Pepřovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPepřovník
alternativní popis obrázku chybí
Pepřovník dlouhý (Piper longum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád pepřotvaré (Piperales)
Čeleď pepřovníkovité (Piperaceae)
Rod pepřovník (Piper)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plodenství pepřovníku černého

Pepřovník (Piper) patří k nejrozsáhlejší rodům v celé rostlinné říši. Podle[1] je rod tvořen asi 2000 druhy; nutno však dodat, že podrobné zkoumání rodu ještě nebylo dokončeno. Mnohé druhy jsou od pradávna využívány ve starověké ájurvédské medicíně, jiné jsou zdrojem opojných látek (pepřovník opojný) nebo produkují koření zpestřující jednotvárnou stravu. Pro uspokojení narůstající poptávky se některé druhy (pepřovník černý) začaly pěstovat v nových oblastech a téměř průmyslovým způsobem na plantážích, mimo přirozená prostředí.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pepřovníky rostou na místech s tropickým a subtropickým klimatem po celé zeměkouli. Obvykle nacházejí vhodné životní prostředí v polostínu, ve spodním patře vysokých, stálezelených deštných lesů. Ke zdárnému růstu, kvetení a tvorbě plodů vyžadují teplo a pravidelný dostatek vláhy. V Evropě, kde se občas některé drobnější druhy pěstují jako ozdobné rostliny, není žádný druh původní.[2][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to vesměs aromatické polokeře, keře, malé stromky nebo hodně často liány. Jejich listyřapíky vyrůstají střídavě ze ztlustlých uzlin, čepele mají po obvodě celokrajné se zpeřenou nebo dlanitou žilnatinou a postranní žilky viditelně vypouklé a žebříčkovitě propojované. Mnoho druhů rodu pepřovník se s ohledem na rozdílné místní podmínky vyvíjí jako různě vysoké a tvarované dřeviny a stejně vzhled listů a jejich zbarvení bývá variabilní, identifikace nekvetoucí rostliny je proto problematická.

Rostliny jsou obvykle dvoudomé, méně často jednodomé. Jednopohlavné květy se vyskytují častěji než oboupohlavné a vytvářejí květenství samčí, samičí nebo smíšená. Květy jsou holé, bez okvětních lístků, mají drobné listeny a vytvářejí hustá hroznovitá nebo klasovitá květenství vyrůstající z uzlin oproti listům, někdy jsou sestavena do koncových okolíků. Samčí květenství jsou méně nápadná a jejich květy mají krátkou životnost. Oboupohlavné květy mohou obsahovat dvě až šest tyčinek s krátkými nitkami nesoucími prašníky se dvěma váčky a dále dvou až pětiplodolistový, jednovaječný semeník se dvou až čtyřlaločnou bliznou. Květy bývají opylovány větrem.

Plody jsou drobné, kulovité či vejčité, přisedlé nebo stopkaté, hladké, jednosemenné bobule či peckovice 1 až 3 mm velké, které ve zralosti bývají červené nebo žluté.[2][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy pepřovníku produkují velké množství plodů, jenž jsou ve zralém stavu atraktivní potravou pro netopýry, semena jsou pak po projití jejich zažívacím traktem rozptylována po celém netopýřím území. Semena mají různě dlouhou dobu dormance, která je u některých druhů regulována vlhkosti, teplotou i barvou dopadajícího světla (zda má barvu slunečního světla nebo je modifikováno prostupem přes listy).

Další vývoj těchto rostlin, tvořících v podstatě podrost mohutných stromů, odvisí od místa kde zakořenily a od nároků jednotlivých druhů. Mnohé, byť začaly růst na místech s dostatkem světla, se v krátké době dostanou do hlubokého stínu a uhynou dříve, než stačí vykvést. Rostliny užitkových druhů bývají pěstovány na plantážích, kde v zájmu co největších výnosů je o jejich potřeby postaráno.[3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy bývají pro obsah pryskyřic, silic, alkaloidů, flavonoidů, terpentoidů, sterolů a dalších látek v plodech i listech již po tisíciletí využívány. Mezi nejznámější druhy pepřovníků patří:

  • pepřovník černý ((Piper nigrum L.) - jeho plody se používají jako vyznamné koření: černý, zelený, bílý nebo červený pepř,
  • pepřovník dlouhý (Piper longum L.) - podlouhlé plody velmi ostré chuti se používají obdobně jako u pepřovníku černého,
  • pepřovník kubebový (Piper cubeba L. f.) - hnědé plody chutnající po kafru se používají ke stejným účelům,
  • pepřovník úzkolistý (Piper angustifolium Lam.) - americký druh, jeho čtyřboké bobule slouží taktéž ke kořenění jídel a sušené listy, tzv. „folia matico“, se používají proti krvácením, pohlavním nemocem i plícním chorobám,
  • pepřovník guinejský (Piper guineense Schumacher & Thonn. ) - středoafrický druh, jehož bobule se využívají obdobně jako pepře černého,
  • pepřovník betelový (Piper betle L.) - jeho listy jsou součásti tzv. betelového sousta, jihoasijské rostlinné drogy,
  • pepřovník opojný (Piper methysticum G. Forst.) - západopacifický druh, z jeho kořenů se dělá opojný nápoj „kava kava“.[3][4][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEVENS, Peter F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Piperaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 04.2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Dendrologie.cz: Pepřovník [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c CHAVEERACH, Arunrat; MOKKAMUL, Piya; SUDMOON, Runglawan et al. Ethnobotany of the genus Piper in Thailand. Ethnobotany Research and Applications [online]. Botanical Research Institute of Texas, Fort Worth, TX, USA, 2015 [cit. 06.02.2016]. Čís. 14. Dostupné online. ISSN 1547-3465. (anglicky) 
  4. a b c FIELD, Christopher B.; VAZQUEZ-YANES, Carlos. Species of the genus Piper provide a model to study how plants can grow in different kinds of rainforest habitats. Interciencia [online]. Asociación Interciencia, Caracas, VE, 1993 [cit. 06.02.2016]. Roč. 18, čís. 5, s. 230-236. Dostupné online. ISSN 0378-1844. (anglicky) 
  5. GUIMARĂES, Elsie Franklin; MONTEIRO, Daniele. Neotropical Piperaceae [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TSENG, Yung-chien; XIA, Nianhe; GILBERT, Michael G. Flora of China: Piper [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. POLÍVKA, František. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí: Pepřovník černý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1908 [cit. 2016-02-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]