Testimonium flavianum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Testimonium Flavianum, česky Flaviovo svědectví, jsou dva texty původně z 1. století n. l. , které v díle Josefa Flavia zmiňují osobu Ježíše Krista. Oba texty se nacházejí v jeho spise Židovské starožitnosti, avšak autentičnost druhého není všeobecně akceptována a existují názory, že se jedná o pozdější interpolaci.

Texty[1][editovat | editovat zdroj]

První text (20,9,1)[editovat | editovat zdroj]

„Protože Ananos měl takovou povahu, usoudil, že je vhodná chvíle, když Festus byl mrtvý a Albinus byl ještě na cestě, a svolal zasedání soudců, přivedl před ně Jakuba, bratra Ježíše, zvaného Kristus, a některé jiné. Obvinil je z porušování zákonů a předal je k ukamenování.“

Druhý text (18,3,3)[editovat | editovat zdroj]

„V té době žil Ježíš, moudrý muž, lze-li jej nazývat mužem. Vykonával totiž podivuhodné skutky, byl učitelem lidí, kteří radostně přijímali pravdu, a získal na svou stranu mnoho Židů i mnohé z pohanů. On byl Kristus. A ačkoli na udání našich předních mužů jej Pilát odsoudil k ukřižování, ti, kteří si jej dříve zamilovali, od toho neupustili. Opět živý se jim totiž ukázal třetího dne, když božští proroci o něm toto i mnoho jiných věcí předpověděli. A ani dnes ještě nezmizelo pokolení křesťanů, kteří se tak po něm nazvali.“

Hodnocení textů[editovat | editovat zdroj]

U prvního textu se pozdější křesťanská interpolace, která by se snažila Josefovi podsunout znalost (a pozitivní hodnocení) Ježíšovy osoby, jeví spíše nepravděpodobná. Naopak, ve srovnání s druhým se může zdát, že první text je příliš „slabý“ a má povahu opravdu jen záznamu historické události.

Sporný však zůstává druhý text a již od 16. století se začalo pochybovat, zda se jedná o původní znění Flaviova díla, protože ještě Órigenés (185–253) „vyčítal“ Flaviovi, že obdivoval Jana Křtitele, avšak Krista již nepřijal a nestal se křesťanem. Z toho lze usoudit, že Órigenés citovanou verzi neznal. Avšak již o několik let později Eusebios z Kaisareie (asi 270–339) cituje právě tento text.[2]

Proto se objevují hypotézy, že pravděpodobně někdy před Eusebiem (v 2.–3. století) neznámý křesťanský opisovač buď celý oddíl napsal sám, nebo pozměnil původní kratší verzi. Druhou teorii podporuje existence kratší verze uvedeného místa v arabském překladu Flaviova díla z 10. století:

„V té době žil moudrý muž jménem Ježíš. Jeho způsob života byl dobrý a byl znám jako ctnostný. A mnoho lidí z Židů i z jiných národů se stalo jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k ukřižování a ke smrti. Říkali, že se jim zjevil třetí den po ukřižování a že byl živ; podle toho byl pokládán za Mesiáše, o němž proroci předpovídali zázraky.“[3]

Nedávný jazykovědný výzkum ukázal, že neexistují žádné vážné filologické důvody k předpokladu, že Josephus nemohl o Ježíšovi napsat to, co napsal.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Citováno dle Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad 2001, ISBN 80-7021-406-6, str. 396.
  2. Eusebova zmínka o Testimonium Flavianum
  3. Věra Zbiejczuková: Testimonium Flavianum in blog. 27. leden 2004
  4. THIEDE, Carstev Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str. 236.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Frolíková, Alena: Rané křesťanství očima pohanů. Svědectví řecky a latinsky píšících autorů 1.-2. století, Praha 1992