Pilátův soud
Pilátův soud | |
---|---|
Ježíš a Pilát od Williama Holea | |
Základní informace | |
Soud | pretorium |
Datum zahájení | 30 nebo 33 n. l. |
Datum rozhodnutí | týž den |
Osoby | |
Žalovaný | Ježíš Kristus |
Soudci | Pontský Pilát |
Historie procesu | |
Předchozí | Sanhedrinský soud |
Další postup | Po procesu u Piláta a Herodesově soudu byl Ježíš odsouzen k smrti |
V kanonických evangeliích se Pilátův soud vztahuje na soudní proces s Ježíšem v pretoriu před Pontským Pilátem, kterému předcházel sanhedrinský proces. V Lukášově evangeliu Pilát zjišťuje, že Ježíš jako Galilejec patří do jurisdikce Heroda Antipy, a proto se rozhodne poslat Ježíše k Herodovi. Po výslechu Ježíše, kdy se mu dostane jen velmi málo odpovědí, Herodes nepovažuje Ježíše za hrozbu a vrací ho Pilátovi.
V Janově evangeliu – Jan 18, 28 – 19, 13 (Kral, ČEP) se Pilát objevuje spíše jako obhájce, který obhajuje Ježíšův případ, než jako soudce při oficiálním slyšení.[1] Jeho „přecházení sem a tam“, tedy Pilátův pohyb sem a tam zevnitř pretoria na venkovní nádvoří, naznačuje jeho „váhavý postoj“.[2]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Jako prefekt římské Judeje byl Pilát podřízen římskému legátovi v Sýrii. Pilát sídlil na pobřeží v Cesareji Maritimě. Při příležitostech, kdy musel být v Jeruzalémě, využíval jako své pretorium neboli správní sídlo v palácovém komplexu, který nechal postavit Herodes Veliký.[3] Palác se nacházel v západní části horního města a sloužil jako pohodlné sídlo i pevnost.
První poutníci do Jeruzaléma obvykle ztotožňovali pretorium s pevností Antonia, kde začíná tradiční křížová cesta. Archeologické nálezy, které datují zbytky pevnosti do 2. století n. l., stejně jako napjatá situace vyžadující, aby se Pilát nacházel v blízkosti Druhého chrámu jako centra velikonočních aktivit, však potvrzují Herodův palác.[4]
Markovo evangelium používá pro označení pretoria slovo aulé („síň“, „palác“).[4] Starší ze Sanhedrinu z obavy před znesvěcením nevstupovali do soudní síně a Pilát s nimi diskutoval mimo pretorium.[4] Mimo vlastní pretorium se nacházel prostor zvaný „Na dláždění“ (hebrejsky Gabbatha),[5] kde se nacházelo Pilátovo soudcovské křeslo (řecky béma), na kterém hovořil se staršími.[4]
Evangelijní vyprávění
[editovat | editovat zdroj]Přehled
[editovat | editovat zdroj]Ježíšův soud je převyprávěn ve všech čtyřech kanonických evangeliích: Matouš – Mt 26, 57 – 27, 31 (Kral, ČEP), Marek – Mk 14, 53 – 15, 20 (Kral, ČEP), Lukáš – Lk 22, 54 – 23, 26 (Kral, ČEP) a Jan – Jan 18, 13 – 19, 16 (Kral, ČEP).[6] Soudní proces lze rozdělit do čtyř epizod:
- sanhedrinský proces s Ježíšem (před Kaifášem nebo Annášem);
- Ježíšův soud u Pilátova soudu (podle Lukáše krátce také u soudu Heroda Antipy);
- Pilátovo zvažování názoru davu, aby dal Barabášovi amnestii a Ježíše odsoudil k smrti, a
- odvedení Ježíše římskými vojáky (podle Jana velekněžími) a špatné zacházení s Ježíšem a/nebo jeho zesměšňování (podle Lukáše a Jana se tak stalo ještě před Ježíšovým odsouzením Pilátem, podle Marka a Matouše až po jeho odsouzení).[6]
Ve všech čtyřech evangeliích figuruje Petrovo zapření jako dodatečné vyprávění během sanhedrinského procesu, zatímco Matouš přidává dodatek během procesu před Pilátem, kde evangelium vypráví o sebevraždě Jidáše Iškariotského.[6]
Protože náboženství vyznávaná Izraelity (judaismus druhého chrámu) a Římany (náboženství ve starém Římě) se lišila,[7] a protože Jeruzalém byl v té době součástí římské Judeje, neměla obvinění sanhedrinu proti Ježíšovi před Pilátem žádnou váhu. Ze tří obvinění vznesených farizejskými vůdci („kažení národa“, „zákaz placení daní“ a „pobuřování proti římské říši“) si Pilát vybral třetí a ptal se: „Ty jsi židovský král?“. Ježíš odpovídá: „Ty jsi to řekl.“[8] Poté slyšení pokračuje[9] a Pilát se nakonec Ježíše ptá: „Co je pravda?“.[10] To říká poté, co se dozví, že Ježíš si nechtěl nárokovat žádné pozemské království. Nebyl tedy politickou hrozbou a mohl být považován za nevinného v takovém obvinění.[11] Pilát na odpověď nečeká: J. B. Phillips uvádí, že Pilát „šel rovnou zase ven“,[12] a lord Bacon se domníval, že Pilát „žertoval“, když tuto otázku položil.[13]
Venku Pilát veřejně prohlašuje, že nenašel žádný důvod, aby Ježíše obvinil, a ptá se zástupu, zda chtějí Ježíše propustit. Ti místo toho požadovali propuštění Barabáše a volali po Ježíšově smrti. Z obavy před vzpourou Pilát ustupuje. Univerzální pravidlo římské říše omezovalo trest smrti striktně na tribunál římského místodržitele[14] a Pilát se rozhodl veřejně si umýt ruce, protože se na Ježíšově smrti nepodílel. Nicméně vzhledem k tomu, že ukřižování mohla nařídit pouze římská autorita a že trest vykonali římští vojáci, byl Pilát odpovědný za Ježíšovu smrt, což Reynolds Price popisuje jako projev obratné diplomacie v zákulisí.[15]
Komentář
[editovat | editovat zdroj]Filón Alexandrijský, který měl na Piláta negativní názor, se zmiňuje o tom, že nařizoval popravy bez soudů.[16]
Archeolog Šimon Gibson tvrdí, že nedávné vykopávky odhalily monumentální bránu na západní straně Herodova paláce (pretoria), která by mohla být místem, kde se konal Ježíšův soud. Poznamenává také, že „tyto archeologické pozůstatky velmi dobře odpovídají Janovu popisu místa Ježíšova dočasného uvěznění a soudu před Pilátem a dvěma topografickým prvkům, které jsou zmiňovány jako: lithostrotos a gabbatha.“[17]
Narativní srovnání
[editovat | editovat zdroj]Následující srovnávací tabulka vychází především z Českého ekumenického překladu Nového zákona.[18]
Matouš | Marek | Lukáš | Jan | |
---|---|---|---|---|
Sanhedrinský soud před Kaifášem (Matouš, Marek, Lukáš) nebo Annášem (Jan) | Mt 26, 57–67 (Kral, ČEP)
|
Mk 14, 53–65 (Kral, ČEP)
|
Lk 22, 54–71 (Kral, ČEP)
|
Jan 18, 13–28 (Kral, ČEP)
|
Soud před Pilátem (Lukáš: a také před Herodem Antipou) | Mt 27, 1–14 (Kral, ČEP)
|
Mk 15, 1–5 (Kral, ČEP)
|
Lk 23, 1–12 (Kral, ČEP)
|
Jan 18, 28–38 (Kral, ČEP)
|
Ježíš versus Barabáš | Mt 27, 15–26 (Kral, ČEP)
|
Mk 15, 6–15 (Kral, ČEP)
|
Lk 23, 13–25 (Kral, ČEP)
|
Jan 18, 39 – 19, 16 (Kral, ČEP)
|
Ježíš vlečen k ukřižování | Mt 27, 27–31 (Kral, ČEP)
|
Mk 15, 16–20 (Kral, ČEP)
|
Lk 23, 26 (Kral, ČEP)
|
Jan 19, 16 (Kral, ČEP) |
Chronologické srovnání
[editovat | editovat zdroj]Přibližné chronologické srovnání vyprávění o umučení Ježíše podle Markova a Janova evangelia. Každý úsek ('1' až '28') představuje 3 hodiny času.[19]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilate's court na anglické Wikipedii.
- ↑ BOND, Helen Katharine. Pontius Pilate in History and Interpretation. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-521-63114-9. S. 159. (anglicky)
- ↑ SCHNACKENBURG, Rudolf. John. Svazek 3. New York: Crossroads, 1980-1990. S. 446 č. 5. (anglicky)
- ↑ CHAPMAN, David Wallace; SCHNABEL, Eckhard J. The Trial and Crucifixion of Jesus: Texts and Commentary. [s.l.]: Mohr Siebeck, 2015. Dostupné online. ISBN 9783161537868. S. 161. (anglicky)
- ↑ a b c d BROMILEY, Geoffrey W. International Standard Bible Encyclopedia. Svazek K-P. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans Publishing, 1995. S. 929. (anglicky)
- ↑ Jan 19, 13 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c DENAUX, Adelbert. Het lijden van Jezus Christus in het Nieuwe Testament. Kunsttijdschrift Vlaanderen. 1998, roč. 47, čís. 269, s. 66–68. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Viz též Dějiny Židů v Římské říši
- ↑ Mt 27, 11 (Kral, ČEP), Mk 15, 2 (Kral, ČEP), Lk 23, 3 (Kral, ČEP)
- ↑ Jan 18, 33–38 (Kral, ČEP)
- ↑ Jan 18, 38 (Kral, ČEP)
- ↑ Jan 18, 36 (Kral, ČEP)
- ↑ Jan 18, 38–39 (Kral, ČEP)
- ↑ WATKINS, H. W. Ellicott's Commentary for Modern Readers – John 18 [online]. biblehub.com, 1905, rev. 2024-02-10 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Standard Bible Encyclopedia. Svazek K-P. [s.l.]: [s.n.] S. 979. (anglicky)
- ↑ PRICE, Reynolds. So Famous, So Little Known [online]. The New York Times, 200-06-25 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chapman a Schnabel 2015, s. 168.
- ↑ GIBSON, Shimon. The Trial of Jesus at the Jerusalem Praetorium: New Archaeological Evidence. In: Evans, Craig A. (ed.). The World of Jesus and the Early Church: Identity and Interpretation in Early Communities of Faith. [s.l.]: Hendrickson Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-59856-825-7. S. 97–118. (anglicky)
- ↑ Český ekumenický překlad [online]. Česká biblická společnost [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Například pro srovnání: „Bylo devět hodin ráno, když ho ukřižovali“ – Mk 15, 25 (Kral, ČEP) a „Byl den přípravy velikonočních svátků; bylo kolem poledne. (...) Nakonec jim ho Pilát vydal, aby ho ukřižovali“ – Jan 19, 14–16 (Kral, ČEP). EHRMAN, Bart D. Jesus: Apocalyptic Prophet of the New Millennium. [s.l.]: [s.n.], 1999. S. 32–36. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilátův soud na Wikimedia Commons