažbu tvoří kamenné desky. Ve východní části je deska kryjící vstup do hrobky.[1]
Uprostřed prostoru je umístěn obdélníkový náhrobek Czerninů z Chudenic, který je chráněn prostým železným zábradlím z prutů s čočkovými prstenci uprostřed výšky. Vyšší hranolová tumba stojí na hranolovém soklu, má sedlovou stříšku mezi 2 štítky, vrchol tvoří váza. Nároží jsou ozdobeny zahalenými karyatidami, podle kterých se zalamuje soklík a kladí, a nad nimi jsou po stranách štítů postavičky puttů – géniů s oválnými štítky a se smuteční, dolů obrácenou pochodní. Na bočních stěnách jsou nápisové desky, zatímco na čelních oválné erby s korunou. Autorem sochařské výzdoby byl Ignác Platzer.[1]
Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]
V podzemí kaple je rodová hrobka majitelů panství a pozdějšího velkostatku.[pozn. 1] V roce 1901 byla hrobka rozšířena o novou část až pod oltář. Dne 14. dubna 1920 došlo ke vloupání do hrobky.[2] V kapli bylo pochováno sedm osob z rodu Czerninů a Waldstein-Wartenbergů.[2]
Chronologicky podle data úmrtí[editovat | editovat zdroj]
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][7] Zeleně jsou vyznačeni Czerninové, fialově Waldstein-Wartenbergové a žlutě manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněny majitelé šťáhlavského panství, resp. velkostatku.
Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). Chudenická větev vymřela v roce 1816.
První písemná zmínka o předcích Waldsteinů je také už z 12. století, kdy je k roku 1159 zaznamenán komorník druhého českého krále Vladislava I. Markvart.[8][9] Zde jsou však generace počítány až od Zdeňka z Waldsteinu (1260 – asi 1304). Mnichovohradišťská rodová linie, kterou založil František Arnošt z Waldsteinu (1705–1748) žije dodnes.[10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (9.) | Josefina[2] nebo Marie Josefa[11] nebo Marie Terezie[4] z Thun-Hohensteinu | 30. 1. 1746 | Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha – 21. 5. 1788 Praha |
3. 2. 1770[4] nebo srpen 1772:[11] Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (č. 2) |
1810 | |
| po 1770 | Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu 25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice | ||||||
| 2. | 9. | Jan Vojtěch Czernin z Chudenic  |
10. 4. 1746 | Heřman Jakub Czernin z Chudenic 1706/1715 – 15. 11. 1784 |
3. 2. 1770[4] nebo srpen 1772:[11] Josefina[2] nebo Marie Josefa[11] nebo Marie Terezie[4] z Thun-Hohensteinu (č. 1) |
1816[2] | Skutečný císařský rada a komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1790–1816) majitel panství Šťáhlavy, Nebílovy, Veselí, pán na (Starém) Plzenci, Radyni a Chocenicích, stavebník zámku Kozel. Svůj majetek odkázal prasynovci Kristiánu Vincenci z Waldstein-Wartenbergu.[11] |
| 2. 6. 1816 Šťáhlavy[12][13] | Marie Ernestina ze Šternberka 9. 5. 1718 – 7. 2. 1747 |
asi 1802: Marie Eleonora z Hackelberg-Landau 14. 5. 1786 – 29. 6. 1858 | |||||
| 3. | 19. | Tekla z Waldstein-Wartenbergu | 30. 8. 1819[7] (?) | Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu 2. 1. 1794 Praha – 24. 12. 1858 Praha |
1819[14][2] | Zemřela jako dítě ve věku 7 týdnů.[15] | |
| 8. 10. 1819 zámek Kozel[15] | Marie Františka z Thun-Hohensteinu 21. 8. 1793 – 20. 1. 1861 | ||||||
| 4. | (20.) | Františka z Thun-Hohensteinu | 3. 8. 1852 Žehušice[16][17] | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 21. 12. 1817 Žehušice – 6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří |
18. 5. 1873 Praha: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6) |
1894 | Dáma Řádu hvězdového kříže (1878).[17] Narodily se jí následující děti:
|
| 24. 7. 1894 Karlovy Vary | Johana ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 16. 5. 1827 Praha – 8. 5. 1892 Innsbruck | ||||||
| 5. | (20.) | Josefina z Rumerskirchu | 4. 9. 1848 Církvice[17][pozn. 2] nebo Praha[18] | Gottfried z Rumerskirchu 24. 8. 1815 – 22. 7. 1891 Praha[18] |
7. 11. 1898 Vídeň: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6) |
Pohřeb (30. 11.) 2. 12. 1901[19] | Bezdětná. |
| 28. 11. 1901 Praha[19][17] | Luisa Goldsteinová † 23. 4. 1870[18] | ||||||
| 6. | 20. | Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu | 4. 2 1849 Praha | Arnošt František z Waldstein–Wartenbergu 10. 10. 1821 Praha – 1. 8. 1904 Praha |
18. 5. 1873 Praha: Františka z Thun-Hohensteinu (č. 4) |
1913 | Císařský komoří (1878), c. k. tajný rada (1904), nejvyšší dědičný kráječ Českého království (1904–1913), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátu Mnichovo Hradiště a dědic majorátu vymřelé duchcovské větve rodu.[17] |
| 28. 6. 1913 Brioni | Anna Marie ze Schwarzenbergu 20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha |
7. 11. 1898 Vídeň: Josefina z Rumerskirchu (č. 5) | |||||
| 1. 2. 1904 Praha: Marie z Rumerskirchu (č. 7) | |||||||
| 7. | (20.) | Marie Waldstein-Wartenbergová, rozená z Rumerskirchu | 31. 1. 1852 Olomouc | Gottfried z Rumerskirchu 24. 8. 1815 – 22. 7. 1891 Praha[18] |
1. 2. 1904 Praha: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6) |
1956 | Palácová dáma,[17] zemřela ve věku téměř 104 let. Bezdětná. |
| 30. 12. 1955 Praha | Luisa Goldsteinová † 23. 4. 1870[18] |
Příbuzenské vztahy pohřbených[editovat | editovat zdroj]
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Modře je vyznačen dědic czerninského majetku Kristián Vincenc z Waldsteina-Wartenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Heřman Jakub Czernin z Chudenic † 1784 | Marie Arnoštka ze Šternberka 1718–1747 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| František Antonín Desfours 1730–1822 | Marie Antonie Czerninová z Chudenic 1744–1805 | 1. I. Terezie z Thun-Hohensteinu 1746–1770 | 2. Jan Vojtěch Czernin z Chudenic 1746–1816 | II. Eleonora z Hackelbergu 1786–1858 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Marie Antonie Františka Desfours 1772–1813 | Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu 1764–1832 | II. Arnoštka Zuzana Breunner 1784–1849 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu 1794–1858 | Marie Františka z Thun-Hohensteinu 1793–1861 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 3. Tekla z Waldstein-Wartenbergu 1819–1819 | I. Anna Marie ze Schwarzenbergu 1830–1849 | Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu 1821–1904 | II. Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu 1835–1909 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4. I. Františka Johana z Thun-Hohensteinu 1852–1814 | 6. Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu 1849–1913 | 5. II. Josefina z Rumerskirchu 1848–1901 | Adolf Arnošt z Waldstein-Wartenbergu 1868–1930 | Sofie Hoyos 1874–1922 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 7. III. Marie z Rumerskirchu 1852–1955 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Arnošt z Waldstein-Wartenbergu 1874–1875 | Josefina z Waldstein-Wartenbergu 1877–1941 | Kunibert Raimund z Lamberg-Greifenfelsu 1886–1930 | dítě[20] z Waldstein-Wartenbergu † den po porodu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Majitelé šťáhlavského panství mezi lety 1710–1945 byli:
1. 1710–1739 František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739; z nedrahovické větve; do roku 1730, kdy se stal plnoletým, panství spravovala jeho matka)
2. 1739–1784 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1706–1784; z chudenické, také zvané švihovské větve; pohřben v kostele sv. Martina ve Chválenicích)
3. 1784–1816 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746–1816)
4. 1816–1858 Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858, pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti)
5. 1858–1904 Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904, pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti)
6. 1904–1913 Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913)
7. 1913–1930 Adolf Arnošt Waldstein-Wartenberg (1868–1930, pohřben vedle Waldsteinské kaple na hřbitově v Doksech)
8. 1930–1945 Karel Arnošt Waldstein-Wartenberg (1897–1985) - ↑ V matrice Církvice (okres Kutná Hora) [1] nefiguruje.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i KEPKOVÁ, Jana. Hřbitovní kaple Povýšení svatého Kříže na Starém hřbitově přejde do majetku obce. Š+Š Obecní noviny. Roč. 2021, čís. únor, s. 15. Dostupné online [cit. 2021-12-13].
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem. Praha: Euromedia Group a. s., 2021. 51 s. ISBN 978-80-242-7274-0. Dále jen Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem.
- ↑ a b c d e f MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠAROCH, Josef Vojtěch. Šťáhlavské památky. [s.l.]: [s.n.], 1986. Dostupné online. S. 9. Dále jen Šťáhlavské památky.
- ↑ a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 332 s.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 293.
- ↑ NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 10.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 429.
- ↑ a b c d e Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem, s. 18
- ↑ Matrika zemřelých 1814–1877, rok 1816, pag. 6v, farnost Šťáhlavy [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem, s. 19
- ↑ Šťáhlavské památky, s. 10
- ↑ a b Matrika zemřelých 1814–1877, rok 1819, pag. 11v, farnost Šťáhlavy [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1837–1862, rok 1852, pag. 128v, Žehušice, farnost Chotusice [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 430
- ↑ a b c d e Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser. Gotha: Justus Perthes, 1895. Dostupné online. S. 919.
- ↑ a b Matrika zemřelých 1896–1937, rok 1901, pag. 41v, farnost u sv. Tomáše, Praha-Malá Strana [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Po stopách Valdštejnů, s. 144
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons
