Tramvajová doprava v Bratislavě
| Tramvajová doprava v Bratislavě | |
|---|---|
 Bratislavská modernizovaná tramvaj Tatra K2S na Šafárikově náměstí | |
| Stát |  Slovensko
|
| Město | Bratislava |
| Provozovatel | Dopravný podnik Bratislava |
| Součást IDS | Bratislavská integrovaná doprava |
| Zahájení el. provozu | 25. srpna 1897 |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 41,5 km |
| Rozchod koleje | 1000 mm (metrový) |
| Napětí | 600 V ss |
| Počet zastávek | 155 |
| Vozovny | vozovna Jurajov dvor vozovna Krasňany |
| Provoz | |
| Počet linek | 9 denních |
| Délka linek | 267,3 km |
| Počet vozů | 211 (k 22. prosinci 2016) |
| Dopravní výkon | 11,4 mil. vozokm/rok (2006) |
| Mapa sítě | |
 Schéma tramvajových tratí v Bratislavě | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tramvajová doprava tvoří páteř MHD v Bratislavě, hlavním městě Slovenska. Jedná se o středně velkou tramvajovou síť, rozchod kolejí činí 1000 mm. Délka tratí je 42,7 km, síť má 159 zastávek a celková přepravní délka linek obousměrně činí 182,5 km.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky (1893–1905)[editovat | editovat zdroj]
V 60. letech 19. století se objevily v ulicích tehdy uherského Prešpurku první omnibusy. Na začátku 90. let téhož století zažádal Alexander Werner, rakouský inženýr, o povolení vybudovat systém koňky. Nakonec však svou žádost změnil tak, že animální trakci nahradil elektrickou. Té bylo vyhověno, a tak Bratislava tedy otevřela svoji první tramvajovou linku. Stalo se tak 27. srpna 1895, dříve než např. v Praze (vyjma Křižíkovy dráhy na Letné) a mnoha dalších českých, ale i jiných, městech. Existovala hlavní trať, z níž vedlo mnoho odboček. Jezdilo se od dnešního Nového mostu až k Hodžovu náměstí. V provozu bylo tehdy 5 motorových vozů, které byly poháněné proudem pod napětím 550 V, a 4 vozy vlečné. Tramvaje pocházely z dílny budapešťské společnosti Ganz.
I nedlouho po otevření se stále pokračovalo na výstavbě nových úseků. Již v září 1895 bylo otevřeno prodloužení k hlavnímu nádraží, celá trať tak měřila více než 3 km. V lednu roku následujícího bylo rovněž zprovozněno několik dalších tratí. Během tohoto roku mezitím zanikla omnibusová doprava, obsluhující město přes třicet let.
Jak se tramvajová síť postupně rozvíjela, začaly se objevovat i různé problémy. Nejprve s vlastnictvím, když původního dopravce, firmu Lindheim a spol. vytlačila uherská Részvénytársaság villamos és közlekedési vállalatok számára (Účastnická společnost pro elektrické a dopravní podniky). Nějakou dobu si vedení elektrické dráhy pohrávalo i s možností zavést tramvajovou dopravu do Petržalky – sem byla nakonec tramvajová trať skutečně zavedena, ale až později, a v roce 1961 pak opět zrušena a na jih Bratislavy jezdily pouze autobusy. Trať byla znovu otevřena po rekonstrukci starého mostu v roce 2016.
1906–1938: rozvoj[editovat | editovat zdroj]
V prvním desetiletí 20. století se zavedlo označení linek písmeny, u tramvají se objevily lyrové sběrače; dodávány byly vozy typu Ganz. Zahájen byl rovněž i provoz trolejbusů.
Velké změny nastaly rovněž i po vzniku Československa; začaly probíhat velmi rozsáhlé rekonstrukce. Byl rovněž zaveden pásmový tarif, jeho maximální sazby město regulovalo. Uvažovalo se též i o změně rozchodu na 1435 mm, k tomu však nebyl dostatek finančních prostředků a navíc se to nesetkalo s kladným ohlasem u veřejnosti (dodnes je celá síť úzkorozchodná). Ke konci 20. let se rozjely první městské autobusy.
1939–1945: druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po vypuknutí války byly prudce zvýšeny nároky na dopravu, což pocítila i ta tramvajová. Musely tak být zrušeny noční spoje po 22. hodině. V roce 1942 také skončily lyrové sběrače, které se až do této doby používaly v mnoha městech. Nahradily je klasické pantografy. O další dva roky později se zavedlo označení linek tramvají i jiných druhů dopravy místo písmen čísly. Těsně před osvobozením města Rudou armádou v roce 1945 byla veškerá veřejná doprava, včetně kolejové, ve městě zastavena. Po osvobozování se ihned začalo s odstraňováním škod, zničeno však bylo okolo 90 % trolejového vedení a i kolejnice utrpěly těžká poškození. Od 14. června však již všechny tehdy tři linky úspěšně jezdily, u dalších druhů dopravy se obnova protáhla až do roku 1946.
1946–1980: budování socialismu[editovat | editovat zdroj]
První vlaštovkou po mnoha letech strádání byla dodávka nových tramvají roku 1949, jednalo se o předchůdce tramvají typu 6MT, které se objevily pak na začátku let padesátých (známé jsou například z Teplic). V této době také došlo rovněž i ke zdvoukolejnění tramvajové trati z Karlovy Vsi k Dynamitce, a tudíž zanikl poslední z jednokolejných tramvajových úseků. Od roku 1952 se zvýšil počet tramvajových linek celkem na pět; v padesátých letech došlo ještě k zavedení linky šesté a k vybudování vozovny Jurajov Dvor. Rovněž vzhledem k měnové reformě v roce 1953 musel být upraven i celý tarif. 8. srpna 1957 se objevil v ulicích Bratislavy navíc ještě druhý prototyp tramvaje typu Tatra T2, což znamenalo postupný zánik starých dvounápravových vozů. O rok později byla ve vlastních dílnách Dopravního podniku vyrobena poslední dvounápravová tramvaj v Československu.
V 60. letech se začaly rovněž do provozu nasazovat i tramvaje typů Tatra T3 (základ současného vozového parku) a Tatra K2, které v současné době tvoří (nejsou-li započítány jejich modernizace) jediný typ kloubových tramvají ve městě.
O dalších deset let později se začínají objevovat již první nástiny tzv. nosného systému, čili nejprve tramvajové rychlodráhy, a později klasického metra sovětského typu. Výhledově se počítalo s tím, že celé okolí hlavního města SSR bude mít přes milion obyvatel. Roku 1973 začala sloužit tramvajovému provozu také vozovna Krasňany.
Stejně jako v Praze, i v Bratislavě nakonec došlo k zavedení jednotného a nepřestupného tarifu s cenou 1 Kčs, pouze téměř o dva roky později – 1. dubna 1976.
1980–2006: rozvoj elektrické trakce a čekání na metro[editovat | editovat zdroj]
Ropná krize z roku 1973 naprosto změnila pohled na elektrickou trakci takřka v celém světě. I v tehdejším Československu se skončilo s jejím utlumováním, a rozhodlo se budovat nové tratě i nakupovat nová vozidla. V letech 1981–1983 byl původně silniční tunel pod Hradním vrchem přestavěn na tunel tramvajový. Na právě dokončená sídliště se otevíraly tratě rychlodrážního charakteru (Rača, 1988). V témže roce byl ukončen provoz tramvají typu Tatra T2 a začalo se i se stavbou metra, která však byla rok nato zastavena.
90. léta se do historie tramvajové dopravy v Bratislavě zapsala modernizacemi původního vozového parku (K2S, T3G, T3Mod a podobně), a ze začátku také i tramvajemi zcela novými – typem Tatra T6A5 (dodávané mezi lety 1991 až 1997). V této době však tramvajová síť již začíná být velmi přetížená; a to jak z důvodu finančních úspor a tudíž prodlužování intervalů, tak z důvodu toho, že metro – či jakýkoliv velkokapacitní dopravní systém – nebyl zatím vybudován.
V roce 2002 byly plány na výstavbu metra zrušeny. Jako náhrada měla být od roku 2007 vybudována rychlodrážní tramvajová trať do Petržalky, k čemuž však nedošlo. Poté by měly být vybudovány rychlodráhy do Devínské Nové Vsi, Vajnor, Prievozu, Vrakuně, Mlynské doliny apod.
2007–2016[editovat | editovat zdroj]
V letech 2009 a 2010 proběhla za kompletního vyloučení dopravy rekonstrukce tramvajového tunelu pod Bratislavským hradem, jím vedené linky byly přesměrovány na náhradní trasy.[1] Dalších oprav, kdy byl rovněž pro dopravu uzavřen, se dočkal kvůli sanaci prasklin v ostění v letech 2012–2013.[2]
Od 2. listopadu 2011 byl po předchozích omezováních rychlosti kvůli havarijními stavu trati zastaven provoz na celém úseku Radlinského – Hlavná stanica, neboť ten nebyl od své výstavby v roce 1981 opravován. V souvislosti s tím následovala výrazná úprava linkového vedení, při které byly, mimo jiné, zrušeny čtyři ze třinácti tramvajových linek. Náhradní autobusová doprava je směřována z Hlavné stanice na Kollárovo námestie, tedy mimo směr původní tramvajové tratě, navíc byla zavedena až na začátku ledna 2012.[3] Provoz byl obnoven 11. listopadu 2014.[4]
V letech 2013–2015 byla postavena první etapa tratě na Petržalku (délka 2,4 km), která začíná na křižovatce Štúrova – Jesenského, vede přes zrekonstruovaný Starý most a po estakádách pokračuje k Bosákově ulici, za kterou je vybudována dočasná smyčka. Provoz na trati byl zahájen 8. června 2016.[5] V druhé etapě by měla být trať prodloužena z Bosákovy ulice až do Janíkova dvora.[6]
Vozový park[editovat | editovat zdroj]
Vozový park tramvajové dopravy v Bratislavě tvoří různé typy tramvají, existuje také mnoho modernizací. Městský nátěr je červený, přesto ale spoustu tramvají má původní červeno-krémový, červeno-modro-stříbrný, anebo reklamní. V lednu 2019 byly v osobním provozu tramvaje následujících typů:
| Obrázek | Typ | Modifikace a podtypy | Dodávky v letech (celkové dodávky) |
Počet (k 13. 1. 2019)[7] |
|---|---|---|---|---|
|
Tatra T3 | Tatra T3, Tatra T3SUCS, Tatra T3M, Tatra T3G, Tatra T3S, Tatra T3AS, Tatra T3Mod, Tatra T3R.P, Tatra T3R.PV | 1975–2007 (1964–2007) |
40 |
|
Tatra K2 | Tatra K2S, Tatra K2G | 1971–2009 (1969–2009) |
36 |
|
Tatra T6A5 | Tatra T6A5 | 1991–2006 (1991–2006) |
58 |
|
Škoda 30T | Škoda 30T | 2014–2015 (2014–2015) |
30 |
|
Škoda 29T | Škoda 29T | 2015–2016 (2015–2016) |
30 |
V roce 2013 podepsal Dopravný podnik Bratislava se Škodou Transportation kontrakty na dodávku nízkopodlažních tramvají ForCity Plus, které byly dodány do roku 2015. Jednalo se o 15 kusů jednosměrného typu Škoda 29T a 15 kusů obousměrných vozů typu Škoda 30T.[8][9] První tramvaj 30T byla v Bratislavě slavnostně představena 6. listopadu 2014 (do města byla přivezena několik dní předtím[10]).[11] Následně DPB uplatnil opci na dalších 15 vozidel od každého typu.[12]
Vozovny[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Prasklina obmurovky v tunelovej rúre odklonila električky na obchádzky. [online]. Imhd.sk, 2012-2-2 [cit. 2012-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01. (slovensky)
- ↑ KRIVOSUDSKÁ, Denisa. Aktuality: Bratislava. Městská doprava. 2013, čís. 3, s. 6. (slovensky)
- ↑ KOVÁČ, Mário. V Bratislave sa električkou na Hlavnú stanicu už neodveziete. Československý dopravák. 2012, čís. 1, s. 16–18. (slovensky)
- ↑ Električky začnú premávať na Hlavnú stanicu od 11. novembra 2014 [online]. Bratislava: dpb.sk, 2014-11-10 [cit. 2015-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (slovensky)
- ↑ Trať do Petržalky slávnostne otvorená. Československý Dopravák. Dostupné online [cit. 2016-11-12].
- ↑ Do Petržalky sa vrátia električky [online]. Sme.sk, 2013-07-08 [cit. 2013-10-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Električky [online]. imhd.sk [cit. 2019-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Obojsmerné nízkopodlažné električky dodá Škoda Transportation [online]. Imhd.sk, 2013-07-18 [cit. 2013-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-22. (slovensky)
- ↑ Aj jednosmerné nízkopodlažné električky dodá česká Škoda [online]. Zoznam.sk, 2013-07-30 [cit. 2013-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-02. (slovensky)
- ↑ Škoda 30T ForCity Plus #7501 [online]. Imhd.sk [cit. 2014-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-07. (slovensky)
- ↑ Dopravný podnik predstavil prvú nízkopodlažnú električku [online]. Imhd.sk, 2014-11-06 [cit. 2014-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-07. (slovensky)
- ↑ Aj pri nákupe nových električiek sa uplatní opcia [online]. Imhd.sk, 2014-06-24, rev. 2014-10-17 [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Dopravný podnik Bratislava
- Městská železniční doprava v Bratislavě
- Nosný systém městské hromadné dopravy v Bratislavě
- Trolejbusová doprava v Bratislavě
- Městská autobusová doprava v Bratislavě
- Místní dráha Vídeň – Bratislava
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Bratislavě ve Wikimedia Commons - Dopravný podnik Bratislava
- Rozsáhlé stránky o místní MHD
- Fotografie a informace o bratislavské MHD
