Philip de László
Philip de László | |
---|---|
Rodné jméno | Fülöp Laub |
Narození | 30. dubna 1869 Pešť |
Úmrtí | 22. listopadu 1937 (ve věku 68 let) Hampstead |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Alma mater | Julianova akademie Maďarská univerzita výtvarných umění |
Povolání | malíř a sochař |
Rodiče | Johanna Laubová Adolf Laub |
Manžel(ka) | Lucy Madeleine Guinnessová |
Děti | John Adolphus de László Stephen Philip de László Patrick David de László |
Příbuzní | Charlotte de Lászlóová[1], Piers de László[1] a Martin Richard de László[1] (vnoučata) |
Významná díla | The Hofbräuhaus Hraběnka Anna de Noailles Portrét maršála Lyauteyho Princess Elizabeth of York |
Ocenění | zlatá medaile na mezinárodní výstavě v Paříži 1900 |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Philip Alexius de László (maďarsky: László Fülöp Elek; 30. dubna 1869–22. listopadu 1937) byl anglo-uherský malíř, známý zejména pro své portréty královských a aristokratických osobností.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]László se narodil roku 1869 v Budapešti jako Fülöp Laub, nejstarší syn Adolfa a Johanny Laubových, krejčího a švadleny židovského původu. Fülöp a jeho mladší bratr Marczi si v roce 1891 změnili příjmení na László.
V raném věku chtěl být Philip fotografem, a také se jím vyučoval, současně s tím studoval umění, přičemž nakonec získal místo na Národní akademii umění, kde studoval u Bertalana Székelyho a Károly Lotze. Následně studoval umění v Mnichově a v Paříži. Lászlóův portrét papeže Lva XIII. mu na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1900 získal velkou zlatou medaili. V roce 1903 se László přestěhoval z Budapešti do Vídně. O čtyři roky později, roku 1907 se přestěhoval do Londýna a tam následně strávil zbytek svého života, i když velmi často cestoval po světě, aby plnil zakázky.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1900 se László oženil s Lucy Madeleine Guinnessovou, členkou bankovní pobočky rodiny Guinnessových a sestrou Henryho Guinnessa. Poprvé se setkali v Mnichově v roce 1892, ale po několik let jim bylo zakázáno se navzájem vidět. Pár měl 6 dětí a 17 vnoučat.
László se začal zajímat o katolicismus jako mladý muž, pravděpodobně díky jeho přátelství s manželi Valentinovi, starším bavorským párem. V roce 1894 byl pokřtěn maďarsko-katolickou církví. Jeho víra byla zvláště posílena jeho návštěvou ve Vatikánu v roce 1900, kde se setkal a namaloval stárnoucího papeže Lva XIII. László se po sňatku obrátil na anglikánství a jeho děti byly vychovávány jako protestanti. Na přednášce Fisher Society v roce 1934 řekl: „Věřím, že uctívání přírody je náboženská povinnost. V přírodě vidím nejplnější zjevení Božství a moje víra je, že jedině přijetím tohoto zjevení a snahou o jeho uskutečnění v celé jeho dokonalosti může Dokážu upřímně své uctívání “.
Pozdější život
[editovat | editovat zdroj]Lászlóovi byla od jeho patronů udělena řada vyznamenání a medailí. V roce 1909 byl udělen Královský řád Viktoriin králem Eduardem VII. V roce 1912 byl uherským králem Františkem Josefem učiněn vznešeným; jeho příjmení se pak stalo „László de Lombos“, brzy na to však znovu začal používat jméno „de László“.
Přes jeho britské občanství, jeho manželství a pět britských synů byl de László internován na více než dvanáct měsíců v letech 1917 a 1918 během první světové války pryč z Velké Británie a obviněn z navazování kontaktů s nepřítelem (napsal dopisy rodinným příslušníkům v Rakousku). Byl propuštěn z důvodu špatného zdraví a do Británie se mohl vrátit v červnu 1919.
V důsledku přepracování trpěl de László v posledních letech svého života srdečními problémy. V říjnu 1937 měl infarkt a o měsíc později zemřel ve svém domě Hyme House v londýnském Hampsteadu.
V roce 1939 byl vydán Autorizovaný život Philipa de László od Owena Ruttera, napsaný ve spolupráci s de László. V roce 2010 vydala společnost Yale University Press De László, jeho život a umění od Duffa Hart-Davise a Dr. Caroline Corbeau-Parsonsa. Jeho tvorba čítá téměř 4 000 děl, včetně kreseb.
Vyobrazené postavy
[editovat | editovat zdroj]László za svůj život namaloval portréty těchto osob:
- Archimandrit Gregorius (1894)
- Ignaz Wechselmann (1894)
- František Josef I., rakouský císař (1896)
- Hrabě Albert Apponyi (1897)
- Císařovna Alžběta Bavorská (posmrtně, 1898–99)
- Charles Alexander, sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda (1898)
- Hrabě a hraběnka Jean de Castellane (1899)
- Maria Agathe, vévodkyně z Ratiboře, princezna z Corvey (1899)
- Princ Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst (1899)
- Mariano kardinál Rampolla (1900)
- Papež Lev XIII. (1900)
- Sir Ernest Cassel (1900)
- Lucy Guinnessová (budoucí manželka Philipa Lászlóa; 1901, 1902, 1918, 1919 a 1936)
- Elisabeth, vévodkyně Clermont-Tonnerre (1902)
- Vévoda a vévodkyně z Gramontu (1902)
- Jan Kubelík (1903)
- Joseph Joachim (1903)
- Eduard VII., král Spojeného království (1907)
- Hrabě Leopold Berchtold (1907)
- James Lowther, 1. ullswaterský vikomt (1907)
- Louise, švédská královna (1907)
- Princezna Alice Řecká a Dánská (1907)
- Sir Alfred East (1907)
- Arthur Balfour (1908, 1914)
- Joseph Ferguson Peacocke, dublinský arcibiskup (1908)
- Vilém II., německý císař (1908)
- Louis Mountbatten, 1. markýz z Milford Haven (1910)
- Stephen a Paul de László (jeho synové, 1910)
- Theodore Roosevelt, americký prezident (1910)
- Viktorie Eugenia, španělská královna (1910, 1913, 1920, 1927 a 1928)
- Vita Sackville-Westová (1910)
- Frederick Roberts, 1. hrabě Roberts (1911)
- Robin Vane-Tempest-Stewart, 8. markýz Londonderry (1911)
- William Waldegrave Palmer, 2. hrabě z Selborne (1911)
- Lord a Lady Mintoovi (1912)
- William Cavendish-Bentinck, 6. vévoda z Portlandu (1912)
- George Curzon, 1. markýz Curzon z Kedlestonu (1913)
- Lady Castlereagh (1913)
- Mary Frances Dundas McEwenová (1913 nebo 1914)
- Princ Ondřej Řecký a Dánský (1913)
- Hudson Kearley, 1. devonportský vikomt (1914)
- Král Konstantin I. Řecký (1914)
- Řecká královna Olga (1914)
- James Robert Dundas McEwen (1915)
- Nina Georgijevna, ruská princezna (březen 1915)
- Princezna Louise, vévodkyně z Argyll (1915)
- Arnold Keppel, 1. hrabě z Albemarlu (1916)
- Johnny de László (nejmladší syn Philipa Lászlóa; 1919)
- Sir Austen Chamberlain (1920)
- Jelena Vladimirovna Ruská (1922)
- Edwina Mountbattenová, hraběnka Mountbattenová z Barmy (1924)
- Rumunská královna Marie (1924)
- Helena Řecká a Dánská (1925)
- Královna Elizabeth Bowes-Lyon (1925, 1931)
- Louis Mountbatten, 1. hrabě Mountbatten z Barmy (1925)
- Profesor Vittorio Putti (1925)
- Calvin Coolidge, americký prezident (1926)
- Lord Leverhulme (1926)
- Pauline Morton Sabinová (1926)
- Randall Davidson, arcibiskup z Canterbury (1926)
- Sir Henry Birchenough (1926)
- Alfons XIII., španělský král (1927)
- Hraběnka z Mansfieldu (1927)
- Charles Holme (1928)
- Monacký princ Ludvík II. (1928)
- Monacká princezna Charlotte (1928)
- Princezna Alice, hraběnka z Athlone (1929)
- Hrabě z Mansfieldu (1930)
- Andrew W. Mellon (1931)
- George Bell, biskup z Chichesteru (1931)
- George Claridge Druce, britský botanik (1931)
- Jiří VI., král Spojeného království (1931)
- Cosmo Gordon Lang, arcibiskup z Canterbury (1932)
- Alžběta II., královna Spojeného království (1933)
- Princ George, vévoda z Kentu (1934)
- Princezna Marina, vévodkyně z Kentu (1934)
- Princ Arthur, vévoda z Connaught a Strathearn (1937)
- Alexandra Dánská, královna Spojeného království (?)
- Baronka Conrad de Meyendorff (?)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sir Alfred East, 1907
-
Winifred Cavendish-Bentinck (rozená Dallas-Yorke), 6. vévodkyně z Portlandu, 1912
-
Lady Louise Mountbattenová (později královna Švédska), 1907
-
Vita Sackville-Westová, 1910
-
Německá císařovna, pruská královna, Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská, 1908
-
Německá korunní princezna Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská, 1908
-
Britská princezna Viktorie
-
Elizabeth, vévodkyně z Yorku (později Její Veličenstvo královna Alžběta, královna matka), 1925
-
Princezna Elizabeth z Yorku, v té době královna Elizabeth II Spojeného království, 1933
-
Kardinál Mariano Rampolla
-
Portrét Antoine de Gramont (1879-1962) 12. vévoda z Gramontu (1904)
-
Luisa, vévodkyně z Argyllu, ovdovělá, 1915
-
Syn umělce, 1917
-
Markýza z Londonderry, Dbe, 1918
-
Portrét Corisandy, markýzy de Noailles, 1902
-
Portrét Rt. Hon. Sir Austen Chamberlain, 1920
-
Konstantin I. Řecký, duben 1914
-
Jiří II. Řecký, 1914
-
Max Feilchenfeld 1902.
-
Paní Theodore P. Grosvenorová, rozená Anita Strawbridgeová
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Philip de László na Wikimedia Commons