V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Pavlína ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pavlína ze Schwarzenberku)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavlína ze Schwarzenbergu
Posmrtný portrét Pavlíny ze Schwarzenbergu
Narození 2. září 1774
Brusel
Úmrtí 1. července 1810 (ve věku 35 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Místo odpočinku Schwarzenberská hrobka (Domanín)
Manžel(ka) Josef II. ze Schwarzenbergu
Děti Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu
Bedřich Schwarzenberg
Felix Schwarzenberg
Marie Eleonora Windischgrätzová
Rodiče Ludvík Engelbert von Arenberg
Příbuzní Prosper Ludwig von Arenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulina Karolina Iris z Arenbergu a Aerschotu (2. září 17741. července 1810 Paříž) byla šlechtična pocházející z rodu vévodůArenbergu, manželka knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu, matka knížete Jana Adolfa II., ministerského předsedy Felixe ze Schwarzenbergu a pražského arcibiskupa Bedřicha. Zahynula během požáru na svatbě císaře Napoleona a Marie Luisy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší potomek vévody Ludvíka Engelberta z Arenbergu (1750–1820) a vévodkyně Luisy Pauliny de Brancas-Villars, hraběnkyLauraguais. V mládí pobývala na zámku Heverlé v dnešní Belgii. Její vzdělávání se skládalo ze studia cizích jazyků, krasopisu, kreslení, hudby, tance, jízdy na koni a katechismu. Celé studium bylo zakončeno cestou po Evropě, která skončila v Paříži. Ze záznamů v jejím deníku, který si vedla, se dá vyčíst její velký zájem o umění a kulturu bydlení.

Pavlíniným manželem se v květnu roku 1794 stal kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku. Na jednu stranu to byl překvapivý sňatek, protože se očekávalo, že si Josef Jan Nepomuk vezme za manželku některou z vysoce postavených říšských šlechtičen. Na druhou stranu však vévodové z Arenberku patřili ke starobylým rodům a Ludvík Engelbert, otec Pavlíny, byl senátorem. Podle všeho se tedy jednalo o sňatek z rozumu, ovšem manželství bylo od počátku šťastné.

Příbuzenstvo
otec Ludvík Engelbert z Arenbergu
1750–1820
matka Luisa Paulina de Brancas-Villars
manžel Josef II. Schwarzenberg
1769–1833
syn Jan Adolf II. Schwarzenberg
1799–1888
syn Felix Schwarzenberg
1800–1852
syn Bedřich Schwarzenberg
1809–1885
dcera Marie Matylda ze Schwarzenbergu
1804–1886
dcera Marie Eleonora provdaná Windischgrätzová
1796–1848
vnuk Adolf Josef ze Schwarzenbergu
1832–1914

Během šestnácti let manželství se Pavlíně narodilo 10 dětí, šest dcer a čtyři synové, jeden syn se však narodil mrtvý. Nejstarší potomek přišel na svět již v roce 1796, tedy dva roky po svatbě. Zajímavé je, jak se ke svým dětem chovala. Všem totiž tykala a navíc od pátého potomka své děti i kojila, což v té době nebylo obvyklé. Při výchově svých dětí se snažila držet rad Jeana Jacquese Rousseaua, který ve svých dílech nastínil kult tzv. nouvelle mére („nové matky"). V roce 1803 nechala své děti očkovat proti neštovicím a zvláštní péči věnovala své tělesně postižené dceři Marii Matyldě. Pro děti navíc pořádala plesy zvané kinderbály. Z jejích devíti dětí byli tři synové. Jan Adolf se stal dědicem schwarzenberského primogeniturního majorátu, Felix, se stal diplomatem a později rakouským ministerským předsedou a nejmladší Bedřich kardinálem a pražským arcibiskupem.

Ačkoliv se hodně starala o výchovu svých dětí, udržovala i nadále kontakt s okolím, a to pomocí dopisů. Měsíčně jich napsala nebo přijala průměrně kolem třiceti. Často se také účastnila různých divadelních představení a plesů. na konci 18. století se do módy na společenské úrovni dostaly tzv. salóny, tedy polosoukromá setkání, která se konala v bytě některého z účastníků. Pavlína si velmi oblíbila především ty, kde mohla rozvíjet svůj intelekt – tedy salóny, jejichž program obsahoval politické či filosofické debaty. Angažovala se také v amatérském divadle, sama se také objevovala v některých rolích (např. v roce 1805 v roli anděla). Věnovala se také kreslení. Do současnosti se dochovala řada kreseb a rytin, které vytvořila během svých pobytů na zámcích Hluboká nad Vltavou či Červený Dvůr. Často také pobývala ve Vídni a na zámku Český Krumlov.

V roce 1810 odjela s manželem a dvěma dcerami do Paříže. Zde se v neděli 1. července zúčastnila plesu pořádaném na rakouském vyslanectví na počest sňatku Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou. Organizátorem plesu byl rakouský velvyslanec a Pavlínin švagr Karel Filip Schwarzenberg. Rakouské vyslanectví se nacházelo v paláci Montesson postaveném pro madame de Montesson, milenku Ludvíka Filipa Orleánského, dnes roh ulic Rue La Fayette a soukromé komunikace Cité d'AntinIX. obvodu, palác se nedochoval. Na zahradě stál dřevěný provizorní sál pro 1200–1500 hostů. V průběhu plesu byla převržena hořící svíčka, od které vypukl požár, při němž zahynulo nebo bylo těžce zraněno několik desítek lidí. Pavlína se snažila v hořícím sále najít svoje dvě dcery a zachránit je. Během hledání se však na ni zřítil strop a Pavlína byla na místě mrtvá. Její smrt byla zbytečná - obě dcery byly již v tu dobu venku v bezpečí.

Její manžel se již podruhé neoženil. Výchovy osiřelých Pavlíniných dětí se ujala jeho sestra Eleonora Žofie ze Schwarzenberku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Provdala se 25. května 1794 na zámku Heverlé v Belgii za Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (27. červen 1769 Vídeň – 19. prosinec 1833 Hluboká nad Vltavou), zakladatele schwarzenberské primogenitury, syna Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (3. červenec 1742 Postoloprty – 5. listopad 1789 Hluboká nad Vltavou) a jeho manželky (sňatek 14. červenec 1768) Marie Eleonory z Öttingen-Wallersteinu (22. květen 1747 Wallerstein - 25. prosinec 1797 Vídeň). Narodilo se jim 9 dětí (3 syny a 6 dcer), v době své tragické smrti čekala Paulina 10. dítě:

  • 1. Marie Eleonora (1796–1848)
    • ∞ (1817) Alfréd, kníže Windisch-Grätz
  • 2. Marie Paulina (1798–1821)
    • ∞ (1817) Eduard, kníže Schönburg-Hartenstein
  • 3. Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (28. 5. 1799 Vídeň – 15. 9. 1888 Hluboká nad Vltavou)
    • ∞ (23. května 1830 Vídeň) Marie Eleonora, princezna z Liechtensteinu (25. 12. 1812 Vídeň – 27. 7. 1873 Třeboň)
  • 4. Felix (2. 10. 1800 Český Krumlov – 5. 4. 1852 Vídeň), rakouský ministerský předseda (1848–1852)
  • 5. Ludvika Eleonora (1803–1884)
    • ∞ (1823) Eduard, kníže Schönburg-Hartenstein
  • 6. Marie Matylda (1804–1886)
  • 7. Marie Karolina (1806–1875)
    • ∞ Ferdinand Karel, kníže Bretzenheim-Regécz
  • 8. Marie Anna Berta (2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salzburg)
  • 9. Bedřich (6. 4. 1809 Vídeň – 27. 3. 1885 Vídeň), arcibiskup salcburský (1835–1850), 27. arcibiskup pražský (1850–1885), 15. primas český, kardinál (1842)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]