Pavel Hobza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC, dr.h.c.
Narození 21. říjen 1946 (72 let)
Československo Praha, Československo
Národnost Čech
Alma mater České vysoké učení technické v Praze

Pavel Hobza (* 21. říjen 1946 Přerov) je český chemik. Působí jako "Distinguished Chair" na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a profesor fyzikální chemie na Univerzitě Karlově v Praze a Palackého Universitě v Olomouci.

Mezi jeho vědecké počiny patří zejména objev nepravé vodíkové vazby, objasnění role patrových interakcí v DNA a bioproteinech a vysvětlení úlohy disperzní energie v biomakromolekulách. V současnosti se věnuje nekovalentním interakcím a vazbám a jejich rolím v přírodních vědách. Hlavním současným projektem je "In Silico Drug Design".

V roce 2008 získal Národní cenu Česká hlava za celoživotní vědecký přínos v oblasti výpočetní a teoretické chemie. Prestižní Web of Science jej v roce 2014 zařadil mezi nejcitovanější české vědce světa (z ČR jsou takto citováni pouze dva badatelé).

Profesní a akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Pavel Hobza promoval v roce 1969 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Po absolvování vědecké aspirantury v Ústavu fyzikální chemie ČSAV byl nucen z politických důvodů Akademii opustit [zdroj?] a více než 10 let strávil na Institutu hygieny a epidemiologie v Praze. Do ČSAV se vrátil v roce 1986.

V roce 2000 se stal vedoucím Centra komplexních molekulových systémů a biomolekul, v roce 2005 vedoucím Centra biomolekul a komplexních molekulových systémů a konečně v roce 2012 vedoucím Centra excelence s názvem Řízení struktury a funkce biomolekul na molekulové úrovni. Pavel Hobza vytvořil v Centrech vědeckou školu zabývající se nekovalentními interakcemi a jejich aplikacemi, které jsou hlavní náplní jeho vědecké kariéry.[zdroj?]

V současnosti působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Je profesorem na Karlově Universitě v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci a byl také hostujícím profesorem na Université de Montréal a Technische Universität München.

Kromě více než 500 publikací a třech knih se podílel jako editor na sestavení několika monotematických svazků prestižního vědeckého časopisu Chemical Reviews (1988, 1994, 2000) věnovaných nekovalentním interakcím. Práce Pavla Hobzy byly citovány více než 25 000x (je nejcitovanějším českým vědcem) a Hirschův index má hodnotu 88 (nejvyšší mezi českými vědci).[zdroj?]

Je členem Učené společnosti ČR a britské Královské společnosti chemické a redakčních rad 5 evropských a českých chemických časopisů. Je také členem vědecké rady Karlovy University v Praze a Palackého University v Olomouci. Vedle toho je garantem oboru chemie v Nadačním fondu Neuron na podporu vědy.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Česky:

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Slabé mezimolekulové interakce v chemii a biologii. 1. [díl], Teorie. 2. vyd. Praha: Academia, 1980. 154 s.
  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Slabé mezimolekulové interakce v chemii a biologii. 2. [díl], Aplikace. 2. vyd. Praha: Academia, 1980. 131 s.
  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Mezimolekulové komplexy: úloha van der Waalsových systémů ve fyzikální chemii a v biodisciplínách. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 288 s.

Anglicky:

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Intermolecular Complexes: the Role of van der Waals Systems in Physical Chemistry and in the Biodisciplines. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 307 s.
  • HOBZA, Pavel and MULLER-DETHLEFS, Klaus. Non-Covalent Interactions. Theory and Experiment. Book Series: RSC Theoretical and Computational Chemistry Series, 2010, 225 pages.

Rusky:

  • HOBZA, Pavel a ZAHRADNÍK, Rudolf. Mežmolekuljarnyje kompleksy: Rol' vandervaal'sovych sistem v fizičeskoj chimii i biodisciplinach. Moskva: Mir, 1989. 375 s. ISBN 5-03-001103-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]