Petržalka
Petržalka | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°8′ s. š., 17°7′ v. d. |
Nadmořská výška | 136 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Bratislavský |
Okres | Bratislava V |
Petržalka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 28,7 km² |
Počet obyvatel | 114 000 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 3 974,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Vladimír Bajan (1994–2006), Milan Ftáčnik (2006–2010), Vladimír Bajan (2010–2018), Ján Hrčka (2018-?) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 02 |
PSČ | 851 0X |
Označení vozidel | BA, BL a BT |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petržalka (maďarsky Pozsonyligetfalu, německy Engerau) je bývalá obec, v současnosti v silně pozměněných hranicích také jedna z městských částí Bratislavy. Patří mezi nejlidnatější části slovenské metropole; žije zde přibližně 117 000 (z r. 2021) obyvatel. Leží těsně při hranici s Rakouskem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První záznamy o Petržalce pocházejí již z roku 1225. Na konci 19. století už to byla vesnice s více než pěti sty stálými obyvateli. První most, který ji spojil s Bratislavou, byl postaven v roce 1891 a byl železniční. Na území moderní městské části zasahovaly v době Uherska župy Prešpurská a Mošonská, přičemž tehdejší obec Petržalka měla tehdy mnohem menší katastrální území, než má moderní městská část - severozápad a severovýchod katastru náležel k městu Prešpurku (dnes Bratislava) a k tehdejší obci Prievozu, zatímco jihozápad a jih náležel téměř úplně k obci Kittsee v Mošonské župě, nicméně sem z jihu zasahoval také tehdejší katastr Jarovců, rovněž náležející k Mošonské župě. Poté, co nově vzniklé Československo získalo na základě Trianonské mírové smlouvy pevné hranice s Maďarskem, bylo katastrální území Petržalky rozšířeno jihozápadním a jižním směrem, na území, které do té doby náleželo k obcím Kittsee a Jarovce, přičemž Petržalce připadly také pozemky na levém břehu Dunaje, náležející v současnosti ke katastru bratislavské městské části Ružinov, jež do té doby také patřily obci Kittsee.
Již v roce 1932 dal petržalské předmostí opevnit generál Josef Šnejdárek a poté v roce 1936 byl tento úsek zařazen do I. etapy naléhavého opevňování v rámci československého opevnění. Bylo zde postaveno 25 bunkrů. Avšak 10. října 1938 byla připojena na základě Mnichovské dohody k nacistickému Německu, protože byla obydlena převážně německy hovořícím obyvatelstvem, po osvobození v roce 1945 byla opět vrácena Československu. Od roku 1946 je součástí dnes hlavního města Slovenska.
V období socialismu byly katastrální hranice Petržalky radikálně pozměněny na úkor tehdejších sousedních katastrálních území Bratislava a Prievoz, přičemž Petržalka pro změnu ztratila pozemky na levém břehu Dunaje. V 70. letech 20. století se zde vystavělo dnešní panelové sídliště. Z malé okrajové čtvrti, která měla minimální význam, se tak stala jedna z nejdůležitějších. Nové sídliště bylo největší v Československu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Petržalka je pomocí pěti mostů napojená na zbytek města, nachází se tu také železniční stanice Bratislava-Petržalka. Jeden z nejznámějších mostů, který ústí právě sem, je Most Slovenského národného povstania, který je dominantou celého města.
Petržalka byla projektována a stavěna na obsluhu metrem. Po roce od začátku výstavby metra byl projekt zrušen. Veřejnou dopravu do této čtvrti zajišťovaly pouze autobusy, avšak v roce 2016 byla uvedena do provozu první fáze tramvajové trati. Pokračování až na jih Petržalky by mělo být dostavěné v roce 2023.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ MAJERNÍČEK, Martin. Čo bude s petržalskou električkou? S výstavbou sa tak skoro nezačne. Pravda [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petržalka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Petržalka ve Wikislovníku
- (slovensky) Oficiální stránky